Režie:
Jan HřebejkScénář:
Petr JarchovskýKamera:
Bartek CierlicaHudba:
Petr OstrouchovHrají:
Jiří Macháček, Gabriela Míčová, Aňa Geislerová, Martin Finger, Klára Melíšková, David Novotný, Lenka Krobotová, Karel Dobrý, Sabina Remundová (více)Obsahy(1)
Filmová trilogie Zahradnictví se skládá ze tří samostatných filmů odehrávajících se na pozadí nejdramatičtějších období minulého století a časově předchází oblíbenému snímku Pelíšky (1999). Vypráví o třech rodinách: rodině leteckého radiotelegrafisty, rodině majitele kadeřnického salonu a rodině majitele zahradnictví. Obsáhne 20 let života postav, které musely v těchto pohnutých časech prožít nejlepší léta svých životů. Druhá kapitola rodinné kroniky Zahradnictví se odehrává na pozadí převratných událostí v letech 1947-1953. Hlavní postavou je majitel noblesního kadeřnického salonu Valentino v centru Prahy Otto Bock (Jiří Macháček) a jeho rodina, kterou zde zaměstnává. Podnik je smyslem a naplněním jeho života, po všech válečných útrapách se sem vrací jako uznávaný šéf se svou manželkou Elou (Gabriela Míčová) a jejími sestrami Bedřiškou (Klára Melíšková) a Vilmou (Aňa Geislerová). Sestry společně přežily válku a německou okupaci a staraly se o malé děti svých manželů, kteří byli zatčeni za protinacistický odboj. Teď všichni s ohromným úsilím realizují svůj sen, jenže přichází zlom po únorovém komunistickém puči. Ottova firma je vyvlastněna státem a jemu se podruhé v životě rozpadá svět. Tentokrát jsou však důsledky otřesu pro něj i pro jeho rodinu fatální... (Cinemart)
(více)Videa (6)
Recenze (151)
No. Musím podotknout, že je to o něco horší než první díl. Kdyby nebylo Martina Fingera, tak se člověk pomalu ani nezasměje. Macháček má sice v pohodě humor, ale ke konci se mi tak zhnusila jeho postava, že to, co tam předváděl ze začátku, nehrálo roli. Nicméně děj je celkem poutavý i když poněkud smutný. A na to jak jsem chválila u minulého dílu dámské obsazení, tak mi přišlo, že tady pro ně jaksi nezbyl prostor. Škoda a veliká. ()
O třídu lepší než Rodinný přítel, zajímavější dějová linka, více exteriérů a hlavně hlubší dobový kontext odrážející se v osudech hlavních postav. Komunisti byli svině ( ..jsou a budou ) a tehdejší atmosféra utahování šroubů a eliminace kohokoliv jinak smýšlejícího ( nedejbože živnostníků) naprosto precizní, z čehož jen vybočí taškařice, která přeskočí do žánru absurdní komedie ve scéně, kterou bych pracovně nazval " Rusky jdou k holiči" - ale tam jsem šel smíchy do kolen. ()
Funguje to asi 50 minut, nějak. Pak se to nečekaně a nepochopitelně zhroutí do sebe. Nefunkční model, který předpokládá velkou znalost dobových souvislostí, aby člověk věděl, o co právě jde (i když se většnou nedá v ději zorientovat, v jakém roce konkrétně se nacházme, pokud se zrovna někdo nezmíní, že umřel Stalin), ale zároveň k tomuto holému konstatování nejtypičtějších projevů popisované doby nepřináší žádnou přidanou hodnotu. Scéna s ruským vojákem a vojákyněmi je sama o sobě skvělá jako groteska, ale v celku filmu působí nevěrohodně a přepáleně. (spoiler) A nikdy u žádného jiného filmu mi nebylo tak nekonečně ukradné, že hlavní postava spáchá sebevraždu - protože prostě není funkčně vykreslená, což se týká scénáře i jejího hereckého představitele. Jen o něco málo lepší než Rodinný přítel. ()
Nerozumiem tejto sérií. Veľmi by som chcel, ale nerozumiem. Jedna bola odpiči a dvojka tiež nevyhráva prvú cenu v nápaditosti. Drží to len Finger a jeho výstup na obede a samozrejme ruské matrony v kaderníctve. Dva takéto svetlé momenty na dve hodiny sú ale pramálo. Snáď to trojka rozsekne a všetko to do seba zapadne aj a konečne pochopím, o čo išlo, lebo keď ne, prídem zbytočne o 6 hodín života. Slabé 2 z 5 ()
Prvý diel ma vcelku príjemne prekvapil, aspoň vzhľadom na ten všeobecný hejt. Páčilo sa mi vykreslenie postáv prežívajúcich neľahké životné situácie v ťažkej dobe. Naproti tomu je Dezertér plný postáv, ktoré oplývajú jednou vlastnosťou. Jeden je nervák, ďalší dobrák od kosti, tretí stopercentná sviňa, lebo je komunista a štvrtý či štvrtá je tu na to, aby slúžila ako krovie pre grotesknú situáciu, no a piata je komediant. Film akoby sem vypadol z 90- rokov. Jedni sú zlí, ďalší dobrí, pretože je všetko v spoločnosti jednoznačne polarizované, máme tu postavu, ktorá háji všetko americké a nenávidí všetko ruské, takže je problém, keď si jeho brat vezme Rusku. Ale je zadefinovaný ako nervák, takže incident musí skončiť bitkou. Dezertér sa takýmto zjednodušovaním odďaľuje od reality. No a opäť platí, že o množstve potencionálne zaujímavých udalostí iba počujeme z voice-overu, pričom niektoré nakrútené scény dej nikam neposúvajú. Pritom už len film o menovej reforme mohol byť napínavý od začiatku do konca. Z Dezertéra sa o hrôzach komunizmu veľa nedozviete a určite ich neprežijete spoločne s hrdinami. ()
Galerie (24)
Photo © Karel Cudlín
Zajímavosti (6)
- Mixér Pragomix byl dán do výroby v roce 1955, což znamená, že ve filmu nemohl ještě existovat, když se píše rok 1953. (ČSFD)
- Film podpořil Státní fond kinematografie částkou 6 milionů korun. (SONY_)
- Rohnova (Martin Finger) hláška: „Chcete zpochybnit, že naši vlast osvobodili američtí a britští spojenci? Jsme ještě v Parze nebo někde ve stepi?“, je poměrně zavádějící, když si uvědomíme, jakou část Československa osvobodila Rudá armáda (včetně Prahy) a jak velkou část osvobodili ostatní spojenci. (Mensor)
Reklama