Režie:
Jan HřebejkScénář:
Petr JarchovskýKamera:
Jan MalířHudba:
Ivan HlasHrají:
Martin Dejdar, Jakub Špalek, Josef Abrhám, Sylva Tománková, Jan Semotán, Jitka Asterová, Jiří Ornest, Jan Kačani, Pavel Janoušek, Saša Rašilov nejml. (více)Obsahy(1)
Námětem pro celovečerní filmový debut šestadvacetiletého režiséra Jana Hřebejka se stala stejnojmenná „pamětnická“ povídka Petra Šabacha z knihy "Jak potopit Austrálii". Originální muzikálová komedie je situována do Dejvic konce 50. let, žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu Internacional. Do světa rodičů, náruživě žijících všedními starostmi, aby zaplašili tíži doby, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ podporuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný pra-chuligán svým výstředním oblečením a vášní pro nezvyklé rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení – mládež je nadšena a rodiče si zoufají. I když svérázný prorok je nakonec zničen (podobně jako mnoho jiných, kteří ukázali cestu), pro generaci kluků znamená jeho zjevení klíčový obrat v jejich životě... Jan Hřebejk, inspirován Vlasy M. Formana, svou výpověď o 50. letech spojuje s výraznou videoklipovou stylizací. Základní dějová linie se zcela přirozeně rozvíjí i v písních a suverénně realizovaných tanečních číslech. Zásluhu na zdařilém výsledku má spolupráce kameramana Jana Malíře, choreografa Josefa Prouzy a autora písní Ivana Hlase. Vesměs přesně obsazeným hereckým představitelům dominují Jakub Špalek, Martin Dejdar a Josef Abrhám. Zdařilý muzikál příjemně překvapil a nadchl řady příznivců. Získal Českého lva za nejlepší film roku 1993. (Česká televize)
(více)Recenze (364)
Zatímco v současnosti očividně prožíváme počátek úpadku Hřebejkovy invence, Šakalí léta jsou naopak plodem jeho filmařské adolescence – tenká dějová linie, průměrné songy, ucházející taneční čísla, strašlivý střih. Během sledování se mi bezděčně vybavil text písničky, kterou Hugh Laurie procítěně pěje v jednom z dílů A Bit of Fry & Laurie. Snad že texty v Šakalích letech jsou na této úrovni: A i když lidi říkaj ti, že tahle země má na mále, / všechno se dá vyřešit dobrým kopancem do p*dele. / V sametové botě noha železná / a když snad dojde k tomu, že kolem nikdo nestojí, / jen stoupněte si před zrcadlo a kopněte se do svojí. / Nakopali jsme p*del Grenadě, a Iráku jakbysmet, / nakopali jsme ozónové díře, ta nám to teď vrací zpět. / Nakopali jsme p*del rakovině, a AIDS bude další, věřte mi, / a globálnímu oteplení nakopeme s brýlemi. Potíž je v tom, že Fry & Laurie byli vtipní. Šakalové jenom vyjou. ()
úprimne.. Vôbec ma to nebavilo mám blízko k tejto hudbe som rád že sa film snažil vyobraziť dobu 50 rokov, ale je to stále iba muzikál filmový žáner ktorý naozaj nemám rád. čakal som od tohoto snímku oveľa viac. Sledovať ako tancuje a šaškuje Martin Dejdar mi príde nemiestne a pre mňa zvrátené.. toto nie pre mňa. Možno keby som to videl ako mladší.. ale to sa nestalo. ()
Nebylo to úplně zlé, ale máme daleko lepší muzikály, i když jich bohužel není mnoho. Při tom bych řekla, že by to byl žánr, který by nám šel. Hřebejk se snažil natočit něco ve stylu Pomády, alespoň mi to tak připadalo, a docela se mu to i povedlo. Líbili se mi taneční scény a hudební čísla byla skvělá, píseň "Na kolena" je ikonická a dlouho zůstane. Příběh je ale hodně slabý a to filmu dost škodí. Je totiž nezajímavý, nezáživný a vůbec negraduje. Je tam spousta nevysvětlených momentů. Na příběhu se mohlo zapracovat více, bez něj je to ploché až nudné. ()
Dovolím si začít tím, co mi obrovským způsobem vadilo. Že herci mají jiný hlas, když mluví a když zpívají čert vem. Ale že herci při zpěvu otvírají držku v jiný okamžik než jde text, přes to se přenést nezvládnu. Celkový příběh mě závratně neoslovil, pořád se to točí kolem toho stejného dokolečka kolem. Obsadit do hlavní role Dejdara? No, nevím. V mých očích je to herec vhodný tak maximálně do Comebacku a dalších podobných P(p)tákovin. Takže z věcí za zmínku stojících a zároveň zastupujících slovo KOMEDIE zůstalo pouze vysklené okno a ředěné pivo. Toto nechť jsou záležitosti, díky kterým se neuchýlím k odpadu, neb má k němu tento snímek sakra blízko. * ()
Jako malý kluk jsem tenhle film ocenil mnohem víc, ta hudba byla super, rebel Dejdar byl boží. No, je pravda, že už nějaké kvality odvanuli s tím, jak člověk dospívá a všímá si toho, co jako dítě nikdy neviděl. Jenže ta hudba má ale pořád svoje a má tu správnou energii. Asi je to pořád jeden z nejlepších Hřebejkových filmů, hlavně co se týká toho, že dokázal naprosto vtáhnout diváka. ()
Galerie (9)
Photo © Bonton
Zajímavosti (41)
- Gramofónovú platňu prehrávajú na kľukovom mechanickom gramofóne (bez elektriny), zákonite by sa hudba z neho dunivo neozývala po bytovke. Navyše sa počas hrania nepohne ihla zo zavádzacej drážky platne. (BlueNeon81)
- Hořící Tatra 603 na konci filmu má SPZ, která se v době, kdy se film odehrává, nepoužívala. Tyto SPZ začaly být zaváděny postupně až po roce 1960. Navíc se jedná o model Tatry, který se začal vyrábět až koncem 60. let 20. století. (ypres.bass)
- Místo Josefa Abrháma měl původně hrát roli Prokopa Petr Nárožný. (Zdroj: kniha Český biják). (M.B)
Reklama