Režie:
Jan HřebejkScénář:
Petr JarchovskýKamera:
Jan MalířHudba:
Ivan HlasHrají:
Martin Dejdar, Jakub Špalek, Josef Abrhám, Sylva Tománková, Jan Semotán, Jitka Asterová, Jiří Ornest, Jan Kačani, Pavel Janoušek, Saša Rašilov nejml. (více)Obsahy(1)
Námětem pro celovečerní filmový debut šestadvacetiletého režiséra Jana Hřebejka se stala stejnojmenná „pamětnická“ povídka Petra Šabacha z knihy "Jak potopit Austrálii". Originální muzikálová komedie je situována do Dejvic konce 50. let, žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu Internacional. Do světa rodičů, náruživě žijících všedními starostmi, aby zaplašili tíži doby, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ podporuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný pra-chuligán svým výstředním oblečením a vášní pro nezvyklé rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení – mládež je nadšena a rodiče si zoufají. I když svérázný prorok je nakonec zničen (podobně jako mnoho jiných, kteří ukázali cestu), pro generaci kluků znamená jeho zjevení klíčový obrat v jejich životě... Jan Hřebejk, inspirován Vlasy M. Formana, svou výpověď o 50. letech spojuje s výraznou videoklipovou stylizací. Základní dějová linie se zcela přirozeně rozvíjí i v písních a suverénně realizovaných tanečních číslech. Zásluhu na zdařilém výsledku má spolupráce kameramana Jana Malíře, choreografa Josefa Prouzy a autora písní Ivana Hlase. Vesměs přesně obsazeným hereckým představitelům dominují Jakub Špalek, Martin Dejdar a Josef Abrhám. Zdařilý muzikál příjemně překvapil a nadchl řady příznivců. Získal Českého lva za nejlepší film roku 1993. (Česká televize)
(více)Recenze (364)
Musím přiznat, že se mi to docela líbilo. Už jenom ty dejvické scenérie, které tak dobře znám. A jednotlivé postavy tam dobře zapadaly, stejně tak jejich povahy. Martin Dejdar, kterého moc nemusím, mi přišel šmrcovní a sympatický. O Josefu Abrhámovi nemluvě. Co se týče příběhu, nedokážu posoudit, jaká byla tehdejší doba. Myslím si, že to nebyla až taková idyla. Ale kdo chce vidět špatné věci? Skoro nikdo. Proto Šakalí léta mají blíže ke komediálnu a to je určtě dobře. Láska, životní klopýtnutí, ve džbánku moč místo piva, rock and roll a hotel Internacional, zajímavá kombinace. Retro muzikál, jak má být. ()
Nemam rád muzikály. Navíc podle některejch těch týpků to vypadalo spíš na buzikál. Nicméně několik světlejších momentů se ve filmu našlo a Dejdar byl překvapivě celkem sympaťák (jinak ho moc v oblibě nemam). Jako celek je to ovšem naprosto o hovně. A písničky Ivana Hlase jsou otřesný. Ten by měl na tu kytaru mít snad zbrojní průkaz, protože poslouchat skoro 2 hodiny ty jeho sračky je snad horší, než dostat kulku do hlavy. ()
Jeden z mála muzikálov, ktoré sa mi páčia. A tento je dokonca český. Je to dostatočne vtipné. Sylva Tománková je nádherná (zaujímalo by ma ako znie jej vlastný hlas, keďže ju predabovali) a aj niekoľko pesničiek sa mi páči. Hlavne tá finálna Na kolena. Už týmto filmom Hřebejk ukázal, že bude patriť k tým schopnejším CZ režisérom. 6/10. ()
Dejdar ve svojí suverénně nejlepší roli, sympatičtí dětský herci, přesný Abrhám, výborné songy a choreografie. Ale stačí to? Děj je tady teda hodně plochý, nezáživný, Šabach z toho je sice dost cítit, stejně tak, že tvůrci ladí formu a styl směrem k Pelíškům, ale tady to prostě ještě nedokážou prodat, a ta dobová atmosféra je tu vidět prostě strašně málo, a ty jednotlivé příběhy nedokážou vtáhnout. Pokud si nedokážete užít ani ty hudební čísla, tak si klidně ještě jednu hvězdu odmyslete. ()
Omylem jsem si místo pouhé změny hodnocení (z pěti na čtyři) hodnocení kompletně smazal. Tak tedy alespoň k doslova novému hodnocení nakonec přidám i neplánovaný nový stručný komentář. Hřebejk se v Šakalích letách určitě dobře rozehřál na pozdější slavné filmy a dobová atmosféra křížená s Šabachovskou poetikou se mi podařila zdatně vytvořit již zde. Šakalí léta navíc dýchají Rock´n´rollovým stylem a takovým porevolučním etosem. Vysmívat se bývalému režimu mladístvým a trochu alternativním způsobem. Některé písníčky (Na Kolena, Jednou mi fotr povída) se stály po právu legendárním. Martin Dejdar se zase stejně jako v Učiteli tance blýsl jako tehdy ještě docela zajímavý stylový mladík. Ale i tak je bezesporu nejlepší samozřejmě Josef Abrhám jako neurotický policajt a fotřík bez chuti. Hlavně na začátku jsou scény s ním a v domácnosti skvělé a ani by nepotřebovaly to křížení s muzikálem. Musím říct, že jsem měl film zafixovaný jako báječnou srandu od začátku do konce. Zatímco dneska jsem zjistil, že když ve druhé polovině ubyde Abrháma a více prostoru dostanou ti mladí herci v čele s prkenným Špalkem přibyde zároveň hlušiny i trochu zmatených momentů a už to není úplně ono. Ale své kouzlo tento film bezpochyby pořád má. ()
Galerie (9)
Photo © Bonton
Zajímavosti (41)
- Tvůrci filmu hledali neherce v tanečních skupinách, protože zásadní podmínkou bylo zvládnout taneční party. Jedinou vyjímkou byl herec Jan Semotán (Kšanda), který měl od začátku roli jistou, protože si režisér Jan Hřebejk neuměl představit někoho lepšího. (sator)
- V jedné scéně Prokop (Josef Abrhám) jako policista řídí na křižovatce dopravu. Ve skutečnosti se nejedná o skutečnou křižovatku, ale o výjezd z kasáren v ulici Čínská v pražských Dejvicích, kde se natáčela také většina exteriérů. (BrianStorker)
- Zábava, na kterou přijede Bejby (Martin Dejdar) s ostatními, byla natáčena v sokolovně ve Vraném nad Vltavou. Dále se filmovalo v pražských Dejvicích. (colin70366)
Reklama