Sixteen Candles

Johna Hughese díky generační kultovnosti jeho filmů a jejich významu v rámci vývoje filmů o dospívání obchází aura nadčasového klasika, což pak v dnešní době může divákům nemilé překvapení nad problematickými aspekty jeho filmů. Na druhou stranu to zpřítomňuje fakt, že každý film je dílem své doby a nevyhnutelně jej budeme v jiných časech vnímat vlastně vytržený z jeho kontextu a naopak ryze aktuální optikou. Dnes tak mohou zasloužené pozdvižení vyvolávat zapouzdřenost v bělošské suburbii, klišovité motivační prvky hlavních postav a obzvláště pak genderová konzervativnost i krajně povážlivé vystupování mladíků vůči dívkám. Nicméně navzdory občasným diváckým rozpakům si Hughesovy filmy uchovávají svůj šarm, náboj a především empatičnost vůči postavám. Právě díky tomu zůstávají stále zábavné a divácky ohromně vděčné, což rozhodně nemůžeme říct o většině teenagerských filmů, které přišly před, souběžně s i po těch Hughesových. "Sixteen Candles" bylo prvním Hughesovým realizovaným scénářem na téma dospívání a ještě viditelně vychází z dobového trendu teenagerských komedií typu "Porky's". Ty byly postavené na klukovsky puberťácké optice, frathouse fórcích, sexuálních narážkách a fetišizaci ženských těl. Hughesův režijní debut představoval záadní revoluci v žánru, neboť na jedné straně zachoval strukturu epizodních gagů i rámec nezřízeného večírku, ale namísto obvyklých rozjívených a sebejistých borců celé vyprávění vystavěl kolem dospívající dívky a jejího světa tvořeného současně školou i rodinou. Především ale již tento film stojí na základních pilířích veškeré následující Hughesovy tvorby, kterými jsou empatie vůči všem postavám a především odhalování osobností za schematickou fasádou škatulky na třídním sociálním žebříčku. Hierarchie kolektivu a jeho jednotlivé kasty sice v dnešní době už v lepším případě už zanikají, respektive studenti a studentky si více dávají záležet na tom, aby alespoň vnějškově více zapadaly do uniformní masy a veřejně tak méně vyčnívaly, ale v minulých dekádách naopak tato dynamika představovala alfu a omegu dospívání. Na rozdíl od jiných filmů, které škatulky jako asociální geek, hezounský jock, královna plesu či sportovní mužatka utužovaly a podporovaly demarkační linie mezi nimi, Hughes naopak ukazoval nitra postav za jejich povrchní slupkou. "Sixteen Candles" ve směru odhalování lidských charakterů, skrývajícími své pravé emoce, osobnosti, i soukromé životy za brněním přejímaných rolí, sice nezachází tak do hloubky jako jeho nadcházející milník žánru "The Breakfast Club". Ale to ani není možné, protože oproti komornímu minimalismu a sevřenému melodramatickému rámci nadcházejícího snímku, kde si kompletně vystačil se sedmi postavami, ve své autorské prvotině skládá v rámci žánru komedie až altmanovsky komplexní mozaiku takřka dvaceti postav, z nichž většině dopřeje možnost se ukázat v jiném světle, než jak si je zaškatulkujeme na začátku (což je dramaturgický princip, jenž od Hughese převzaly nejlepší moderní filmy o dospívání včetně "Whip It!" či "Booksmart"). To samé platí také o většině oněch problematických elementů filmu a projevů některých postav. --- SPOILER START --- Long Duk Dong sice nejprve působí jako děsivě stereotypní figura, ale v průběhu filmu dostane zásadně větší prostor a širší profilaci než ve většině jiných filmů a stane se dokonce proto-McLovinem. Vývoj večera a rána poté pro Caroline, Farmer Teda a Jakea zase sice chvílemi děsí nakládáním s dívkou jako věcí a jejím zneužíváním, ale současně dostává empatické vyústění v jejich finálním vyříkání si všeho. --- SPOILER KONEC --- Středoškolské filmy sice nevyhnutelně stárnou, ale ty nejlepší z nich ve svém jádru odolávají zubu času a mohou tak být pohádkovým obrazem moderní civilizace, která nikdy nebude bezchybná, ale postupně se učí být lepší. V případě Johna Hughese se pak o to více zpřítomňuje smutný fakt, že i ti nejcitlivější z nás, obzvláště v době kdy se sami ještě hledáme (byť si myslíme, že už jsme ohromně vyzrálí), mohou chvílemi vyvádět neskutečné hovadiny a být velmi necitliví. Bylo by sice hezké je vůbec nedělat, ale tak lidé nefungují, a tak záleží hlavně na tom, jestli se z těch chyb poučíme jako civilizace i jednotlivci. Hughes připravil pole pro aktuálnější a ještě citlivější portréty středoškolského dospívání a sám k "Sixteen Candles" složil reparát ve filmu "Pretty in Pink". (25.04.2021) (méně) (více)