Šakalí léta

První půle devadesátých let v Česku se z filmového hlediska vyznačovala vzestupem vizuálně výrazných snímků s velkými rozpočty od mladých nadšených režisérů, které však bohužel neměly v náhlé záplavě západních, doposud nedostupných titulů, kdovíjaký divácký úspěch (dále viz třeba Kouř, Akumulátor 1, první Renčové). Zároveň na nich bylo vidět okouzlení tvůrců právě západními tématy a přístupy, které nadšeně švédovali. Proto vznikly možná trochu mimoděk zvláštní zeitgeist filmy, které fungují daleko více pocitově a povrchově než že by měly nějakou hloubku, ale zároveň z nich prýští strašné nasazení, energie a radost tvořit, přičemž se stále odehrávají v zešedlých socialistických kulisách. Šakalí léta jsou filmem, který nijak zvlášť dobře vypráví příběh o něčem, co tu nikdy nebylo způsobem, jaký tu nikdo doposud nedělal. Vzniká tak mimoděk nějaké zvláštní universum, kterému se lze racionálně v pohodě ubránit, ale které jinak díky vynikající kameře, výpravě a scénografii (aka "úvod do hřebejkovské komunistické hnědi") lze zase nakrásně propadnout na té pocitové úrovni. S čímž my, bývalí kluci z pod Julišky, rozhodně nemáme problém. (22.06.2022)

Nemam rád muzikály. Navíc podle některejch těch týpků to vypadalo spíš na buzikál. Nicméně několik světlejších momentů se ve filmu našlo a Dejdar byl překvapivě celkem sympaťák (jinak ho moc v oblibě nemam). Jako celek je to ovšem naprosto o hovně. A písničky Ivana Hlase jsou otřesný. Ten by měl na tu kytaru mít snad zbrojní průkaz, protože poslouchat skoro 2 hodiny ty jeho sračky je snad horší, než dostat kulku do hlavy. (19.11.2006)

Omylem jsem si místo pouhé změny hodnocení (z pěti na čtyři) hodnocení kompletně smazal. Tak tedy alespoň k doslova novému hodnocení   nakonec přidám i neplánovaný nový stručný  komentář.  Hřebejk se v Šakalích letách určitě dobře rozehřál na pozdější slavné filmy a dobová atmosféra křížená s Šabachovskou poetikou se mi podařila zdatně vytvořit již zde. Šakalí léta navíc dýchají Rock´n´rollovým stylem a  takovým porevolučním etosem. Vysmívat se bývalému režimu mladístvým a trochu alternativním způsobem. Některé písníčky (Na Kolena, Jednou mi fotr povída) se stály po právu legendárním. Martin Dejdar se zase  stejně jako v Učiteli tance blýsl jako tehdy ještě docela zajímavý stylový mladík. Ale i tak je bezesporu  nejlepší samozřejmě Josef Abrhám jako neurotický policajt a fotřík  bez chuti. Hlavně na začátku jsou scény s ním a v domácnosti  skvělé a ani by nepotřebovaly to křížení s muzikálem. Musím říct, že jsem měl  film zafixovaný jako báječnou srandu od začátku do konce. Zatímco dneska jsem zjistil, že když ve druhé polovině ubyde Abrháma a více prostoru dostanou ti mladí herci v čele s prkenným Špalkem  přibyde zároveň hlušiny i trochu zmatených momentů a už to není úplně ono. Ale své kouzlo tento film bezpochyby pořád má. (28.08.2021)

Jeden z mála muzikálov, ktoré sa mi páčia. A tento je dokonca český. Je to dostatočne vtipné. Sylva Tománková je nádherná (zaujímalo by ma ako znie jej vlastný hlas, keďže ju predabovali) a aj niekoľko pesničiek sa mi páči. Hlavne tá finálna Na kolena. Už týmto filmom Hřebejk ukázal, že bude patriť k tým schopnejším CZ režisérom. 6/10. (06.05.2022)

Kam se hrabe High School Musical... Je fakt, že kdyby tady nehrál rock'n'roll, tak bych dal nižší hodnocení, ale já jsem prostě pro tuhle hudbu zrozenej. :D Jednou mi fotr povídá a Na kolena se staly dá se říct kultovníma písničkama a fakt mě mrzí, že už se dneska na takový songy nikde nepaří... :)) Oproti těm americkejm komerčním s.ačkám se tady všichni herci navíc i blejskli parádníma výkonama a potěšilo sledovat třeba začátky kariéry Saši Rašilova. :) Nedokážu posoudit, jestli by bylo lepší, kdyby herci zpívali sami, ale i když nezpívaj, filmu to nic neubírá. Pokaždý když se objeví v televizi se rád podivám, už kvůli tomu rock'n'rollu... :) (25.01.2011)