Ustav Republike Hrvatske
Ustava Republike Hrvaške
The Constitution
Bobo
Režie:
Rajko GrličKamera:
Branko LintaHudba:
Duke BojadzievHrají:
Nebojša Glogovac, Dejan Aćimović, Ksenija Marinkovič, Božidar Smiljanić, Mladen Hren, Robert Ugrina, Daria Lorenci, Nina Rakovec, Zdenko Jelcic (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Vysokoškolský učitel Vjeko (60) zasvětil celý svůj život studiu chorvatského jazyka a historie. Žije v zanedbaném a špinavém bytě v centru Záhřebu se svým otcem Hrvojem. Vjekovi tragicky zahynula láska jeho života - Bobo. V jeho životě je teď jediná věc, která ho těší. Noční procházky během nichž putuje prázdným městem, kdy má na sobě make-up a ženské šaty. Jednou v noci ho přepadne skupina mladých mužů, porazí ho, pomočí a nechá v bezvědomí ležet na ulici. V nemocnici se o něj stará Maja (48), zdravotní sestra žijící v suterénu stejného domu. Později mu Maja pomůže vrátit se domů a začne se starat nejen o Vjeka, ale i o jeho nepohyblivého otce. Tak začíná příběh tří zcela odlišných lidí, kteří žijí ve stejné budově a kteří se nečekaně a proti své vůli sejdou a jsou na sobě navzájem závislí. (Bioscop)
(více)Videa (1)
Recenze (22)
Silně melancholický film, který ovšem v divákovi zanechá dosti pozitivního. Potemnělý byt plný lidské zapšklosti, silného nacionalismu a dokonce i fašismu. Ustašovská uniforma, její majitel, kruté vzpomínky i realita profesora Vjekoslava Kralja doslova vězní, zato Katharina je zcela svobodná, tančí a dokáže i milovat, co nakonec navždy spojí či rozdělí tyto dvě osoby v jednom těle? Prostá sousedská výpomoc, jež zachraňuje duše a prosvětluje šedý život. Nádherně sehrané a skvěle zrežírované lidské drama prokládané lehkým humorem. [Filmový Klub Citadela-Litvínov] ()
Profesor Vjeko, který učí na vysoké škole se rád převléká do ženských šatů a večer chodí někam do baru na skleničku. Občas taky dostane přes hubu od mladých jinochů, kteří mu nadávají do buzen a ještě ke všemu na něj vyprazdňují močový měchýř. Doma se stará o těžce nemocného a beznohého otce, který se nikdy nesmířil s jeho orientací. Do života mu vstupuje zdravotní sestra, která bydlí ve stejném domě jako on a stará se o něj, když ho mladíci napadnou. Zároveň ošetřuje i jeho nemohoucího otce a ráda by, aby pomohl jejímu muži policistovi, naučit se Ústavu Chorvatské republiky, ze které potřebuje udělat zkoušku. Jenže profesor je Chorvat a policajt je Srb. Dlouholeté konflikty jsou stále živé a najít společnou řeč bez nesnášenlivostí bude těžké...Skvěle vyvážený snímek o starých křivdách v lehkém humorném a melancholickém oparu. ()
Veľmi civilne a autenticky pôsobiaca komediálna dráma. Dokonca som prekusol aj to, že sa u nás zaujímame iba o filmy z Balkánu, kde sa stále riešia tie isté problémy súvisiace viac či menej s relatívne nedávnou občianskou vojnou. Možno sa tam ani nič iné nenakrúca, ale o tom pochybujem. Bobo stojí na výborných hereckých výkonoch troch hlavných protagonistov, ktorým dopomáhajú aj skvelo napísané dialógy, občas ale pomôže aj nejaký ten pohľad alebo pohyb tela, aby divák vycítil pocity postáv. Ten sa občas aj zasmeje, stále však iba pri scénach vychádzajúcich z reálneho života a nie na nejakých scenáristických konštruktoch vycucaných z prsta, ako sme pri mnohých komédiách zvyknutí. Skôr však ide o civilnú drámu. ()
Z filmu ide taká ľudskosť, akú by som od balkánskeho filmu vôbec nečakal. Aj tá nevraživosť medzi Srbmi a Chorvátmi je v celkom inej rovine, ako som mal možnosť vidieť doteraz. Byť v Chorvátsku homosexuálom alebo byť Srbom je veľmi podobné, a keď sa navzájom potrebujú, hoci so zaťatými zubami, vzniká dráma, ktorá ide intenzívne pod kožu. –––– Moja drahá! Nikdy v živote ste nemilovali muža tak, ako ja. –––– Nechaj tak! Toto je len pre švihákov, ktorí ovládajú Ústavu. ()
Z môjho blogu k MFF 2016 v Bratislave: Ako nám na úvod festivalu povedal jeden z organizátorov MFF, súčasní chorvátski režiséri sa radi zameriavajú na trpké komédie. Žiarivým príkladom toho je aj Bobo. Dej rozpráva o 60-ročnom vysokoškolskom učiteľovi Vjekovi, ktorý je homosexuál a tranzvestita. Pre jeho záľubu v ženských šatách a make-upe ho na ulici prepadne partia neonacistov. Po útoku sa o neho stará jeho suseda Maja, ktoré je povolaním zdravotná sestra. Onedlho sa spriatelia, avšak Vjeko si dlhšie hľadá cestu k Majinemu natvrdlejšiemu (ale dobrosrdečnému) manželovi, policajtovi. Vadí mu, že je Srb. Film je tak zaujímavou sondou do ľudskej duše a hovorí o tom, že aj ten, kto sa celý život potýka s netoleranciou k svojej osobe môže byť sám netolerantným. ()
Reklama