Dahmer

Nevadila by mi roztříšěná forma filmu, ve které se neustále střídají flashbacky s jednou dějovou linií, jen kdyby děj směřoval odněkud někam, k nějaké katarzi, k rozuzlení, k finálnímu resultátu, zatímco on se motá sem a tam, aby v závěru rozplizle vyšuměl do ztracena. Nepřečíst si o Dahmerovi předem spoustu životopisných informací na netu, byl bych z tohohle scénáře nejspíš trochu zmatený. A i když jsou jednotlivé scény natočené podle skutečnosti, celek působí vyumělkovaně, neživotně, namísto realistického psychologizujícího thrilleru dostane divák televizní inscenaci "inspirovanou skutečnými událostmi". Renner se navíc na svou roli nehodí, postrádá nejen fyzickou podobu se svou předlohou, ale jeho Dahmer je i typově příliš běžný, chtělo by se mi říct "normální", mnohem víc se mi zamlouvalo fluidum dospívajícího Dahmera/podivínského sociopatického pošuka z novějšího My Friend Dahmer (2017). (02.12.2020)

Hrozně mě bavilo sledovat vraha s homosexuální orientací a to jen proto, že byl dobře zahraný. Líbili se mi dialogy, mají nápad. Jeremy tady zahrál chudáčka, který má v duchu jinou tvář. A to tvář zajímavého vraha. Líbila se mi kamera a střih. Chvíli mi vadili flashbacky, ale pak už začali být přehledné a zapadali mi do mysli hlavního hrdiny. Hodně mi tu chybělo jeho zatčení, o kterém je pak zmíňka před titulky. (20.02.2013)

U hodnocení a psaní komentáře jsem byl vážně na rozpacích. Jeremy Renner byl vážně fantastický a kolikrát mi přišlo, že je to jen jeho pseudonym. Jak už tady někdo psal, není to životopis jako takový, ale spíš pár dní ze života homosexuálního úchylného vraha s poměrně nezvyklými a o to brutálnějšími mučícími metodami. Ale líbí se mi, jak je současnost pojímaná ve filmu prokládána ústřižky z jeho mladších let. Jen díky jeho aktuálnímu zevnějšku se však v ději neztratíte, což je důkaz, že ho jeho morbidní úchylky provázely zřejmě od puberty. (09.02.2014)

Vážení přátelé...3,5*... Renner byl vybrán skvěle - Na Dahmera je neskutečně podobný a hraje ho opravdu mistrně. Problém je spíš ve scénaři a tak trochu v režii. Film se totiž nesnaží nijak mapovat, chonologicky vytyčit a zpřehlednit...Nic takového. Tento film je spíš takovým shlukem událostí z Dahmerova života. Shlukem bez začátku a konce. Prostě do jeho života na chvilku vstoupíme, zkoukneme co je zrovna vidět a zase z něj vystoupíme. Bez jiných ambic. Toť vše. Zkrátka filmu chybí příběh a to je asi ten hlavní mínus celého filmu. A je to škoda, protože mít to příběh a větší spád, mohla to být fakt pecka. (10.11.2009)

„Dahmer“ je v konečném důsledku vlastně celkem obyčejným příběhem, který to chce hrát na to, že tohle je podle skutečných událostí. Přesto se snímku celkem úspěšně podařilo zapadnout. Není se moc čemu divit. Snímek má dobré herecké výkony, je to uvěřitelné, ale prostě je to slabé. Ten člověk byl monstrum. Když už nic jiného, bylo možné se zaměřit na to, jak ho přijala společnost, jaký byl soud a pak i to, jak skončil – ubit spoluvězněm. V jeho životě je mnoho momentů, kterých by bylo možné se chytit, ale Jacobson ho pojal prostě provinčně. (25.04.2014)