Texaský masakr motorovou pilou

Ostré jako žiletka. Exploatace, hra s divákem, kdy se násilné a brutální scény neodehrávají přímo na plátně, ale v našich myšlenkách, tenhle geniální tah Tobeho Hoopera perfektně fungoval a má těžký dopad na divákovu psychiku. Dokonalá učebnice strachu a násilí v té nejdokonalejší formě. Může být milion remake Hoopera díla, ale nikdy se to nevyrovná ani nepřiblíží k tísnivému strachu, hrůzy, úzkosti, panice, psychickému transu a všech psychicky zdrcujících složek, které obsahují TEXAS CHAIN MASSACRE. Každý detail, který nám Hooper připravil, je nedostižný a další hororový tvůrci ho nebudou moct jakkoliv následovat. ******* Útěk v lese (hrůzou jsem nedýchal), večeře (detail s okem, psychopatické úsměvy) a nepopsatelný závěr (kamion, útěk). TEXAS CHAIN MASSACRE je hororový klenot. In total exploitation genre the best horror. (29.02.2012)

Překvapení. Na klasické bázi hloupého béčkového horůrku s typicky nemožně jednajícími postavami tvořícími ústřední partičku obětí nabízí TMMP nejednu scénu krásné obrazové poetiky (např. vstup do domu), celkovou dějovou kompozici orientovanou na centrum tvořené domem, skvěle provedený závěr a mimořádně silnou scénu se stopařem - je přímo hmatatelně cítit, že stačí jeden magor s kudličkou a čtyři lidi jsou najednou obludně bezmocní. Nejlepší komentář: fleker. (30.10.2015)

„RÁD DOSVEDČÍM SPOLOČENSKÝ VÝZNAM TOHTO FILMU NA KTOROMKOĽVEK SÚDE.“ – Stephen King. ___ Príbeh, voľne spočívajúci na brutálnych zločinoch sériového vraha Eda Geina, nemôže byť jednoduchší. Jedno po druhom odchádzajú deti do susedného domu, kde podstupujú strašnú smrť v rukách Leatherfacea, jediného tradičného hororového psychopata, ktorého hrozivú prítomnosť nezmenšuje ani zverejnenie portrétu v populárnych novinách. On však nie je jediným psychopatom vo filme. Nezvyčajne (ale nie výnimočne) tu vraždí celá rodina. Hoci to vyzerá prehnane, je to v dokonalom súlade s extrémnou a nekompromisnou víziou režiséra Toba Hoopera, ktorý vytvoril početnú rovnováhu (hoci iba na krátky čas) medzi lovcami a korisťou. Dôležitejšie však je, že film autoritatívne ohlasuje prítomnosť takých miest v Amerike, kde podobní vrodení úchylní šialenci môžu prežiť celý život v štruktúrovanom sociálnom poriadku. Blázni na úteku, či sérioví vrahovia sa musia zo spoločnosti buď celkom vyčleniť, alebo musia zatajiť svoje vlastnosti. Hooper tu vytvára funkčnú otvorenú skupinu, ale natoľko vychýlenú od našej predstavy spoločnosti, že si neuvedomuje základné pravidlá; preto jej členovia nemajú slabosti vrodené iným vrahom, ako je potreba ostať neidentifikovaným alebo zabiť niekoho špecifického. Ak neberieme do úvahy jeho technické nedostatky, ešte stále predstavuje najmučivejší a najdesivejší film, aký sa kedy nakrútil. ___ Uvedenie The Texas Chain Saw Massacre - snímke kľúčovej pre ďalší vývoj hororového žánru, rovnako ako komerčne nesmierne úspešného podniku - prebudilo mnohé spory a následné zákazy, a to najmä vo Veľkej Británii, kde sa práve rozbiehala kampaň proti brutalite a obscénnostiam vo videofilmoch. Hooperov snímok je esenciou vizuálneho násilia jednej éry. Bol uvedený v Cannes, kópiu drží vo svojich zbierkach Múzeum moderného umenia v New Yorku a kritičku Carol Cloverovú inšpiroval k slávnemu knižnému premietaniu (Men, Women, and Chain Saws; 1992). Preslávenosť filmu určilo niekoľko vecí. The Texas Chain Saw Massacre otvára prehlásenie, že snímka je založená na skutočných udalostiach, čo jej dodáva punc dokumentu. Tobe Hooper v niektorých scénach (spravodajstvo o vykrádačoch hrobov, obrazy zmätených obetí prchajúcich sporadicky presvetľovanou nocou) skutočne narážal na „kariéru“ sériového vraha Eda Geina, ktorý inšpiroval tiež Psycho (1960) a The Silence of the Lambs (1991). Hneď prvá akčná scéna filmu naznačuje, že pôjde o kombináciu dvoch subžánrov „slasher“ a „splatter“; avšak Hooper oboje prekračuje. 80% (30.12.2011)

Texaský masaker poriadne zostarol a miestami pôsobí nechcene komicky. Časť mimo domu sa celkom ťahá a okrem creepy stopára nie je prakticky vôbec desivá. Jednotlivé odchytávanie členov partie bolo tiež vcelku fádne a poriadna hororová atmosféra príde až s predstavením členov domu. To už je však, bohužiaľ, takmer koniec filmu. (26.12.2022)

I přes absenci krvavě naturalistických detailů naprosto brutální kousek, který nedoporučuji slabším povahám. Poslední čtrthodina je zřejmě ta nejděsivější pasáž, kterou jsem v hororovém žánru viděl. Žádné makobrozní orgie, žádné ulétávající končetiny, ale něco mnohem horšího - na samé hranici snesitelnosti koncentrovaná směs hrůzy, zděšení a jistého pocitu znechucení z toho, vidět lidskou úchylnost v té nejhrůznější podobě. Podobně intenzivní zážitek jsem měl naposledy při sledování slavné násilnické scény v Boormanově Vysvobození.... (16.11.2003)