Zahradnictví: Nápadník

Snaha Jarchovského+Hřebejka o velkolepý prequel k Pelíškum v podobě kritikou nepříliš dobře přijaté trilogie Zahradnictví se už zda po pěti letech pomalu zapomenuta... Já si vzpomínám, že se mi velmi líbil první díl (nemám ale úplně zatím  odvahu podívat se po letech znovu), pak mě zklamal druhý a ten třetí to završil... vzhledem k nadšenosti z prvního jsem své dojmy celé rozebral v komentáři, který byl asi nejdelší, co jsem kdy napsal a film jsem v něm dost sepsul (:D). Zpětně, mi to je trochu líto. Musím  říct, že zpětné vzpomínám na tento díl nejraději a s chutí jsem si ho tento měsíc podruhé  zopakoval, i když od letního románku brzy přejdeme k  melancholičtějšímu pojetí  s temnými barvení, které sedí spíše k podzimu, kdy byl film ve skutečnosti premiérově uveden Jako bych už tak neměl celkem slabost pro tyhlety české filmařské návraty do dějin 20.let. U Jana Palacha jsem rovněž letos změnil názor, ale ten alespoň  dostal cenu českých filmových kritiků, zatímco Zahradnictví bylo jako celek spíše zatracovano. Tak já tady (stejně jako kdysi u prvního dílů) půjdu proti davu a řeknu, že se mi to líbí a stejně jako u Palacha bych změnu hodnocení na čtyři hvězdy považoval spíše jen za konečně upřímné hodnocení, se zpožděním.  Zajímavá atmosféra doznívajícíh 50.let,  nostalgický  prvorepublikový odkaz v podobě krásného noblesního bálu, písniček Ježka...a mně tento film (stejně jako Jan Palach) dává i k nostalgii k době premiéry., kdy by navíc symbolický uveden před 17.listopadem. To je symbolické načasování! Ten scénář sice  není úplně dotažený, asi už třeba  nikdo nikdy nepochopí, co měl znamenat závěrečný Pilulín (:D). přesto jsem si kdysi našel svoje kouzlo v prvním díle a docenil jsem i tento třetí. Asi byla hlavně chyba debilní propagace tvrdit, že nás  zde čeká už vyloženě Pelíškovská komedie. Navíc kdybych měl měl brát Zahradnictví jako nedej bože jakousi čtyřku Pelíšků (:D), tak se samozřejmě z poetického cholerika Jindřicha udělal zamindrákovaný otec psychopat, který sice svůj skrytý charakter občas ukáže (třeba když nezavrhne přítele udavače), ale vlastní dceru a rodinnu nesmířlivě terorizuje takovým způsobem, že to je spíš odpudivé než vtipné...a od úvodního peskování to přejde až k drsné výměně názorů v rodinné (Já už lituju.  Lituju, že ses k nám vrátil.)   Pokud  Jarchovský s Hřebejskem zamýšleli Nápadníkovského Jindřicha jako humornou postavu, tak se s nimi vtom po většinu filmu spíše rozchazím. Těžko říct, jestli ,,Jindřich kreatura´´ vychází už ze scénáře nebo je to práce  Martina Fingera, který se pravda ve své postavě celkem vyžívá.  Celkově to  komedie moc není, ale to už po těch pěti letech hold víme.  Ale úvod s jízdou na kole je ještě takový poetický bezstarostný, fakt moc hezky a těch pár vtipných odlehčeních (byť hodně ponecháno z předchozích dílů - strejda zahradník, drbna Marčí v geniálním podání Sabiny Remundové.) se i v pruběhu určitě najde (novinkou jsou vtipné komentáře bratrance Charlieho) je a nejsou na škodu v tomto příběhu,  kde se na pozadí pochmurné doby odehrává i příběh obyčejné mladičké lásky, ale hlavně střetu dvou generací a právě ten můj jistý  odpor k chování Jindřicha (a podobných Jindřichů i dnes, i když se sám jmenuju JIndra) zatrpklosti a zklamání v dějinách v porovnání s rozvernější mladší generací zde tvoří kontflikt, který je pro mě nosný.  Ano, jako odlehčeněji podané rodinné-vztahové drama o mezigeneračním  střetu mně Nápadník baví.  V celé sérii je navíc mimořádně skvělá melancholická hudba. A Anna Fialová má zase  mimořádně roztomilý hlas. Takže smůla, tentokrát se k oblíbenému hejtovani Hřebejka určitě nepřidám. (17.07.2022) (méně) (více)