Sex noci svatojánské

V sérii Woodyho výstřelků, v nichž tvůrce umělecky tápal v hlubině evropských inspirací, je tento jednookým králem. Nejméně vystavuje na odiv, je ovšem nejvyrovnanější. Nejspíše proto, že lehčí můzy (ÚSMĚVY LETNÍ NOCI) mají k jeho filmařskému naturelu daleko blíže než Fellini nebo těžší Bergman. Odmysleme si retro náladu a přírodu amerického venkova, a film se velmi podobá jeho hořkosladké komediální klasice. Přesto film opět odhaluje limity filmaře, zejména jeho schopnosti evokovat určitou náladu, atmosféru (zde cosi mezi impresionismem a magickým realismem). Zkrátka: nemá-li Woody po ruce Gershwina a černobílý materiál, zůstává zejména geniálním komediografem, výtečným vůdcem herců a poučeným kopistou. (26.11.2005)

Filozofický humor a romantika v nejlepším slova smyslu spojená v dalším geniálním filmu Woodyho Allena. Nejen, že režisér klasicky představuje výborný scénář a vedení výborných herců, ale přidává také výbornou kameru, která tentokrát atypicky představuje krásy amerického venkova. Příběh se pak v těchto kulisách může odvíjet po pohodové cestě letní romantiky. (01.05.2011)

Asi je to kacírsky názor, ale osobne mám radšej tie Woodyho filmy, v ktorých on sám nehrá. Režisér hrajúci vo svojom vlastnom filme je pre mňa niečo ako spievajúci bubeník v metalovej kapele. Tie dve činnosti sa dajú síce spojiť a aj sa to deje, lenže pre mňa je to niečo nepochopiteľné. Toto je tiež také priemerné Woodyho dielko, ničím neurazí, ale ani extra nezaujme. Cítiť z neho sexuálnu depriváciu a frustráciu, no a ešte cítiť aj teplé leto. Filozofické dialógy vybrúsené ako Spinozove diamanty tentoraz nečakajte. (08.08.2017)

Tentokrát jsem se tolik nesmál, ale příjemný pocit, který jsem měl vždy po skončení některého z Woodyho kousků, ten přetrval. Opět vypustil několik vztahových mouder, pod které byste se nejradši podepsali, ale kromě vztahových problémů se tentokrát pustil i do konfrontace materialisty s metafyzičnem, které dokázal velmi dobře zapracovat, přesto některé dialogy působily jako kdyby jim nevěnoval tolik pozornosti jako jindy. Velmi odlehčený příběh o šestici naprosto povahově rozdílných lidí tedy možná nepatří k tomu nejlepšímu z Allenovy filmografie, ale existuje spousta tvůrců, pro které by to nebylo zaváhání, ale životní dílo a rozhodně ne scénáristická práce na dva týdny. A pokud se podřídíte Woodyho záměru o odpočinkový film, nemůžete cítit během závěrečných titulků zklamání. (23.08.2012)

Oceňuju, že tady Woody neni ten klasickej magor. A má to docela příjemný kličky ve vývoji příběhu a příjemnou myšlenku (jestli se to tak dá nazvat =)). Frekvence fórků je ale o něco slabší, než Woody dokázal jinde, že umí. PS: Ve filmu adorovaná Mia Farrow byla z těch holek zrovna nejošklivější. (75%) (09.08.2014)