Záskok

Záskok podľa mňa patrí k tomu najlepšiemu, čo Divadlo Járy Cimrmana uviedlo. Leví podiel na tom má Zdeněk Svěrák, ktorý ma príjemne prekvapil odlišným druhom humoru, než na aký som bol u neho zvyknutý. Nie je nedostatkom, že si celú hru "ukradol" pre seba. K slabinám predstavenia skôr patrí, že úvodná prednášková časť bola nevýraznejšia, než obvykle býva. Nepatrím k nekritickým obdivovateľom diela Smoljaka a Svěráka, ale so štyrmi hviezdičkami pre túto hru som nemal žiaden problém. (24.04.2016)

Génius schovaný ve Zdeňku Svěrákovi a Ladislavu Smoljakovi (tím nechci ostatní členy souboru nijak shazovat, ale tito dva mistři jsou přeci jen nejzasloužilejší cimrmanologové) se nejvíce projevuje právě při představeních DJC, protože u Cimrmana je dovoleno vše! Každý seminář a každá hra jsou jedním slovem GENIÁLNÍ! Neexistovalo, neexistuje a ani nebude existovat lepšího, vtipnějšího a inteligentnějšího humoru! (05.03.2006)

Ač byl seminář zábavný, velmi mě potěšila jeho přijatelná délka (sotva 30 minut). Samotnou hru hodnotím jako nejlepší mezi všemi Cimrmany, které jsem měla možnost vidět. Brukner jako Vlastička je bezkonkurenční, stejně jako Svěrák v roli Prácheňského. A pointa? Kam se hrabe "Šestý smysl", to se nedá srovnat! :D (26.10.2012)

No samotnej seminar je sice vtipnej, dojde i na hru po tme, ale nijak extremne nevybocuje z jinejch petihvezdickovejch seminaru, takze jsem nebyl absolutne pripravenej na tu neskutecnou jizdu, ktera prisla po tom. Hra Vlasta je totiz tak neskutecne vtipnej masakr, ze jsem snad vtipnejsi hru od DJC nevidel. A navic tentokrat je tu snesitelnej i ten Penc. Ale ten, o koho tu jde hlavne, je naprosto giganticky genialni Sverak, kterej predvadi neco neskutecnyho. Samozrejme ostatni mu zdarne sekundujou, hlavne Vlasta Petra Bruknera a zvedavej invalida Jana Kaspara. Jedna z nejlepsich her, ktera se jiste zaradi mezi moje oblibene. (19.02.2008)

Ochotnický spolek zkouší a předvádí hru, která je i se svým autorem, s celým spolkem, s hostující hvězdou, průběhem zkoušky i představení a všemi průšvihy s tím spojenými fikcí autora, který je sám fikcí onoho ochotnického spolku, který zkouší a předvádí hru, která… Divadelní perpetuum mobile, jevištní singularita, metaúrovně zakousnuté do vlastního ocasu, až by se jednomu kebule zamotala. — Na záznamu je znát, že v době natočení šlo o prakticky nový kus, psaný už pro porevoluční časy a odehraný s čerstvou neopotřebovanou energií. Stejně ale, jak se tak po letech vracím k druhdy bezvýhradně milovaným „cimrmanům“, přijde mi, že u nich vedle chytře reflektované české malosti vidím i kus nereflektované, lehce alibistické malé českosti, mírné podkuřování publiku, které se rádo pobaví intelektuálně na výši, zvlášť když se mu ta intelektuální zábava tu a tam prošpikuje nějakým tím vtípkem ze čtvrté cenové. Dlužno ovšem jedním dechem dodat, že nikdo se na tomhle specifickém hřišti nikdy nepohyboval s větší grácií než Smoljak, Svěrák, Brukner, Čepelka a spol. (22.04.2018)