Bowling for Columbine

Michael Moore píchá klackem s hovnem na konci do vnitřní zbrojní politiky USA. Jako berličku pro ilustraci fatálních dopadů používá tragické události na škole Columbine, kde krev tekla ve velkém. Dokument se tedy zaobírá více prvky jako střelba v Columbine, výroba a prodej zbraní, Mooreho bezostyšné rytí do úředníků, prodejců a zástupců zbrojovek. Palec nahoru. (26.01.2014)

Moc hezky natočený dokument ve kterém můžeme vidět zneužívání zbraní na americkém kontinentu podle amerického dokumentaristy Michaela Moorea. Dozvíme se v něm, že v Americe je více zbraní než je počet obyvatel a že toto odvětví je podporováno médii, zbrojařským průmyslem a dalšími propagátory jako je třeba slavný americký herec Charlton Heston, který se mi opravdu po tomto dokumentu znechutil a ten jeho rádoby patriotismus, ať si strčí za klobouk. Přitom je to naopak než šíří tyto rádoby vlastenecké média, která šíří akorát strach a lži o bezpečnosti. V Americe je systém, který podporuje nedůvěru ke svým sousedům, protože když se podíváte třeba na sever Evropy, tak tam donedávna lidé měli odemknuté dveře svých domů, teda do té doby než se jim tam nasrali imigranti z různých koutů světa. Mezi další fakta můžeme zařadit taktéž to, že americká propaganda ukazuje jací jsou to bojovníci a jak zachraňují svět přitom opět opak je pravdou, jelikož tito bojovníci za svobodu žádnou válku nikdy nevyhráli, tedy pokud nepočítáme druhou světovou, kdy do Evropy přišli pět minut po dvanácté a bojovali s rozmrdaným Wehrmachtem, ale převážně už s nevycvičenými jednotkami německé dětské organizace Hitlerjugend. Samozřejmě se lidi nesmějí dívat na bláboly typu Zachraňte vojína Ryana, kde se nám chytrolín na historii a hlavně nevoják Steven Spielberg snaží nakukat svojí poťapanou realitu věcí, které se stali úplně jinak. V minulosti totiž američané odešli jak z Vietnamu, Afghanistánu a dalších jihoamerických zemí aniž by se tomu dalo říkat vítězství. Takže jejich hrdost na jejich bojové umění je vysloveně nepatřičná. V tomto snímku vidíme postoj amerických buranů, buranských úřadů a hlavně obyčejných lidí k této problematice a dozvíte se, že přístup ke zbraním má doslova každý a když ty lidi posloucháte, tak si říkáte, co v tý hlavě maj. To jim ta propaganda doslova vymyla mozek, nebo snad mají doopravdy IQ bublajícího bahna, protože jejich důvody proč mít zbraň a používat jí jsou zcela nesmyslné a dostat se k ní je jednodušší než si koupit žvejkačky v obchodě. A pak to právě dopadne tak jako při masakru ve škole v městečku Columbine, kde mladí žáci postříleli své spolužáky. Ten výplach mozků na ně kouká doslova na každém rohu, že se ani není čemu divit. A chyba není v celebritách typu Marilyn Manson nebo německých Rammstein, protože tyto interprety si taktéž rád poslechnu, ale problém je ve vymašťěných mozcích mladé americké generace, která je důsledně vymývána americkou propagandou násilí a strachu ve jménu vyššího dobra a bezpečí. Za objektivní pohled do amerických shnilých duší dávám tomuto alarmujícímu, ale i poučnému dokumentu 90%. (06.07.2021)

Dokument, který vás nezaplavuje nudnými fakty. Dokument, který je dělaný pro mainstreamového diváka, který je dělaný zábavnou formou, a přesto má výpovědní hodnotu. Ne všechna fakta jsou podána zcela objektivně (například je chyba uvádět počet zabití střelnou zbraní v jednotlivých zemích a nepočítat přitom s počtem obyvatel, ať jsou ta čísla jakákoliv), Michael Moore na diváka působí rychlými hrozivými střihy a podmanivou hudbou, ale má to svůj účinek, který byl autorovým záměrem. Dokument vás zhrozí a přinutí přemýšlet. Výtečná práce. (29.04.2003)

A půl. Tento dokument jsem již dlouho chtěla zhlédnout, a s velkými očekáváními jsem se na něj těšila, avšak mé představy zůstaly z větší části nenaplněny. Ze začátku velmi poutavý dokument, jež si vysloužil mou pozornost, poté však s postupem času, lehce zabředávající do průměru a příliš vyzvedávající americký styl. Jistě, je to o Americe, takže by to tak mělo být správně, ale i přesto mi to chvílemi mírně vadilo. Na tématiku posedlosti USA zbraněmi jsem ale asi očekávala něco jiného. (07.09.2010)

Moja prva Mooreovka. Čakal som viac. Najviac ma sklamalo to, že som čakal kruto sarkasticku záležitosť a miesto toho Moore často padá do sentimentu. V druhej polovici sa to navyše až nebezpečne začne podobať citovo vidieračským dokumentom. Vtipy v úvode s dobieraním si systému (banka) vyzerali sľubne. Chcelo to viac odvahy, viac investigatívnej žurnalistiky, viac skrytej kamery, viac zosmiešňovania ... maybe later, Michael ... (12.03.2007)