Apollo 13

Velký a skvělý film, který nemá výraznou slabou chvíli. Dokonalý Tom Hanks a i zbytek herců (K.Bacon, B.Paxton, Ed Harris a další) předvádějí úžasné herecké výkony. To celé v zajímavém obalu od Rona Howarda. Krásný film ;-) - toto jsme psal po prvním shlédnutí, ale po druhém se mi trochu zmměnil názor a cítím v tom filmu trochu rutiny ze strany Rona Howarda a ubírám jednu hvězdičku :-) (26.11.2004)

Nevím jak vy, ale když se řeklo Ron Howard, Tom Hanks a hromada dalších skvělých herců, avšak ne tak hvězdných, velký rozpočet, film podle skutečné události a Apollo 13, představil jsem si přesně takový film, jaký vznikl! Tedy skvělý pro nesčetné reprízy, který nikdy neomrzí, ale mezi nejoblíbenějšími ho bude mít málokdo! Prostě taková typická „howardovina“. (05.02.2006)

Film, který vlastně nebyl ani tak o katastrofě, ale spíš o herci jménem Ed Harris. Ed Harrise, který vše řídí z Houstonu a platí zde za největšího machra přes dispečink. Každopádně zde máme režijně zmáknutou verzi soukromého drama vtěsnaného do malé kabiny kosmického modulu. Ron Howard měl k dispozici již vyzrálého Toma Hankse čili lepší kombinace, než například při jejich spolupráci na filmu Žbluňk. Navíc již zmiňovaný Ed Harris v nejlepších letech. Film, který jednoho donutí odhodit sladký popkorn, vyndat ruku ze záňadří své kamarádky a plně se ponořit do děsuplného dramatu o jednom nepodařeném lidském vrtochu. (15.06.2011)

Aj keď všetci vieme, ako to skončí, sme v napätí až do konca a bez prestávky celý, veľmi dlhý film. Howard je proste v inteligentnom mainstreame totálny macher. "Rekonštrukcia konkrétnych udalostí" je typ podžánru, ktorému by svedčalo viac takýchto pohlcujúcich filmov. Na záver doporučím ešte jeden podobný, bohužial dávno zabudnutý film o histórii kozmonautiky Správna posádka. Dajte si ich za sebou v ľubovolnom poradí a zaručujem vám výnimočný večer. (07.06.2012)

A pak že je třináctka nešťastné číslo.. Slzy na krajíčku, Hornerova hudba tlačící na pilu srdceryvnosti, více amerických vlajek než v libovolném šlágru R.Emmericha a ve finále euforický potlesk jak na XVII. sjezdu ÚV KSČ. Po technické stránce je Howardova rekonstrukce „úspěšné prohry“ amerického vesmírného výzkumu precizní, nicméně mám za to, že tento druh sentimentu do vesmíru nepatří.. Docela nechápu, proč se všichni tak nervovali. Vědět, že mám v řídícím středisku Edu Harrise ve sněhobílé vestičce, dám si cheeseburger v tubě, vezmu si prošívanou deku s hvězdami a pruhy a nechám se vzbudit, až budeme na Zemi.. (31.03.2016)