Potvora

Místy celkem ostrá podívaná s nymfomaniakální třicítkou, která je (naštěstí) poměrně dost cynická a zároveň (naneštěstí) se sem tam projeví jako emocionální trpitelka. Ten seriál je nejsilnější v přímých interakcích s divákem, protože je napsaný tak dobře, aby to působilo maximálně přirozeně. Navíc to skvěle koresponduje s charakterem ústřední postavy, která si prostě z podstaty věci nedokáže pomoct a musí se neustále předvádět. Ten silný příklon k dramatu na konci první série je sice možná trochu prvoplánový, ale po emoční stránce prostě funguje. Druhá série je celkově mnohem hlubší a emocionálně vypjatější. Kdybych to měl hodně zjednodušit, tak i sebevětší a sebecyničtější mrcha si čas od času zaslouží nějaký ten soucit a pochopení. Je to sice strašné klišé, ale nějak ten svět v rovnováze udržovat musíme, ne? (19.10.2020)

Jeden z nejzajímavější seriálů tohoto léta, který se vcelku nenápadně vyloupl někde v zapadlých televizních vodách BBC 3. To, jakým způsobem dokázal k obrazovce přikovat byl neskutečný. Hlavním podíl na tom asi má chytrý scénář Phoebe Waller-Bridge, fungující humor (skvělá práce se "čtvrtou stěnou") a vcelku originální postavy. Právě ty byly na celém seriálu to nezajímavější a posouvaly ho pryč z potenciální tuctovitosti. Podle mého se jedná se o další důkaz toho, že Britové tyhle hybridy mezi komedií a dramatem prostě umí. (12.09.2016)

// LOL. Phoebe Waller-Bridge možná ani neví, jak moc se trefila do černýho. Natočit seriál s rádoby moderní ženskou hrdinkou a mizernou feministkou v jednom, která o sobě moc dobře ví, jak strašně je v prdeli, ale většinu času si to nepřipouští, protože se nedokáže vyrovnat s vnitřní bolestí, na tohle člověk v seriálech (ani v životě) fakt moc často nenarazí. O to zajímavější je, že místo aby Fleabag bylo jen dalším tuctovým dramatem o zlomeném člověku, vsází na humor, self-awareness, boření čtvrté zdi a parádní vedlejší postavy. Je to super, je mi jí líto, but I'm over it. P. S. skvělá protiváha k After Life s Gervaisem. (16.09.2019)

1) je to odfláknuté. Udržet kontinuitu záběru během střihu je pro někoho prostě dřina. Jinak vlasy během vteřiny, jinak výraz tváře, sklenice a cigarety jsou peklo, atd. 2) vstupy hlavní postavy stylu “Brechtovo divadlo” jsou zcela nekonzistentní, náhodné a nesmyslné. 3) flashbacky s Boo jsou náhodné, otravné a zbytečné. 4) z celého seriálu kouká lacinost a snaha se vetřít “šokem”. 5) druhou řadu už fakt ne... jedna stačila (a srala mě od první epizody). (26.09.2019)

Waller-Bridge je typická britská hrdinka. Nie dokonalá. Obklopená idiotmi ale aj napriek tomu sa snaží brať veci z nadhľadom. Fleabag je seriál o niekom, kto je úplne že fucking mess a nemá veľmi návod na to, ako z tohto stavu vykľučkovať. Miesta, kde si k nej nachádzame sympatie sú tie drobné scény, kedy s niekym zažíva pocit zblíženia, kedy komika ustúpi normálnej emócií. A v tomto postupnom striedaní funguje seriál perfektne. Podobne ako prvé 4 série populárneho Girls. Veľmi často mám problém so ženskými hrdinkami. Neviem sa s nimi stotožniť ani ich brať pri ich problémoch vážne. Preto o to viac poteší, keď príde seriál, ktorý mi to sprostredkovať vie a ktorý dokazuje, že stačí byť len otvorený a dotýkať sa univerzálnych tém, nebyť zbytočne popisný a predá každému vnímavému divákovi to, čo treba. Taký malý klenot. (Diel na kurze ticha a objavenia ženskosti bol perfektný). 1.séria 80% O trošičku lepšie ako prvá séria. Aj vďaka účasti Andrew Scotta v úlohe kňaza. Stále si to udržuje humor aj nadhľad a má to aj príjemné smutno skutočné momenty. Niečo s čím sa dá stotožniť, nad čím sa dá zasmiať a čo je dokonca dojímavé. Páči sa mi kam sa postava vyvinula, rovnako aj všetky ostatné vedľajšie postavičky. Prirástlo to k srdcu. 2. séria - 80% (09.01.2020)