Režie:
John HustonKamera:
Douglas SlocombeHudba:
Jerry GoldsmithHrají:
Montgomery Clift, Susannah York, Larry Parks, Susan Kohner, Fernand Ledoux, David McCallum, Rosalie Crutchley, David Kossoff, Eric Portman, John Huston (více)Obsahy(1)
Vídeňský psycholog Sigmund Freud (1856–1939) bývá nazýván otcem psychoanalýzy. Velmi zjednodušeně řečeno – vytvořil psychoterapeutickou metodu, založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie. Jeho osobnost se stala předmětem mnoha uměleckých zpracování. Z filmů, v nichž vystupuje, je nejznámější právě Freud (1962) amerického režiséra Johna Hustona. Jeho děj se odehrává v průběhu pěti let (1885–90), kdy se mladý lékař snažil skeptickým kolegům dokázat své teorie o vzniku některých psychických poruch a jejich léčení. Freuda ztělesnil přední americký herec Montgomery Clift, který je spolu s Marlonem Brandem a Jamesem Deanem považován za nejvýznamnějšího proponenta tzv. Stanislavského herecké metody prožitku a identifikace s postavou. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (38)
Má vášeň pro Freuda se v tomto případě střetla s mou nenávistí vůči životopisným filmům. A nedopadlo to vůbec špatně. Děj je zde vystavěn kolem Freudových začátků a jeho střetu s pacientkou Annou O., na které postupně staví své teorie. Příjemným bonusem pak je Hustonova režie a jeho expresivní práce s formou obzvlášť ve snových sekvencí. Přestože film pěkně vypráví příběh Freuda a psychoanalýzy v plenkách a plní tak vše, co by se od podobného filmu dalo čekat, stále zde chybí něco, co by z filmu dělalo zásadní umělecké dílo. A proto je film pouze zajímavým, poučným a kvalitním filmem od režiséra mnoha geniálních žánrovek. ()
„Prišiel čas zaprieť všetkých otcov. Byť sám sebou.“ Kto bol Dr. Sigmund Freud? Kontroverzný psychoanalytik s množstvom voľného času? Alebo vizionár, nad ktorého v tej dobe odvážnymi až upálenia hodnými myšlienkami (Oidipov komplex, detská sexualita) dnes už nekrútime hlavou, ale berieme ich viac-menej ako axiómu? Odpoveď na otázky, ktoré kladie tento kvalitný čierno-biely film, je na každom z nás. ()
Něco málo o skrytých démonech, kteří sžírají naše duše - a něco málo o těch, kteří se rozhodli s nimi bojovat, přičemž se jedná o vyprávění hypnotizující - i když právě nejste pod vlivem hypnózy, která se právě stává plnohodnotnou součástí terapie ... barvité - navzdory černobílému obrazu, jehož odstíny naopak neobyčejně věrně dokreslují maličko zjitřenou atmosféru ... a především CHÁPAJÍCÍ a respektující - jak Sigmunda Freuda, tak i pohled prudérní doby, která logicky musela demonstrovat svůj odmítavý postoj k jeho závěrům. ()
Vynikající pojednání o otci moderní psychoanalýzy. Nejenom Freuda mám trošku načteného, takže mi snímek neservíroval v zásadě nic nového. Každopádně, snímek je na svoji dobu zpracován velmi chytlavě a v podstatě se v něm nenacházejí momenty, kdy bych měl nutkání si kousat nehty, nebo si hrát s různými částmi svého těla. Montgomery Clift je zde dokonalý. Luxusní podívaná, která, věřím, zaujme každého, komu je zpracovávané téma alespoň trošku blízké. [82 %] ()
Velice sugestivní film; především díky Goldsmithově temné hudbě a skvěle natočeným scénám snů a nevědomých fantazií v nichž jsou patrné náznaky filmového modernismu - celek nicméně zůstává v klasickém hollywoodském balení. Jako úvod do světa Sigmunda Freuda mi film posloužil výborně - pravděpodobně si sice mnohá fakta přizpůsobil a zatraktivnil, ale ve svém jádru působil věcně a seriózně. Škoda, že se snímek nedočkal pokračování vykreslujícího další roky Freudova života a vývoje jeho metody. ()
Reklama