Tube Tales
Obsahy(1)
Britský povídkový film, který by si neměl nechat ujít alespoň jednou za život žádný příznivec této kinematografie. 9 příběhů, které spojuje jediné - metro. Některé příběhy jsou vtipné, jiné smutné. (PX)
Recenze (18)
Docela zajímavý projektík, a tak trochu zastrčený. Nevím, zda byly "Historky z metra " natočeny přímo pro televizní vysílání, ale neškodily by ani v kině. Povídky jsou vůbec zajímavým vyjádřením jejich tvůrců - na velmi omezeném časovém prostoru pobavit nebo pozlobit diváka je docela fuška. A konstatuji, že tady jsem se opravdu bavila. Sice se jedná spíše o humor ostrovního ražení, takže frenetické salvy smíchu se neozývaly a asi ani nebudou, no a jistě jsou zde zastoupeny i příběhy smutnější (Můj táta lhář, Ptáček v hrsti...). Už první kratičká povídka a musím podotknou, že opravdu povedená, jasně vystihuje následující charakter vyprávění... Krátká stopáž je jeden z faktorů, které udrží diváka v bdělé pozornosti po celou dobu, kdy vám jakoby náhle propluje před zrakem soubor devíti odlišných příběhů, které spojuje jediné - metro. No a nakonec to nejlepší - zvučná jména v titulcích, jak na herecké i režisérské listině - opět každý pes jiná ves, a právě v tom tkví krása tohoto filmíku různorodé filmařské vyjádření. ()
Tak tohle šlo nějak mimo mě, bez ohledu na to, jací herci stáli před kamerou a jací herci-režiséři stáli za ní. Za pozornost stála tak jedna povídka, maximálně dvě, zbytek buď nuda nebo trapnost, případně obojí. Navíc jsem se těšil na Simona Pegga, jeho role tu však měla prostor po celých pět(!) vteřin :-) ()
Malé originální etudy, ve zlomcích zachycující rozmanitostost lidských projevů v obřím mraveništi, zvaném metro, s širokým spektrem pozérů, provokatérů, otrapů, sebevrahů, dobrodruhů, ztracených dětí, hledačů nových lásek i naoko nezaujatých pozorovatelů s jejich zaujatými představami. Vtipné, vážnější, nechutné i lehce mrazivé povídky Mr Cool, Horny, Mouth, A Bird in the Hand, Rosebud a Steal Away, si pro svou převahu nad zbytkem neoslovujících "Historek z metra" ode mě vysluhují mírně nadprůměrné hodnocení. ()
Mám moc ráda záměnu rolí - mám tím na mysli, že je vážně skvělý nápad nechat režírovat herce. Každá historka je svá a jedinečná stylem i pojetím. Někdo bere režii více akčně a klipovitě (Bob Hoskins - první historka se slečnou která vzrušuje všechny přítomné pány) někdo více komorně (Ewan McGregor - historka se ztracenou tramvajenkou a nalezenou inspirací). Film netrpí nudou ani nepospolitostí - metro je totiž skvělý spojovák. Vedle maďarských Revizorů je to další film, na který čas od času vzpomenu při jízdě pražskou podzemkou. ()
Maximálně originální příběhy z nenáviděných dopravních prostředků. Každá povídka má svoji vlastní poetiku, vtip a nenudí až do poslední vteřiny. Třešní pak jest poslední povídka, která místo otřepaných filozofických teorií, co nás čeká po životě, přináší krásný audiovizuální proud melancholické energie. A pocity mají větší sílu, nežli věhlasné myšlenky, protože když cítíme něco opravdového, nepoužíváme zkázu prokletého lidstva, mozek. ()
Reklama