Tvůrci:
Donald GloverHudba:
Ludwig GöranssonHrají:
Donald Glover, Brian Tyree Henry, Lakeith Stanfield, Zazie Beetz, Harold 'House' Moore, Cranston Johnson, Emmett Hunter, Rick Holmes, Ashley John (více)VOD (1)
Série(4) / Epizody(41)
Obsahy(2)
Seriál Atlanta se točí okolo Earnesta "Earna" Markse (Donald Glover), samotáře, který se vrací do své rodné Atlanty ve státě Georgia (přezdívané Broskvový stát) poté, co předčasně ukončil studium na Princetonu. Po svém návratu zjišťuje, že jeho bratranec Alfred se stal nejžhavější atlantskou rapovou novinkou. Seriál sleduje oba bratrance na jejich cestě vzhůru atlantskou rapovou scénou, která kvůli jejich zcela odlišným názorům na umění, komerci, úspěch a rasu nebude ani trochu jednoduchá. Earn je extrémně chytrý, všímavý a ztracený. Jako rozčarovaný mileniál má problémy najít své poslání nebo "značku" a má pocit, že jeho osud je pevně daný a nemůže nikdy zvítězit. Je si vědom toho, že Alfredova popularita získaná takřka přes noc na YouTube má potenciál a může se stát životní příležitostí pro oba dva – tedy pokud zvládne ukočírovat bratrancův přístup "nejprve jednej, pak přemýšlej" a zvykne si na jeho podivného kumpána Dariuse zmateného drogami a možná i psychickou poruchou. Jako Alfrédův manažer by se Earn mohl konečně pustit do něčeho, co by mohlo stát za vynaloženou energii. (Disney+)
(více)Videa (6)
Recenze (49)
Skvelo trefné, výborne zahrané a napísané, super ozvučené. Môj problém s Atlantou však tkvie v niečom inom - v dejovej náväznosti, resp. jej nekonzistentnosti. Prvé (tušim) tri epizódy na seba vzájomne naväzujú a ponúkajú viacmenej celistvý, i keď skratkovitý príbeh. Zvyšných sedem epizód však nie je možné nazvať inak ako "epizódkami" zo života ľudí, ktorí nám boli predstavení. Čo je horšie, množstvo dejových línií zostáva otvorených, seriál plynie veľmi nelineárne a aj keď by som tento postup inde ocenil, tu - práve v kontraste s jeho úvodom - s tým mám celkom veľký problém. Dokonca sa mi stalo, že som jednu epizódu omylom preskočil a "kupodivu" som si to všimol až po kompletnom zhliadnutí. A keď som si ju následne dodatočne pozrel, zistil som, že som vlastne o nič neprišiel. Je to škoda, pretože ma ATLANTA naozaj chytila a jej postavy som si obľúbil, no chýbajúce zadosťučinenie a sklamanie z toho, že mi toho bolo ukázaného tak málo (na úkor dobrých, i keď podľa mňa potenciálu-nevyužitých scénok) robí v mojich očiach z ATLANTY len chutné predjedlo, miesto kompletného "all you can eat" menu, ktoré som si v tej fantastickej reštaurácii mohol dať. ()
1. série: Není pravidlem, že by film nebo seriál, který se odehrává v pro mě jiném prostředí musí být špatný. Zvlášť co se týče rapu. Compot toho byl důkazem a toto po potvrzuje. Neříkám, že jsem se neustále bavil, ale pořád jde podle mě o dobrý bizarní kousek humoru z nového a neprobádaného prostředí. Celé to působí minimálně dobře. Trochu mě jen štve, že i když je mi jasný, že ten vývoj postav nemůže být tak rychlý na takového úrovni, i tak je blbý, že se třeba postava Paper Boie za celou sérii skoro vůbec nepohla dál. Ale což. Druhá série také proběhne. Foxové se snaží dohnat dobu, kterou zaspali a daří se jim to. 2. série: Do druhé série Atlanty jsem vstupoval spíše z povinnosti. Taky jsem to tak rozjel až mi to začalo jednoduše vadit. Ale ono se to najednou zvrtlo v něco víc. Mnohem víc. Tu změnu jsem příjemně zaznamenal jako svěží vítr, který odfoukl to staré a hnusné. Přišlo něco zcela nového a lepšího, čemu jsem ne vždy rozuměl, ale Glover si dokázal v podstatě s každou postavou i nějak vyhrát. Dokázal k ní vytvořit zajímavou linku. A hlavně i někdy takovou, že se opravdu smějete. Což jsem zde ani snad nečekal. Atlanta nakonec silně překvapila. Dokážu chápat pozitivnější reakce. Jednoznačně. ()
Nevím, jestli je Atlanta fakt natolik dobrá, nebo jsem jen v současných "komediálních" seriálech oplakával absenci opravdu dobrého temného, a vlastně i dost sofistikovaného, humoru. Tento v obou smyslech "černý" komediální seriál si bere své dílčí prvky i z takových fenoménů jako Twin Peaks, Ellisonův Invisible Man nebo Kafky a vytváří skvěle vystavěný mišmaš, který navíc i má co říct, a to nejen o afroamerické kultuře. Spíše než vyložený vhled do rapové scény mi seriál přišel jako rafinovaná, podvratná ale zároveň mimořádně vtipná sociální kritika na všechno možné od rasismu až po šoubyznys. Donald Glover se prokázal jako mimořádný tvůrčí talent, který umně pracuje s inspiracemi a dokáže skvěle nahlížet a dělat si srandu ze současné americké společnosti, aniž by přehnaně moralizoval. Ústřední postavy (Glover, Henry a hlavně skvělý Stanfield) sice jsou konfrontovány s absurdním, podivně nastaveným světem, ve kterém se učí navigovat a přežít, ale zároveň ani tyto postavy nejsou ušetřeny svých vlastních malých absurdit. Skvělé a nebojím se říci i důležité dílko. Edit: 4. série dílo trošinku sráží, spolu s nevýrazným finále, kde se žádný charakterový ani dějový oblouk neukončí a žádná katarze se nekoná (když srovnám třeba s úžasným finále Better Call Saul, trochu mě to zamrzí, ale BCS je přeci jen nejlepší seriál za posledních 10 let). ()
I když ne všemu rozumím, toho,co mně baví, je tady dost. I některé sto x viděné formy humoru jsou v tomto zpracování zábavné a občas tu jsou i "chuťovky" . Herecký ansámbl pak tomu dodává tu správnou příchuť,kdy seriál laboruje s vážným sdělením úsměvnou až komediální formou a ti se tomu zdárně podřizují.Jo,to by šlo. ()
Galerie (122)
Související novinky
Pan a paní Smithovi mají nové tváře
Studio Amazon se rozhodlo oživit populární akční komedii Mr. & Mrs. Smith z roku 2005, v níž si tehdy zahráli Angelina Jolie a Brad Pitt. Nově se však příběh zpracuje do seriálu, v němž si hlavní… (více)
Nejlepší seriály posledních deseti let?
Konec roku se pomalu ale jistě blíží a s ním pochopitelně brzy dorazí i nejrůznější filmové a seriálové žebříčky. Ty nás teď ale nezajímají. Místo toho se podíváme na žebříček, který se ohlíží rovnou… (více)
Režisér Atlanty a temné sci-fi
Režisér klipu This is America a několika epizod seriálu Atlanta Hiro Murai se chystá na svůj filmový debut. Tím by mělo být temné sci-fi Man Alive podle scénáře Davida Roberta Mitchella (Neutečeš).… (více)
Deadpool si našel parťačku
Pokračování Deadpoola, které natočí David Leitch (John Wick), stále nemá datum premiéry. Studio 20th Century ale určitě touží po příštím roce, takže se co nejrychleji píše a obsazuje, aby se mohlo… (více)
Atlanta, seriálový debut všestranně nadaného umělce Donalnda Glovera, je odvážný a v mnoha ohledech velice pozoruhodný počin, pro který v současné audiovizi nenacházím srovnání. Dosud jsem se nesetkal se seriálem, který by mi dokázal zprostředkovat tak intenzivní psychickou, neřkuli fyzickou, zkušenost. Tolik příkoří, nenávisti a nespravedlnosti, se kterými se všechny ústřední postavy (Earn, Van, Alfred, Darius) na denní bázi potýkají aby člověk pohledal. Jakýkoliv úspěch, ať už jde o rozjetou uměleckou kariéru, finanční zabezpečení nebo vyšší společenskou pozici, je vykoupený ztrátou soukromí, příživnictvím ze stran fanoušků a přátel nebo popřením své vlastní (kulturní) identity. Fikční svět, který postavy obývají, se z jejich perspektivy jeví jako surrealný, absurdní, v mnoha ohledech naprosto vymknutý logickým a morálním principům. Ona surreálnost a absurdnost daného fikčního světa (jenž je povětšinou zobrazován realisticky, pomineme-li záměrné stylistické hříčky typu neviditelný automobil, afroamerický Justin Bieber apod.) pramení ze společenských podmínek, ve kterých jsou postavy nuceny žít. Každodenní systémové omezování, všudypřítomný rasismus, násilná apropriace afroamerické kultury, to vše je součástí každodenní reality jednotlivých postav, nemluvě o tom, že jsou jejich životy už od narození poznamenány traumatickou historií jejich předků (“Where are your ancestors from? Congo? Ivory Coast? South-eastern Bantu region?“ – “I Don’t know…This spooky thing called “slavery“ happened, and my entire ethnical identity was erased, so…“). Situace naprosto všední, ať už jde o návštěvu restaurace, baru nebo kina, se v rámci daného fikčního světa mohou v mžiku změnit v situace extrémní, mnohdy i život ohrožující. Všechny tyto okolnosti nezbytně ovlivňují jednání hlavních postav, které se pokouší najít si z tohoto absurdního životního kolotoče cestu ven. Velkou předností celého seriálu je, že se neuchyluje k stereotypním a zjednodušeným pohledům na konkrétní témata, kterými se zaobírá, a zároveň se nebojí nahlédnout ona témata i z druhé strany. Ne vždy jsou postavy afroamerického původu v roli oběti, mnohdy svého původu zneužívají pro svůj vlastní prospěch, a to nejen na úkor privilegovaných, ale i svých vlastních lidí (nejlépe patrné v epizodách: S01E09 – Den černé nezávislosti, S03E06 – Bílá móda). Najdou se i epizody, kdy se perspektiva kompletně otočí a dennodenní příkoří, diskriminaci a pocit ztráty pevné půdy pod nohama zakusí bílý muž (S03E04 – Velká odplata, S0304 – Běloch, co ze sebe dělá černocha). Struktura celého seriálu je spíše volná – epizody, ve kterých sledujeme osudy hlavních postav občas střídají epizody alegorické, rozvíjející ústřední témata a motivy (S02E01 – Tři pohlavky, S04E08 – Trdlo, co sedělo u dveří). Žánrová paleta je opravdu pestrá, komediální epizody s absurdním či sociálně-kritickým podtónem (kterých je valná většina) střídají epizody čistě komediální (S02E05 – Holičství), případně epizody s prvky folkového (S02E04 – Helen) či bytového (S02E06 – Teddy Perkins) horroru. Formální stránka je precizní a mnohdy velmi nápaditá (od obrazových kompozic až po soundtrack). Jediná věc, na kterou jsem si za celou dobu sledování nezvykl a které nepřikládám žádný stylotvorný význam jsou black-screen střihy/předěly, které se objevují téměř v každé epizodě a které vnímám jako formální kličku, zjednodušení, jak propojit jednotlivé scény a zachovat alespoň určitou kontinuitu vyprávění. Myslím, že Glover svůj záměr: “The thesis behind the show was to make people feel black. I want them to really experience racism, to really feel what it’s like to be black in America“ naplnil bezezbytku. Atlanta je vskutku bezútěšnou výpovědí o současném vztahu americké společnosti vůči valné většině občanů afroamerického původů. Seriál bych doporučil zejména těm, kteří mají tendenci tuto skutečnost neustálé zpochybňovat, zjednodušovat nebo snad úplně převracet. Škoda jen, že se do jejich konformní, zkreslené a pohodlné bubliny pravděpodobně nikdy nedostane. () (méně) (více)