Romeo a Julie na konci listopadu

Mimo Högera a Medřické, jejichž výkony jsou nezpochybnitelně výborné, film ale nestojí jen na nich. Naopak nebýt skvělé Marešovy hudby a vynikající (místy geniálně dokumentární) kamery Opletala, to celé perfektně sestříhané a skloubené, nebyl by celek takovým, jakým je. Době vzniku bylo snad nutné přidat "družstevní mládežníky" do slohové práce místo pasáčků, na druhé straně je krásné, jak si manželé čtou noviny: nejdřív muž otevře Lidovou demokracii, pak žena Svobodné slovo (Rudé právo nějak opomenuli). Tentokrát ocením plnými 5 hvědami při 90%, 4.2.2016. (04.02.2016)

Bez váhání dám plný počet bodů! Viděla jsem teď tenhle film už poněkolikáté - je jedním z mála, na které můžu koukat opakovaně a neomrzí mne. Pan Balík mne překvapil, čekala jsem spíš Františka Filipa, to je mistr na člověčí nitro ...anebo Karla Kachyňu, ten taky dokáže odhalit lidskou duši až na dřeň...Už se mi stává málokdy, že při sledování nějakého filmu nevidím herce HRAJÍCÍHO postavu, nýbrž POSTAVU samu. V tomto případě nevnímám Karla Högra a Danu Medřickou, ale Karla a Marii, které svedla dohromady náhoda a kteří se rozhodli využít šanci na prožití krásného vztahu...Škoda, že není víc tak dobrých rolí pro starší herce, jelikož to, co nám tito zkušení bardi jsou schopni ukázat, je nádherné! (16.07.2008)

Nádhera.Herecký koncert všech, nejen ústřední dvojice.Mě je vždycky líto, když vidím, co to tenkrát bylo za pány herce a co na nás leze z obrazovek dnes a ještě je někteří lidé považují za skvělé, tak se mi chce brečet, jak moc šla celá kultura do prdele.Neumím si vůbec představit, kdyby to natočili dnes, kdo by tam mohl hrát.Nikdo. (23.02.2019)

Randenie v pokročilom veku nebýva jednoduché, zvlášť, ak má niekto doma celú rodinu Homolkových, čo nemajú pochopenie pre niečo vymykajúce sa ich predstavám. A ani motor toho starého auta už nemá ten dokonalý zvuk. Obaja herci v hlavných úlohách boli skvelí. –––– Ty jsi nikdy nepřeháněl. Ty na to, totiž, nemáš! (31.01.2016)

Dnes jsem ho viděla poprvé a musím se přiznat, že mě vzal za mé, od přírody, romantické srdce. V černobílém provedení s nádhernou, melancholickou Marešovou hudbou jsem sledovala příběh dvou lidských duší v podzimu jejich života. Karel Höger dokázal zahrát stárnoucího ovdovělého muže tak ú-chvat-ně! ... bez dechu a se sevřeným hrdlem pozorovala jsem jeho herecký koncert. Dokázal se vzepřít rodině, svým dospělým dětem a prosadit si být po letech znovu šťastný, mít pro koho žít, chtít opět někoho milovat a chtít být milován. Spolu s Danuškou Medřickou tvořili nádherný pár dvou lidí po sobě toužících a zároveň bojujících s vnitřním ostychem odpoutat se od svého současného zázemí. Tedy hlavně Dana, Karel byl ten, kdo spíš bojoval za oba. (14.06.2014)