Režie:
Jan HřebejkScénář:
Petr JarchovskýKamera:
Jan MalířHudba:
Ivan HlasHrají:
Martin Dejdar, Jakub Špalek, Josef Abrhám, Sylva Tománková, Jan Semotán, Jitka Asterová, Jiří Ornest, Jan Kačani, Pavel Janoušek, Saša Rašilov nejml. (více)Obsahy(1)
Námětem pro celovečerní filmový debut šestadvacetiletého režiséra Jana Hřebejka se stala stejnojmenná „pamětnická“ povídka Petra Šabacha z knihy "Jak potopit Austrálii". Originální muzikálová komedie je situována do Dejvic konce 50. let, žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu Internacional. Do světa rodičů, náruživě žijících všedními starostmi, aby zaplašili tíži doby, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ podporuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný pra-chuligán svým výstředním oblečením a vášní pro nezvyklé rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení – mládež je nadšena a rodiče si zoufají. I když svérázný prorok je nakonec zničen (podobně jako mnoho jiných, kteří ukázali cestu), pro generaci kluků znamená jeho zjevení klíčový obrat v jejich životě... Jan Hřebejk, inspirován Vlasy M. Formana, svou výpověď o 50. letech spojuje s výraznou videoklipovou stylizací. Základní dějová linie se zcela přirozeně rozvíjí i v písních a suverénně realizovaných tanečních číslech. Zásluhu na zdařilém výsledku má spolupráce kameramana Jana Malíře, choreografa Josefa Prouzy a autora písní Ivana Hlase. Vesměs přesně obsazeným hereckým představitelům dominují Jakub Špalek, Martin Dejdar a Josef Abrhám. Zdařilý muzikál příjemně překvapil a nadchl řady příznivců. Získal Českého lva za nejlepší film roku 1993. (Česká televize)
(více)Recenze (364)
Děj filmu by se dal shrnout do několika stručných vět, proto jsem čekal kvalitní "omáčku", které se mi nakonec dostalo tak napůl. ()
O co víc by byl tenhle film lepší, kdyby zpívali herci - sice by jejich výkon nebyl úplně profesionální, ale byl by živý! Svým způsobem dost nudný film, s několika pěknými písničkami a hereckými výkony. Celkově mě příliš nezaujal. ()
V době vzniku filmu jsem hodnotil na 4 hvězdy, teď po téměř 20ti-letech mi to zas až tak dobrý nepřipadlo. Zdálo se mi to hrozně dlouhý (což už o něčem vypovídá), hudební vstupy tam byly tak nějak divně naroubovaný a přišlo mi, že soundtrack vydržel čerstvý víc něž celý film. Takže nyní tak za 3 hvězdičky, ale celkově nechávám 4. ()
Jako dítě jsem to miloval,nesmrtelné hity! ()
Tenhle film mám moc ráda, skvělé písničky, dobré vtípky, poutavý příběh :) ()
Rock´n´rollová hudba, která slouží jako vodítko celýho filmu je prostě skvělá. Asi vrchol Ivana Hlase. ()
Super věc, pro fanoušky a milovníky Rock'n'Rollu. Vidím tam odraz doby, kdy jsem nebyl ještě na světě, jak asi nějak to chodilo, i když to je samozřejmě s velkým nadhledem. 76% ()
Průměrná hudba, tuctový příběh a Dejdar s Kalouskem navrch. Asi mi chybí ta potřebná nostalgie, která je u Hřebejkových filmů nezbytná. ()
Chaba choreografie a nemozny dejdar jen ztezi si hrajici na johna travoltu a stejne je to neuveritelne chytlave a koukatelne se skvelym nabojem diky kteremu film prijemne utece.a ten hlas ()
Rock´n´roll mám rád, Dejdara víceméně taky a film ve mě vyvolával nostalgii, proto jsem si ho po mnoha letech pustil a přišlo zklamání. Je to jako se vším na co se člověk dlouho těší a očekává mnoho. Soundtrack je dobrý, film se také příjemně rozjíždí, ale pak se příběh zdá jaksi poslepovaný a na konci nedolepený. Tři hvězdy. ()
Buzikály boc debusím, ale todle se celkem povedlo. ()
S naprostou averzí vůči hudbě Ivana Hlase nekoukatelný film, škoda. Nebo ne? ()
Exemplární ukázka toho, že obsah a forma nejsou dvě samostatné škatulky, které lze od sebe jasnou čarou oddělit. Váš námět může být sebesilnější, ale netušíte-li vůbec JAK vyprávět, zhola potom nezáleží na tom, O ČEM vyprávíte. ŠAKALÍ LÉTA samy o sebe zakopávají tolik, že jsou dočista nesrozumitelná. Hřebejk s Jarchovským nedokáží vystavět ani udržet nejen konflikt nebo dějovou linii nebo nedej bože, třeba nosnou zápletku celovečerního filmu, ale co hůř, ani základní kontinuitu mezi scénami. Ty začínají bez jakékoliv informace o časovém, prostorovém nebo narativním vztahu, který chovají ke scéně předchozí. Hřebejk se patrně místy pokouší vyprávět obrazem a nespoléhat se ve sdělování některých informací na mluvené slovo, to by ale nejdříve obrazem musel umět vyprávět, aby to fungovalo. Celá osnova se rozpadá do izolovaných celků, které mezi sebou v nejmenším nekomunikují. Postavy, motivy, události a dějové akce se objevují náhodně uprostřed scén, nevíme proč ani za jakým účelem. Postava Bejbyho je v tomto ilustrativní; do filmu přijíždí bůhví odkud, nikdy se nedozvíme jaký je její vztah ke Kšandově rodině a tedy ani proč nebo z jaké pozice se do jeho rodiny zapojil. Film zkrátka potřeboval amerikanizovaného rebelenta a tak si jej dosadil, čert vem aby to bylo čímkoliv motivováno. Kéž by se nad tím mávlo rukou třeba jako nad zásahem shůry, kdy Bejbyho posílá Boží prozřetelnost, ale ani tím se film neobtěžuje. A tak je to se vším, motivy se objevují a mizí, postavy a vztahy mezi nimi se náhodně a bez vysvětlení mezi jednotlivými scénami proměňují; Eda zničehonic plánuje "zásnuby" pro sebe a Bejbynu aniž by bylo řečeno co a proč dělá dokud není scéna u konce. Bejbina nepřijde, protože Edu "podvádí" s Bejbym, ale vyprávění předtím mezi nimi nenačrtlo ani náznak vztahu, třeba jen přátelského. Sice se ukáže, že k žadnému podvádění nedošlo, jen mluvila Edova žárlivost, avšak opět, té vyprávění rovněž nezavdalo důvod. I stylisticky je film stejně diskontinuitní, obzvláště u muzikálových čísel (která samotná jsou chabě motivována a jejich (ne)diegetičnost je kolísavá a nevyjasněná) ruší nenávazný střih. Být cynik se zálibou v podvratných čteních, označím tato všudypřítomná tvůrčí selhání za autorský koncept, protože prostupují film vskutku důsledně. ()
Jeden z mých nejoblíbenějších českých filmů. A to hlavně díky hereckým výkonům Dejdara a Abrháma a skvělým Hlasovým písničkám. Miluju hlavně tu v závěrečné scéně v hotelu: Táhněte do háje, všichni pryč, chtěl jsem jít do ráje a nemám klíč... Super... ()
Lepší odvedená práce v hudbě než ve filmařině. ()
Jan Hřebejk tehdy ještě nenašel klíč k natáčení divácky vděčných a nekonfliktních (případně hladivě konfliktních) filmů. A originálním debutem překonal všechny své následující filmy. Filmový muzikál není snadné natočit, teď už si myslím, že by se toho možná pan Hřebejk bál, ale Šakalí léta vyšla velmi dobře!!! A tak je tenhle polozapomenutý film - alespoň pro mě - tím nejlepším z Jana Hřebejka... ()
Nebýt písniček od Ivana Hlase, dal bych o hvězdičku méně, protože právě hudba tenhle film popotáhla z lehčího nadprůměru. Po slibném začátku to trošku skomírá a začíná to být mírně kostrbaté. Druhá část filmu se nese v takovém monotónním duchu, ze kterého diváka vytrhne několik málo zajímavějších scén. Líbil se mi Jan Semotán a Martin Dejdar, nelíbila se mi Sylva Tománková. ()
Sice slabý příběh jak něco, ale vtipný scény a suprová muzika to docela vynahrazuje. Stejně ale nemůžu dát lepší hodnocení, než je toto. ()
Kromě Josefa Abrháma jsem nenalezl nic, z čeho bych byl nějak odvázaný. A dlouhé to bylo. Na tak prostinký příběh, nastavený kaší slušné muziky od nerokenrolového Ivana Hlase, strašně dlouhé. ()
Klasika, dobry songy. ()
Reklama