Dům z písku a mlhy

Zatraceně účiná deprese, která staví na precizně budovaném napětí - věrohodně zoufalé postavy, pomalá melancholická hudba a povedená kamera (o zajímavých kompozicích nemluvě). Závěrečná katarze je silná, na můj vkus ovšem příliš rychlá, což jí ubírá na věrohodnosti. Přesto jde o jeden z nejsilnějších filmových zážitků, které jsem v roce 2004 viděl... (07.12.2005)

Nemůžu si pomoct, ale jedná se přesně o ten žánr, který se v Evropě umí líp...Film byl pro mě zajímavý jako psychologické drama konfliktu dvou naprosto (ať už povahou nebo hodnotovým žebříčkem) rozdílných osobností a ve druhé polovině se už bohužel přiblížil (zejména když došlo na střílení a postavou mladého policisty) postupům tuctových amerických kriminálních thrillerů. Conellyová je jistě dobrá herečka, ale nemohl jsem se zbavit dojmu, že na natáčení si odskočila z jiného ateliéru-typově mi prostě na uklízečku nesedla... Přesvědčivý byl naopak Ben Kingsley a celá jeho perská rodina. Pokud chtěl Perelman představit svou Nicol byť i jen částečně jako oběť systému, na mě to nefungovalo. Byla pouze obětí vlastní lehkomyslnosti a jako s hrdinkou jsem se s ní nedokázal nikterak ztotožnit. Celkový dojem 60 %. (07.05.2007)

“Ta žena si sem přišla vzít život. Pomůžeme jí. Synu, je to ptáče. Poraněné. Tvůj děda říkával, že když ti do domu vletí pták, je to anděl. Jeho přítomnost je požehnáním. Americké drama se sugestivní hudbou, jak má být. Dokonale hrající na nejskrytější struny divákových emocí, mozkomorsky vysávající jeho city až z nejhlubších skrytů duše. Hodná, vyléčená alkoholička, která vinou úřední chyby přišla o dům, na nějž se její milovaný otec třicet let dřel. Neméně kladný bývalý iránský generál a jeho žena a syn, ctící rodinu jako hodnotu nejvyšší a stavějící se stupňovanému nátlaku rázně, ale slušně, za všech okolností. To celé vyšponované do krajnosti pohledem do hlavně revolveru pomýleného amerického policisty, dříve vzorného otce rodiny a vynikajícího školitele, jemuž díky vzdávájí jeho studenti i na ulici v situaci víc než kritické. Všechno přeexponované, všechno přehnané. Filmu se rozhodně nedá upřít, že přes počáteční rozvláčnost se ke konci začíná dramatická linka výborně stupňovat a udržuje diváka v napětí až do samého konce. Nedá se filmu upřít, že vám nakonec řekne to, co máte vědět od začátku. Ne dům, ale lidé, kteří vás mají rádi, to je jistota. Když o ně přijdete, žádný majetek vám tuhle ránu nezacelí... “Tohle není můj dům..." Filmová výzva 2015 – filmy, doporučené uživatelem kajda.l (17.09.2015)

Film s hromadou kladů, od vynikajícího Bena Kingsleyho přes nádhernou Jennifer Connelly až po působivou hudbu Jamese Hornera. S čím jsem však byl spokojen nejvíc, tak to byl závěr, který ve mě vyvolal tolik otázek, že bych si nejraději pustil celý film znovu. Režie je sice trochu loudavá, ale myslím, že v tomto případě to je spíš k dobru. Téměř každý záběr má hloubku a cit, díky romantice, která je sice vedlejší dějovou linkou, ale určitě si na ní pochutnají i "neromantici". Jméno Vladim Perelman mi až do shlédnutí tohoto filmu nic neříkalo, ale myslím, že natočit jako prvotinu tak skvělý film nebyla náhoda. 80% (11.12.2011)

Dom z piesku a hmly. Výstižný názov. Ťaživý príbeh zo skutočného života, ktorý sa stupňuje až do tragického záveru. Dubus zjavne Arabom veľmi dobre rozumie, a v tomto duchu sa nesie aj film. Vôbec sa nedivím Oscarovým nomináciám, film má veľmi silnú kritickú spoločenskú výpoveď a Vadim Perelman, ktorý do hlavných úloh prezieravo obsadil dvoch skvelých hercov, ktorých si hlboko vážim, sa javí ako osobitý režisér, ktorého sa oplatí sledovať. (16.11.2013)