Bezstarostná jízda

"Nikomu neříkejte, že není svobodnej, protože oni jsou schopni vraždit a mrzačit, aby dokázali, že svobodní jsou." Tak tohle jsou dlouhé vlasy, dva harleje, nekonečná silnice, zhulené večery u táboráku, koupání s hambatými slečnami v jezírku, skvělá rocková muzika a svoboda vykoupená prodejem drog - tedy paradoxně nesvobodou někoho jiného. Mě by to zase tak moc nelákalo, no dobře možná bych si na jeden týden v roce dal říct, ale Billy s Wyattem jsou tou svobodou natolik načichlí, že je to hodně inspirující. Ctihodní občané by s tím patrně nesouhlasili a já jsem si jistý, že jejich souboj s rebely musel být v době svého vzniku docela pecka. (18.01.2016)

,,Oni se neboj vás, oni se bojej toho co reprezentujete. To, co reprezentujete, je svoboda. Kecat vo tom a fakt to mít, to jsou dvě různý věci. Myslím to tak, že je těžko bejt volnej, když vás kupujou a prodávaj na tržišti. Takže nikomu neříkejte, že není svobodnej, protože voni jsou schopný zabíjet a mrzačit aby jen dokázali, že jsou.'' ---- Tohle musel bejt tehdy v Americe nářez. Podobně jako můj milovaný John  Steinbeck navzdory tehdejším slušným mravům před válkou ve svých románech glofifikoval jako hrdiny česáče ovoce, chudé dělníky či přímo opilce a povaleče, tady jsou to dva hippie motorkáři jedoucí Amerikou. První půlka je nádhernou roadmovie s dnes už legendárním soundtrackem a svým způsobem funguje i jako dokument. Nevím zda ta konkrétní hippie komunita nebyla vytvořena jen pro film, ale takovýchto různých farem s partičkami a různými sektami bylo po Americe habaděj. A dělo se tam vskutku lecos! :-). A zatímco běžní Američané zařezávali v práci, vydělávali na chleba a nebo umírali ve vlhkých džunglích dalekého Vietnamu, hippies byly zprvu trnem v oku všem těm slušným doma. Po tomto filmu vzniklo snímků s podobnými tématy o volnomyšlenkářích a skutečné svobodě více a o deset let později přišel se svojí troškou do mlýna i náš Miloš Forman se svými Vlasy. Nakonec se to celé  paradoxně přelilo a za neslušné a vrahy byli naopak považováni ti, co se pokud měli tu kliku vrátili živí a mnohdy traumatizovaní z Vietnamu. Tenhle film jsem viděl kdysi dávno a zcela logicky se mi nelíbil, protože jsem zkrátka ještě nebyl ve věku abych ho pochopil. Lecos v něm dnes působí archaicky včetně těch přelomových flasforwardů či obrazů po účincích drog. Vysoké hodnocení si film ale rozhodně zaslouží a i já dávám za 4 galony benzínu do nádrže motorky. * * * * (10.09.2023)

Kterak si zhulení týpci vyjeli na motorkách a jeli a jeli a jeli až potkali ještě odpornější týpky ... Je mi líto, ale filmy o feťácích mě nikdy nebrali, tady postarádám nějakou kloudnou myšlenku, nemám s kým sympatizovat. Atomsféra hippie je mi odporná. Nezaujala mě ani kamera. Kdybych měla hodnotit pouze krajinu a hudbu, dala bych přednost dokumentu a CD. Bezstarostná jízda není můj šálek čaje. (05.12.2016)

Jedna za výbornou hudbu, druhá za oslavu americké krajiny. Jakmile ale smažky otevřou hubu, dal bych jim koště a nechal je zametat dálnici od Atlantiku po Pacifik. Film, opěvující drogy, u mě bodovat nemůže, ale i když se oprostím od zásad, ten scénář je skutečně o ničem a dialogy nemohl psát nikdo svéprávný. Jack Nicholson to "nic" docela mile oživí, je mladý a vypadá ještě neprochlastaně. Odškrtávám legendu a míříme jinam. (06.12.2013)

Není to taková jízda, jak je tenhle film popisován, ale úplná katastrofa to taky není. Hlavním problémem je, že první polovina je naprosto o ničem a vůbec nic důležitého se v ní neděje. Až po příchodu Nicholsona na scénu film trochu ožije. Až na konec, který vypadá neskutečně nuceně. Celé to ale zachraňuje skvělý soundtrack a sympaťák Peter Fonda, který má na film stejný účinek jako joint na jeho postavu. Přesto tenhle film generaci 60. let vystihuje vcelku důvěryhodně. (29.10.2009)