Texaský masakr motorovou pilou

Texaský masaker poriadne zostarol a miestami pôsobí nechcene komicky. Časť mimo domu sa celkom ťahá a okrem creepy stopára nie je prakticky vôbec desivá. Jednotlivé odchytávanie členov partie bolo tiež vcelku fádne a poriadna hororová atmosféra príde až s predstavením členov domu. To už je však, bohužiaľ, takmer koniec filmu. (26.12.2022)

Je to zvláštní, ale mnohem více napětí a děsivé atmosféry se odehraje ve dne. S nástupem noci totiž nastoupí i psychotický sled scén, které místo nervů drásají spíše mozek a zdravý rozum. Zmatené pobíhání po lese za rachotu „řetězovky“ snad ani tak ne, ale večeře u rodinného stolu patří k tomu nejdivnějšímu, co lze vůbec ve filmu spatřit. Střih nejen obrazu, ale i zvuku, společně s detailními záběry na oko hlavní hrdinky působí téměř až halucinogenním dojmem a výsledný efekt, kterým zřejmě mělo být znechucení diváka, je dosažen beze zbytku. Celkově pak Texas chainsaw massacre vypadá jako dvě navzájem k sobě nepasující epizody, jejichž pojítko v podobě společného názvu jaksi dostává svému významu, ale pocit vzájemné nekompaktnosti stále visí v mysli a nelze ho jenom tak odbýt. (16.12.2005)

Tato originální verze se mi do rukou dostala o hodně let později od doby, kdy jsem zhlédla remake. Již od začátku jsem s ním proto začala neúmyslně srovnávat, ale pak jsem si řekla, že to nemá smysl a postupně jsem od myšlenek na masakr z roku 2003 upouštěla. Úvod filmu je poměrně poklidným a bezstarostným, chvílemi možná až lehce nezáživným. To vše však diváky připravuje na to, co přijde potom. V jednu chvíli se vše zvrtne a místo horkého texaského slunce a vířícího písku nás čeká to pravé texaské šílenství. Film má pár opravdu vydařených lekaček, drsných momentů a odporných zjevů a vjemů. Obdivuji hlavní blonďatou hrdinku a její hlasivky. Právě možná díky nim dosáhl tento masakr na nejvyšší možnou úroveň šílenství. Společně ještě s ostatními prvky, jakými jsou Leatherface a jeho šílená rodina, živý - mrtvý dědeček a jejich vkusné bytové dekorace:) Také mne potěšilo vkusné množství černého humoru, který trochu odlehčil jinak krvavou podívanou. Neustále jsem přemítala nad tím, jaký poprask asi muselo toto dílo v roce ´74 vzbudit. A mám dojem, že Ed Gein by byl tímto filmem potěšen, protože inspirace v jeho osobnosti je zde zřejmá. "Neměj strach, dědeček je z nás nejlepší..." (27.02.2010)

Kdyby si Leatherface občas doma zaběhal kolem kukuřičného pole, neměl by tak tragickou fyzickou kondici.. Nízkorozpočtový Hooperův kult, co nastavil standardy slasherového žánru, mě minul jak ústřední texaskou rodinku základy stolování. Denní část je díky znepokojivým náznakům ještě obstojná, neexplicitní druhá polovina už spíše psychedelická až groteskní. Last supper s dědečkem, co patří na přebal CD Pražského výběru a dýchavičné pobíhání retarda s ohlušující motorovkou tak zanechaly spíše rozpačitý dojem, než nějaké pocity hrůzy, či zneklidnění a z toho hlučného nářadí, hysterického jekotu a "jezdění nehtů po tabuli" mě akorát rozbolela hlava. Vlastně se dá říct, že s tichem závěrečných titulků jsem zažil slast srovnatelnou s opuštěním několikahodinové předváděcí akce na mezinárodním veletrhu křovinořezů.. (28.02.2012)

Při porcování lidí nemám příliš velký zájem být krájeným, krájícím ani tím, kdo krájení sleduje z bezpečného křesla v zamčeném domě se staženými okenicemi a nabitou brokovnicí v rukou. Zkrátka se neumím předpisově bát, takže mi většina hororů připadá směšně zábavných, ale tentokrát nebudu zastírat, že tato na koleni stlučená klasika obsahuje několik pasáží, nad kterými musí úchylovo srdce radostně zaplesat. (28.08.2014)