Režie:
Kathryn BigelowScénář:
Mark BoalKamera:
Barry AckroydHudba:
James Newton HowardHrají:
John Boyega, Will Poulter, Algee Smith, Jacob Latimore, Jason Mitchell, Hannah Murray, Jack Reynor, Kaitlyn Dever, John Krasinski, Anthony Mackie (více)Obsahy(3)
Když v roce 1967 propukly ve městě Detroit rasové nepokoje, nikdo netušil, kam až to celé zajde a čeho všeho jsou lidé schopní. Protestující mladíci se dostanou do neúprosného střetu s policií, který vyústí v boj na život a na smrt... V roce 1967 vyvrcholily ve městě Detroit rasové nepokoje a v určitých částech města začalo rabování, pouliční potyčky a rvačky mezi obyvateli města a policisty byly na denním pořádku. Do města byla dokonce povolána armáda, která měla pomoct s udržením pořádku v ulicích. Někteří policisté byli velmi brutální a mezi nimi byl i policista Krauss, který během výtržností zastřelil jednoho neozbrojeného muže, který raboval v obchodě. Policisté mají zakázáno střílet na rabující, ale Krauss je evidentně silný rasista. Jeho rasismus se nejvíc projevil u zásahu v motelu Algiers, ke kterému došlo 25. 7. 1967. Tehdy byly nedaleko motelu rozmístěny hlídky národní gardy, městských policistů a státních policistů. V motelu bylo ubytováno mnoho Afroameričanů, kteří tam měli jednu velkou párty. Spolu s nimi tam byly i dvě bělošky a tu noc se tam ubytovali i dva mladíci z místní kapely, jejichž koncert byl zrušen kvůli nepokojům ve městě. Ti dva mladíci a ty dvě dívky se velmi brzy poznali a dívky představily Larryho a jeho kamaráda svým dalším afroamerickým přátelům. Muži ale nové konkurenty moc neuvítali, takže zábava na večírku vázla. Jeden z mužů pak vytáhl zbraň, což všechny vyděsilo, ale nakonec vyšlo najevo, že je to jen startovací pistole. Larrymu, jeho kamarádovi a dívkám to ale moc vtipné nepřišlo, takže z pokoje odešli. Majitel zbraně pak několikrát z legrace vystřelil směrem k policistům, kteří uvěřili, že na ně někdo střílí, a začali se krýt. Jeden z policistů poznal, že výstřely šly od motelu Algiers, takže se tam všechny bezpečnostní složky přesunuly a podnikly v motelu razii. Krauss při zahájení razie jednoho hosta zastřelil, byl jím ten muž, který na policisty střílel ze startovací pistole. Krauss měl zakázáno po neozbrojených Afroameričanech střílet, takže dal k mrtvému muži nůž a tvrdil, že ho muž napadl. Všichni ostatní hosté pak byli odvlečeni dolů na chodbu, kde museli stát čelem ke zdi a museli odpovídat policistům na otázky. Policisté chtěli zbraň, ale nikdo o žádné zbrani nic nevěděl. Policisté byli brutální a později přistoupili k metodě, kdy vzali někoho ze skupiny stranou a sehráli divadlo, že toho odvlečeného zastřelili. Ani tak nikdo nepromluvil. Jeden z policistů navíc netušil, že je zastřelení jen fingované, a proto on svého svědka zastřelil doopravdy. V tu dobu už nebyly v motelu ty dvě dívky. Dívkám bylo ze strany policistů vyčítáno, že mají pohlavní styk s Afroameričany, a dívky dokonce dostaly několik ran. Když Krauss zjistil, že jeho kolega svého svědka skutečně zabil, propustil zbylé svědky, pokud mu slíbili, že žádná mrtvá těla neviděli a že o ničem z té noci nebudou mluvit. Poslední muž ale odmítl Kraussovi tyto věci slíbit, takže i on byl zastřelen... (TV Prima)
(více)Recenze (173)
"Nechajte hovoriť Coltraneho..." ()
Vždycky som si myslel, že rozkvedlaná kamera, divoké rozostrovačky a zaostrovačky, dojazdovačky a odjazdovačky je znak, že filmár nevie ako natočiť dramaticky vypätú scénu. Ona je pani režisérka vôbec viac akoby dokumentaristka a dramatičnosť hraných scén jej moc nejde. Predsa aj filmy based on actual events sa dajú napísať a natočiť dramaticky. Storytelling v Detroite tiež nefunguje podľa môjho gusta a postavy v ňom sú dosť nezaujmavé. Žiadne emočné enzýmy sa vo mne celú dobu ani nepohli, tuďíž tento film mne osobne smrdel skôr nudou. Mississippi burning, tomu ja hovorím parádne hrané kino o amerických rasistických 60tkach. P.S. Prečo preboha nikto z tých nešťastníkov tým policajtom nepovedal, že to bola len štartovacia pištol ?!?!? 62 % ()
jj...poor african-americans to zas whitetrash nandali :P ()
Kathryn zas dokázala předčít mnohé pány režiséry. Je bezkonkurenční ve zpracování a uchopení drsných příběhů. Režie na jedničku, gradace a napětí nechybělo. Obzvláště jsem ocenila zapojení dobových fotek a záběrů. Obsazení není co vytknout, naopak. Will Poulter se nám konečně předvedl v seriózní roli a že to stálo za to, od něj se máme ještě na co těšit. Nebýt soudního přelíčení na konci, možná bych dala o hvězdu méně. Díky němu to ve mě zanechalo přesně ten dojem, jaký Kathryn zamýšlela. Nicméně na Hurt lockera to nemá, Detroit znovu vidět nepotřebuji, 70%. ()
Policejní razie? Policejní tyranie... ()
Jako film výborný, ale tak strašně se upírat na to, že popisuje realitu přesně tak, jak se udála. ...no nevím. Stupidní fašistické komentáře viz. Verbal jsou hloupé.....jako film to opravdu stojí za to. ()
Rekonstrukce jedné noci,ale veskrze nudná a až nepříjemně doslovná. ()
S paní režisérkou mám celkem problém. Vezme atraktivní téma a pak ho natočí naprosto nudně a vyznívající do ztracena. Ty přepálené stopáže tomu také nesvědčí. ()
Po vojnových peckách som od pani režisérky čakal ďaleko viac. Práve preto mi to celé prišlo trochu málo emotívne, dalo sa z toho vyžmýkať oveľa viac, miestami docela nuda. ()
70 % ()
Naprosto vytržené z kontextu, ignorování fakt, co se do příběhu nehodilo bylo překrouceno, nebo raději vůbec nezmíněno, protože politické zádání bylo jasné. Jinými slovy bylo naprosto ignorováno to, co historickým filmem, historickým filmem dělá. Nemohu hodnotit jinak než odpadem. Účelem tohoto filmu je rozpoutávat rasovou nenávist. ()
Tento film je především velice dlouhý. Je tak dlouhý, že i kdyby byl o polovinu kratší... ()
...keď Ja tomu Willovi Poulterovi neviem "prísť na chuť", ale snímka ma bavila... ()
Reklama