Luther

"Ten blázen (Koperník), chce otočit celou astronomickou vědu," pravil Martin Luther, ale nikoliv v tomto filmu. Jeho myšlenka, že Písmo je nadřazeno (také) rozhodnutím koncilů a papežů, však nechybí. Dozvíme se, že Luther neuznával kněžský celibát, který považoval za nepřirozený, leč hezky jadrná věta: "... To by mohla kúrie docela dobře zakázat i sraní," ta ve snímku nezazní, stejně jako cokoliv, co by snad mohlo vyvolat podezření, že se Luther neštítil sprostých slov. Což je opravdu nutné adorovat historické velikány takhle trapným zamlčováním faktů? Opravdu by tak ublížilo jeho pověsti, že z úst vypouštěl slova jako "srát"? Žel nepatřičností historických i filmových není ještě konec. "Rozum je největší nepřítel víry. Každý, kdo chce být křesťanem, musí svoje oči odtrhnout od svého rozumu," vytrhl možná Subjektiv lehce z kontextu, který film mohl uvést, upravit, vysvětlit. Neučinil tak, kdepak. Luther sice zůstal plamenným kazatelem, odpůrcem odpustků, zhýralého života vysokého kléru, překladatelem Bible a vůbec hlasatelem mnoha sympatických názorů, ovšem vše, co by bylo možno vnímat negativně, ať jste luterán, katolík či ateista, to vše bylo zamlčeno. Zůstal jen romantický bojovník proti útlaku, ohlupování a okrádání lidu. Doba, která musí respektovat všechna náboženství s jejich velkými persónami, si takový přístup žádá. Masovost si žádá další věci - z dialogů je znát, že každá postava cítí, že teď se píšou dějiny, neváhá a glosuje o sto šest. A k čemu slouží v mnoha (většině?) moderních filmech hudba? Přeci k tomu, aby se divák nenudil, když se děje něco "pomalejšího" - pusťte mu prima muziku, co zní akčně nebo monumentálně a užije si i pomalý průchod procesí. Možná si u něj i popláče. Silné **. (30.11.2009)

Výprava, kostýmy a Joseph Fiennes, to sú tri základné oporné body snímku, ktoré milo prekvapili. Tiež nemožno uprieť dodržiavanie historických reálií a udalostí, pomerne verne si tu divák prejde všetkými zásadnými udalosťami života tejto zaujímavej historickej postavy, dokonca niekedy až do nečakaných podrobností (vrátane nepríjemného Lutherovho súhlasu s potlačením sedliackeho povstania). Avšak niektoré udalosti a postavy okolo filmového Luthera boli ukázané iba z jedného pohľadu - spoločnej viery, pričom nová reformovaná viera tu bola prezentovaná ako hlavný (ak nie jediný) dôvod prečo sa semienko reformácie podarilo pomerne jednoducho a rýchlo v nemeckých krajinách zasiať. Pritom to nie je tak úplne pravda, všetci predsa dobre vieme, že niečo také prišlo nemeckej šľachte veľmi vhod, keďže požiadavky Ríma boli na obyvateľstvo a aj ich samotných v tých časoch už veľmi vysoké. Takže po ekonomickej stránke dať Rímu zbohom znamenalo veľkú úľavu. Koniec filmu mi prišiel trocha odbitý, napr. Luther mal s Katarínou veľa detí o ktorých tu nebola ani zmienka, tiež by ma zaujímalo filmové spracovanie jeho posledných rokov a dní. Toho som sa ale nedočkal, škoda. Avšak aj napriek tomu ide o veľmi vydarenú mozaiku obdobia počiatkov reformácie. 75/100 (20.11.2015)

Poněkud idealizovaný, ale nikoliv nepřesný obraz jedné z nejvýznamnějších osobností reformního křesťanství a tvůrce spisovné němčiny, který se považoval za žáka svého skvělého českého předchůdce Jana Husa. Živý Luther byl - zdá se - osobnostně podstatně složitější i lidovější než je jeho filmová podoba (viz jeho tradovaný slavný výrok "Žeru jako Čech a chlastám jako Němec"). Základní skutečnosti Lutherova života ovšem zkresleny nejsou a pohled na jeho osobnost má daleko k nekritickému obdivu. Skutečnost, že ve filmu si zahrály i české exteriéry, považuji za přínosnou (v hraném filmu je důležitá věrohodnost, nikoliv protokolárně doslovná přesnost). Skvěle natočené jsou scény jak Lutherova vyvzdorovaného přechodu do kněžského stavu, tak deziluzí z tehdejšího rozvratu "nevěstky babylónské", jak dobově nazývali katolickou církev její tehdejší evangeličtí kritici. Vynikající, v řadě ohledů s Finniesovým Lutherem kongeniální je Peter Ustinov jako saský kurfiřt Bedřich-Fridrich Moudrý a neméně přesvědčivě působí i mladá anglická herečka Claire Coxová jako Lutherova životní láska partnerka Katherine von Bora. Další skutečnosti života tohoto evangelického revolucionáře mravů a objevného teologa se do filmu nedostaly (mimo již zmíněné čarodějnické procesy to platí o setkání s Thomasem Münzerem i vývoji Lutherových postojů k německé selské válce). Přesto celek filmu zásluhou režie Erica Tilla, která ze scénáře dokázala vytěžit maximum, působí svěže, neotřele a Lutherův obraz, který podává, inspirativně a podnětně. Otázkou zůstává, nakolik můj názor může platit i pro českého nebo mimoněmeckého diváka. (20.10.2007)

Dramatický příběh muže křesťanské víry, který se ztotožňoval více s autoritou Ježíše Krista, než se samotnou církví, je celkem zajímavě natočen. Jeho duchovní zápas s církví věrně zobrazen. Na druhé straně si myslím, že některé jeho životní teze zde zůstávají jenom nakousnuty, otevřeny a zcela nevyjasněny. Nutno ještě dodat, že jeho život je zde podán zjednodušeně a hodně jednostranně. (20.03.2011)

Kdyby tak Luther věděl, co jeho myšlenky v dalším století udělají za paseku v celé Evropě v podobě 30. války. Nejsem odborník na historii, i když se o ní dost zajímám, ale musím zde pochválit úžasné kostýmy, které neměli chybu. Také jsem nezaznamenal žádnou výraznou historickou hrubku a že jich většinou bývá dost ve filmech. Vše stojí a padá na výkonu hlavní postavy Fiennese. Bohužel celou dobu jsem čekal nějaký výrazný dramatický oblouk, kterému se ve scénáři nedostalo prostoru. Z tohoto primárního důvodu dostaneme jen historické útržky s plno dialogy bez jakéhokoliv zabarvení na jakoukoliv stranu. Nebylo nikoho případně ničeho, čemu bych mohl fandit případně prožívat s ním jeho útrapy. Proto dávám pouze průměrné hodnocení. (14.06.2019)