Zvony pre bosých

......zhruba asi tretí najlepší SK film , ktorý som mal možnosť zhliadnuť ...... Invencia extra ordinem našťartuje drámu , v ktorej si zopár hercov odviedlo množstvo poctivej roboty a to všetko terminálne umocnené individuálnym humanizmom, kedy nečakaná inverzia statusu kľúčových postáv deja, nespustí dekompozíciu vzťahov medzi nimi /u nemeckého chlapca je kategorický imperatív zakorenený hlbšie ako jeho samotný pud sebazáchovy/. Zrejme najpôsobivejší záver filmu v slovenskej kinematografii, každopádne však nezabudnuteľný ! ... (12.03.2007)

Zvony pre bosých jsem viděl už před více než 20 lety a jak to chodí, pamatoval jsem si je jako mnohem silnější drama, než jaká nakonec byla střízlivá skutečnost. Toho filmu je docela škoda, protože potenciál byl obrovský a nelze si nevzpomenout např. na mrazivé sovětské drama Vzestup. Přitom ledacos i tak funguje, Rajniak s Müllerem odvádí výbornou práci a ty tvrdé chlapy jim věříte, majestátnost zasněžených hor odvádí rovněž svoje, černobílá kamera Vincenta Rosinece je působivá a motiv dilematu popravit, nebo nepopravit zajatce ve vyhrocené situaci je silný. Jenže scénář má svá slabá místa, nad roztomilým psíkem coby mazlíkem německého velitele ve velehorách se mi zdvihlo obočí, skupina tankistů, kteří nechali tanky někde v údolí a prochází pásmem velehor, taky nedává zrovna smysl. Na Ewu Krzyzewskou se sice dobře dívá, ale některé dialogy mi moc nešly přes uši a ani režie Stanislava Barabáše zdaleka není bezchybná. Nakonec jsou to takové nijaké tři hvězdičky, kdy si říkám, že i těch 60 % celkového dojmu je docela dost vzhledem k rozpačitým momentům. Možná by to chtělo remake.:-) (11.06.2020)

Není na co čekat. Řekl si zřejmě S. Barabáš, a nekompromisně vhazuje diváka do mrazivých a zlých dnů, které zúčastněným jasně rozdává pozice. Ovšem pozice jedince je v těchto dnech vrtkavá. Rozhodnost jednat a podřídit se drsnosti doby, naráží na lidskost a soucit s tím, nadkým mi doba dovolí vyřknout ortel. Zlá doba je na ústupu a život jedince dostává větší váhu. Už není tak jednoduché zmáčknout kohoutek a pálit. Tedy, jak pro koho. Pro oddaného esesmana je to více než snadné. Soudce zde není, není čas, vždyť stačí jen zmáčknout. Zlá doba zavádí muže z odlišných stran barikád pod stejný závoj. Pod tímto černým závojem již není rozdílu, zde již není potřeba hledat viníky. Ženě nezbývá nic. Na jedné straně spálený dům, i s celou výbavou, na té druhé leží budoucí naděje, které odcházejí tak rychle, jak se dostavily. Odvážnější a osobitější režie by určitě neškodila, Liška se vytáhl nádhernými melodiemi s až barokním nádechem a herecky opět výtečné. (31.08.2013)

Slováci válečné filmy uměli točit! Čerpali hodně z vlastních zkušeností a v jejich filmech je to dokonale cítit. Zvony pre bosých jsou místy až komorním snímkem, odehrávajícím se v poslední zimě druhé světové války vysoko v zasněžených horách. Tragický příběh dvou partyzánů, mladého Němce a jedné ženy poukazuje na totální nesmyslnost války a zdůrazňuje lidskou nevraživost na obou stranách. Což se patrně znelíbilo komančské svoloči a ta ho v roce 1969 odklidila do trezoru. Zřejmě jim vadila i scéna, ve které partyzán v chatě souloží s ženou, válka neválka. Každopádně příběh je silný, přírodní scenérie nasnímané kamerou Vincenta Rosince působivé a herecké výkony přesvědčivé. Zdeněk Liška se zase hudebně vycajchnoval a předvedl tentokrát barokní symfonickou orchestraci, která filmu vštěpuje naléhavou dramatickou očistu. (07.03.2020)

Absolútny prototyp klasickej situácie pre dramatický film, ktorá môže nastať počas vojny. Pre diváka veľmi atraktívny (dilemy typu zabiť či nezabiť, pustiť či nepustiť, žena medzi troma chlapmi), umocnený ešte odľahlosťou prostredia, v ktorom sa odohráva a malým množstvom postáv. To potom stačí vybrať iba skvelých hercov a filmárske víťazstvo je vybojované. Na postavách ako jednotlivcoch vidíme obraz zkazonosnosti celej vojny a môžeme si živo predstavovať, ako to vyzerá všade navôkol. Štokholmský syndróm fungoval aj v slovenských horách medzi najvačšími nepriateľmi. (04.09.2013)