Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Německý režisér Eric Till natočil zajímavý biografický film o slavném protestantském knězi Martinovi Lutherovi, který se v 16. století postavil do čela reformačního hnutí a pro Vatikán se tak stal úhlavním nepřítelem církve. Mladý Luther, který studuje práva, se rozhodne, že vstoupí do kláštera, navzdory odporu ambiciózního otce. Když je jako mnich vyslán do Říma, přijíždí do Svatého města s mnoha ideály, ale místo čisté víry se setkává s korupcí, povýšeností a zkostnatělou církevní hierarchií. Čeká na něho nelehký a vleklý boj s církevní i světskou mocí, je obviněn z kacířství a jeho snaha vrátit se ke kořenům křesťanství odstartuje reformaci, která otevře dveře novým možnostem šíření víry. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (67)

elizabeth_ba 

všechny recenze uživatele

Přišlo mi to natočené docela dobře, sice to nemělo rozpočet, jaký by si takový film zasloužil, ale možná právě proto tam, až na několik drastických okamžiků při potlačení těch povstání, nebylo ani moc krve, což, jak zjišťuji, mám poslední dobou čím dál tím raději. Zamýšlela jsem se nad Lutherovou osobní statečností, protože, ač věděl jak dopadl Hus, dokázal předstoupit před soud, byť to nebyl soud církevní (který stejně neměl pravomoc odsoudit na smrt, to byla pravomoc soudu světského) ale právě světský soud, jemuž předsedal císař Karel V. Na druhou stranu dal Luther souhlas ke krvavému potlačení povstání, připomínajícího tak trochu naše husitství (historikům zabývajícím se touto dobou se omlouvám za tohle zjednodušení), neboť názory povstalců se odchýlily od těch jeho. Pěkná byla scéna, jak se německá knížata odmítla podrobit vůli císaře, skoro jsem jim u toho zatleskala. Filmu sice něco málo chybělo, snad proto, že byl pojat spíše jako boj za víru, Boha a odpuštění hříchů. Bylo tam pár opravdu za sdce chytajících scén jako pohřbení do posvěcené půdy nešťastného chlapce, který spáchal sebevraždu, ač tu církev tvrdě trestala zahrabáním venku za hřbitovní zdí, a vysvětlení, proč Luther k jeho činu projevil takové pochopení, nebo jeho chování k postižené holčičce. Chybělo mi tam více vztahu s manželkou Kateřinou, která se objevila až v poslední čtvrthodině filmu a až na konci jsem se dozvěděla, že spolu dlouho žili a měli šest dětí... :-) Celkem dobrý výkon podali i Joseph Fiennes ( jako Luther) a Jonathan Firth (jako kardinál Alexandro) a samozřejmě Peter Ustinov (Bedřich Moudrý). Ve filmu byla i jistá dávka humoru, kterou mám v historii ráda, a tak celkový dojem (i přes výše uvedené připomínky) byl o cosi lepší než dobrý (cca 60 - 70%)... ()

Orlau32 

všechny recenze uživatele

Postavu Martina Luthera, kněze, kerý se vzepřel katolické cirkvi zahral báječně JOSEPH FIENNES. Byl to mladý muž z velmi vážené rodiny, který kromě theologie vystudoval i práva. Měl na 16.století absolutně moderní myšlení, bojoval proti korupci, krádežím a sprostému kšeftování s odpustky. Tento podvodný kšeft byl pro církev a chtivých mnichů zdrojem příjmů a ožebračoval tak již velmi chudé obyvatelstvo. Film má spád, má náboj a je lahůdkou pro diváky, kteří milují historické filmy. Velmi doporučuji. Zajímavou a osvícenou roli zde hraje nezapomenutelný PETR USTINOV (v roli ochránce Martina Luthera) a strýce mladého krále. ()

Reklama

misterz 

všechny recenze uživatele

Výprava, kostýmy a Joseph Fiennes, to sú tri základné oporné body snímku, ktoré milo prekvapili. Tiež nemožno uprieť dodržiavanie historických reálií a udalostí, pomerne verne si tu divák prejde všetkými zásadnými udalosťami života tejto zaujímavej historickej postavy, dokonca niekedy až do nečakaných podrobností (vrátane nepríjemného Lutherovho súhlasu s potlačením sedliackeho povstania). Avšak niektoré udalosti a postavy okolo filmového Luthera boli ukázané iba z jedného pohľadu - spoločnej viery, pričom nová reformovaná viera tu bola prezentovaná ako hlavný (ak nie jediný) dôvod prečo sa semienko reformácie podarilo pomerne jednoducho a rýchlo v nemeckých krajinách zasiať. Pritom to nie je tak úplne pravda, všetci predsa dobre vieme, že niečo také prišlo nemeckej šľachte veľmi vhod, keďže požiadavky Ríma boli na obyvateľstvo a aj ich samotných v tých časoch už veľmi vysoké. Takže po ekonomickej stránke dať Rímu zbohom znamenalo veľkú úľavu. Koniec filmu mi prišiel trocha odbitý, napr. Luther mal s Katarínou veľa detí o ktorých tu nebola ani zmienka, tiež by ma zaujímalo filmové spracovanie jeho posledných rokov a dní. Toho som sa ale nedočkal, škoda. Avšak aj napriek tomu ide o veľmi vydarenú mozaiku obdobia počiatkov reformácie. 75/100 ()

Z0oMb3E 

všechny recenze uživatele

V časoch keď sektári predávali odpustky ako údené v mesne, kedy pápeženské reklamné agentúry vymýšlali stále nové a nové akcie na skrátenie si pobytu v pekelnej homopárty povstal borec z nižších radov pyramídovej hierarchie a ušetril plebejcom dukát. A lúza sprostá, nečakane pri peniazoch, šla za ním. Film o človeku ktorý dáva akýmkoľvek spôsobom na frak zaostalým sektárom má u mňa veľké plus nech ho hrá akokoľvek nesympatický herec. Na druhú stranu, každému kto prehovorí neviestku kristovu aby dobrovoľne roztiahla nôžky by sa mali stavať katedrály. Samozrejme potom ich treba spáliť, lebo krajší pohľad než horiaci kostol nieje. Škaredí Nemci pred kamerami v príbehu o tom, čo u nás frčalo už vyše 700 rokov. Škoda že celá snaha sa dá opísať povestným "Z kaluže do blata!". ()

Jossie 

všechny recenze uživatele

Dějepis mi nikdy nešel a tak uvítám každý historický film, který mi přiblíží nenásilnou formou nějakou tu významnou historickou osobnost. Snímek je natočen celkem slušně, i když Joseph Fiennes je určitě charismatičtější, než byl sám Luther, jen mě poněkud otrávila skutečnost, že vystřihli scénu, ve které si zahrál v komparsu můj syn :)). ()

Galerie (42)

Zajímavosti (4)

  • Kvôli tomu, že hlavný predstaviteľ Martina Luthera, Joseph Fiennes, nehovorí typickým nemeckým prízvukom, tak mu v origináli svoj hlas prepožičal nemecký herec Stephan Schwartz. (MikaelSVK)
  • Hrad Worms, na kterém měl být Martin Luther (Joseph Fiennes) souzen, posloužil i k natočení několika scén filmu Princezna Fantaghiró (1990). (topr harley)
  • Část filmu byla natáčena v Čechách (např. chrám sv. Bartoloměje v Kolíně). Ve filmu účinkuje i mnoho českých komparsistů. (rodo)

Reklama

Reklama