Teror

Přiznám se, že s nedostatkem informací a podle názvu Verdikt, jsem si myslel, že si zopakuji strhující Cayatteho soudní drama. No zmýlil jsem se, ale nelitoval jsem. Němci poslední dobou točí hodně nadprůměrných i originálních snímků a toto je jeden z nich.Hodně zajímavé soudní drama nejenom o volbě "menšího zla", etických i (ústavně)právních otázkách, politických (ne)rozhodnutích i "přehazování" odpovědností. Hodně zajímavý projekt televize ARD spojený s hlasováním diváků. Výborní především Martina Gedeck a Burghart Klausner, i když nejvíce vyniknout mohli až v závěrečných řečích, ty průběžné je třeba brát s rezervou nejenom proto, že podle plánu projektu měli "celý problém" co nejpodrobněji "vysvětlit" divákům. Ale zvolené téma je opravdu hodně aktuální a myslím si, že tvůrci se ho zhostili na výbornou a diváci měli a mají o čem přemýšlet. Spousta dialogů i monologů ve filmu byla velice zajímavá (i k hlubšímu zamyšlení), ale "Dvanáct rozhněvaných mužů" u mne vede silně na body, i když v době jeho natáčení bylo téma terorismu ještě "na houbách". Stejně si ale myslím, že přeložený název "Verdikt" je přesnější, zatímco "Teror" spíše matoucí. (27.09.2017)

Příběh pilota Larse Kocha, skvěle ilustruje to, že hrdina vždycky víc riskuje než zločinec. Udělal vše, co jen mohl, aby se nestalo ještě větší neštěstí, přesto bude souzen. Lze tedy zvolit menší zlo? To je přeci logické, když tedy není jiná možnost. Navenek se může zdát, že to je také špatně. Tak nebo tak, ale v hlubší rovině je vždycky rozumnější řešit vážný problém hned, než zajde moc daleko. (30.10.2016)

Zápletka je tady, pro účely filmu, samozřejmě hodně zjednodušená, ale na výsledným hodnocení to nic nemění... Byť jsem zatím neviděl úplnej závěr (není obsaženej v tý 85minutový stopáži), v podstatě to nevadí, protože pro film jako takovej není až tak důležitej. Tady si divák musí závěr doplnit sám. Každopádně se jedná o hrozně zajímavej filmovej počin, kterej si zaslouží pozornost. Navíc věřím, že jsem se na něj nedíval naposled. (19.12.2017)

Aká je legitimita svedomia jednotlivca pred súdnou inštanciou či ústavou? Z hľadiska sekulárneho právneho štátu je podľa mňa podstatnejšie, že 1. vojak neuposlúchol priamy rozkaz svojho nadriadeného, čo sa v armáde trestá a 2. že vedome porušil nariadenie najvyššej súdnej inštancie - ústavného súdu. Vojak má plniť rozkazy, nie o nich uvažovať. Predstavte si situáciu, že by aj onen terorista mohol argumentovať pred súdom, že svoj čin konal podľa svedomia. Tak to by sme tu mali 2 úplne opačné svedomia, totiž pilota stíhačky a únoscu lietadla. Morálka, ani svedomie jednotlivca, ktorý sa môže mýliť, ako argumenty v tomto prípade podľa mňa nestačia. A preto som rád, že existujú zákony, o ktoré sa možno oprieť. (17.10.2016)

Verdikt je zaujímavým projektom nemeckej televízie ARD, kde sme svedkami súdneho procesu ako vystrihnutého zo súčasného života. Film bol simultánne vysielaný v Nemecku, Švajčiarsku, Rakúsku, Česku a Slovensku a diváci mali hlasovať, aký verdikt zaujme súd voči pilotovi stíhačky, ktorý za cenu 70 tisíc ľudí zabil 164 pasažierov lietadla. Výsledok hlasovania bol len logickým vyústením nálad obyvateľstva ( vo všetkých krajinách vyše 80% ľudí hlasovalo za nevinu ), k čomu som sa priklonil aj ja. Hoci sa neviem zbaviť myšlienky, že toto bol aj zámer tvorcov... (22.10.2016)