Režie:
Jan HřebejkScénář:
Petr JarchovskýKamera:
Jan MalířHrají:
Miroslav Donutil, Jiří Kodet, Simona Stašová, Emília Vášáryová, Bolek Polívka, Jaroslav Dušek, Eva Holubová, Stella Zázvorková (více)Obsahy(1)
A je tu zpět jedna z nejúspěšnějších českých filmových komedií od renomovaných tvůrců - režiséra J. Hřebejka a scenáristy P. Jarchovského s řadou skvělých herců. Vraťme se tedy s oblíbenými postavami k rodinným rituálům, láskám a trapasům odehrávajícím se na sklonku šedesátých let minulého století v jedné pražské čtvrti. Jemná poetika a humorná nadsázka jsou charakteristické pro vyprávění životních osudů tří generací mužů a žen ve zvláštním období našich dějin v roce 1968… V jedné dvoupatrové vile tu žijí dvě rodiny - Šebkovi a Krausovi. Otec Šebek (M. Donutil), prostoduchý, ale dobrácký důstojník z povolání, je zastáncem panujícího režimu a stejně vehementně obhajuje i vlastní neomylnost v roli hlavy rodiny. Elegantní otec Kraus (J. Kodet), bývalý odbojář s trpkou válečnou zkušeností, je naopak zarytým opozičníkem. Také on je přesvědčený o tom, že má za všech okolností pravdu - není proto divu, že se tihle dva nemají zrovna v lásce. Jejich děti - gymnazista Michal (M. Beran) a jeho spolužačka Jindřiška (K. Nováková) - spolu vycházejí docela dobře. I když Michal by byl rád, kdyby ho jeho sousedka brala trochu víc na vědomí. Ta má ale oči pro jiného. Nezbývá mu tedy nic jiného, než aby smutně přihlížel, jak mu jeho první milostné body krade spolužák Elien (O. Brousek). U Šebků a Krausů se zatím střídají rodinné návštěvy, ve vší obřadnosti se tu slaví Vánoce, svatba i nečekaný, bolestný pohřeb. Do zabydlených domácností vtrhnou i některé novodobé vymoženosti v podobě umělohmotných lžiček, nerozbitných sklenic i podivných her pro statečné pionýry. Mládež zatím pokukuje po lákadlech světa kapitalismu a snaží se žít svůj vlastní, na rodičovských autoritách a "velké" historii nezávislý život. V soukromí rodinných pelíšků se tak čas od času odehrají malá dramata názorů a vztahů, která se v paměti jejich účastníků otisknou už nejspíš navždy… (Česká televize)
(více)Recenze (1 911)
Tak tohle je zas kultovní česká záležitost. Hlášky z tohohle filmu neuvěřitelně zlidověli, věty typu "Víš co Sašo jdi do prdele" nebo "A skláři nebudou mít co žrát" dneska zná každé malé dítě. Kdyby se dneska hlasovalo o veselohru století tak Pelíšky suveréně vyhrají. Hřebejk natoči film, který se stal nesmrtelným. Je jen dobře, že jsme schopní si dělat srandu z těžkých momentů našich novodobých dějin. Zas trochu jiný pohled na události roku 68. ()
Super atmosféra let dávno minulých,které jsem zažila.Filmík,který lze sledovat čas od času,znovu a znovu a vždy se zasmějete.Nevím jak se podařilo tvůrcům tak suprově vystihnout charaktery lidí oné doby,protože v každé postavě lze najít podobnost se spoustou lidí z okolí každého z nás,kteří tuto dobu zažily.No a pokud by kdokoliv hledal jakoukoliv slabinu,pak vše vynahrazují dokonalé hlášky,které používá snad každý koho znám a mnohdy vůbec netuší že poprvé zazněly v tomto filmíku.I když české filmy příliš neobdivuji,tendle se opravdu povedl a přes velkou přehršli vtipů,se ve mně vzedme vlna velké hořkosti a smutku-jaký že to byl absurdistán.Kdo nezažil,těžko pochopí. ()
Geniální scénář. ()
Po dnešním zhruba dvacátém shlédnutím si nemohu pomoci ale tenhle film je jedním z nejlepších filmů všech dob. Dokonalé, pokorně poklekám. ()
Jsem ohromen. Jak nesnáším filmy z minulosti, tak tento film byl ještě v rámci mé představivosti. Snad k tomu přispělo že, už od počátku byl vyprávěn velice milým a jasným způsobem. Dokonce jsem se nejdnou opravdu upřímně zasmál. Téměř geniální film, kterému kazí "image" až moc šablonové postavy, které mají velice silné a jasné rysy. ()
Jedno z nejlepších děl co o této době máme u nás. Je to úžasné natočené, pricemz když si teď čtu knihu Hovno hoří, na jejíž motivy jsou Pelisky natocene, tak si v duchu vybavuju u toho ty scénky jednotlivé a moc se směju. Prostě luxus film,který rozesmeje a zároveň zděsí,co se v té době tady delo. ()
Jedna z těch skvělých chvilek české produkce, s kterou je třeba se chlubit. ()
Skvěla režije Hřebejka, výborní herci, geniální hlášky, pro mě bezkonkurenční český film 5* ()
Moc nechápu proč je kvůli tomuto filmu takový povyk, prvotřídní zábava to rozhodně není (zasmál jsem se 2x). Nuda to ale taky není a tak 3* což je akorát. Souhlas s AngelAngie nadhodnocená česká klasika. ()
Klasika, na kterou se vždy rád podívám a vždy z něj mám tak skvělý zážitek jako poprvé. Jeden ze snímků, který znáte nazpamět´, ale pořád vás má čím přitáhnout k obrazovce či monitoru a vy se jen vezete na jeho vlně. Chvílemi božsky vtipné, chvílemi smutné až k pláči. 98 %. ()
"Pěkný kozačky.. by byly dobrý tak mojí mámě." "Co to kecáš? se podívej na svoje boty." ()
Perfektní prezentace české kinematografie. Jan Hřebejk si zaslouží uznání od každého správného filmového maniaka. ()
Nejspíš po právu nejlepší český film na který se kdykoliv podívám znovu a znovu. Režie Jana Hřebejka je na jedničku a celkově zde všechno do sebe náramně zapadá a vytváří tím skvělou komedii z období okupace. ()
"Kde udelali soundruzi chybu?" ()
Legendární film, který Hřebejka katapultoval až do filmařských výšin (ze kterých se svou další tvorbou snaží mermomocí zase dostat dolů). Ač o jeho umělecké kvalitě můžeme dlouze debatovat, nikdo už mu nikdy neodpáře, že doslova každá scéna zlidověla v podobě nesmrtelných hlášek. Kodet, Donutil, Polívka, Holubová ve své hvězdné hodině. Asi jsem je nikde neviděl hrát lépe. ()
89% ()
Ale jo, mám ten film ráda. Má atmosféru, má šmrnc, který obstarávají brilantní herci (Kodet, Donutil, Polívka, Stašová, Dušek...), spousta vtipů zlidověla a typický Čech nostalgicky jihne (zvláště když jej dávají na ČT o Vánocích). Navíc některé scény jsou jakoby vystřižené z rodinného života (ta frustrace z nových bot pod stromečkem, sousedské vztahy...). Jenže, jenže. Mám se do toho pouštět či nemám? A tak tedy jo. Film přestože pojednává o velmi bolestivé kapitole našich dějin (a který národ takové problematické chvíle nemá?), dělá to s oním všeobjímajícím relativismem (co jsme si, to jsme si), tak aby někoho neurazil a dřívější soudruzi si mohli dál na scéně přihřívat svou nadstandardní porci čočovice. Přestože samozřejmě filmovému (jako jinému) umění je vlastní nadsázka, fiktivnost atd. atd., připadá mi, že tvůrci s Hřebejkem a Jarchovským v čele se alibisticky veškerým problematickým aspektům vyhýbají a vlastně tak reflektují i náladu většiny společnosti, která se s povětšinou vděčně přijmutým stanoviskem Václava Havla komunisty nesoudit plně ztotožňuje. Ano, nesuďme, abychom nebyli souzeni. Jenže zločin nepřestane být zločinem jenom proto, že se o tom nemluví. Že svědků už je poskrovnu a komu na tom sejde? Právě pro ty tisíce bezejmenných se mělo soudit a odsoudit (i kdyby jen symbolický trest); pro budoucí generace, aby věděly, že komunismus je zlo, tak jako jím byl nacismus; pro pouhý smysl pro spravedlnost... A tak se tento film řadí k populární leč plytké formě filmového vyprávění, která nás sice příjemně polaská, ale nezůstane žádná touha po tázání se, po zodpovězení nepříjemných a bolestných otázek. Za jak velkou mísu čočovice se zaprodáme my?... 70% ()
Jediné, co se povedlo a za co dávám hvězdičku byl Muž s koženou brašnou! ()
Tenhle film znám celý nazpamět a jsem na to hrdá! :D Je to pro mě klasika, kultovní a jeden z nejlepších českých filmů vůbec! Hlášky z filmu miluju, protože se dají použít skoro při každé příležitosti. Bez váhání dávám plný počet :). ()
a po stosedmdesatiosme a porad neuveritelne dobre. uzasne herecke vykony a co veta, to hlaska. Skvela sonda do tehdejsi doby a ukazka vsech ruznorodych charakteru. Pri kazde projekci si tento film cenim vic a vic. ()
Reklama