Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dozvědět se pravdu znamená navždy ztratit iluze. Mladá novinářka Marta najde na Nový rok v předzahrádce hlavu svého bratra, zabalenou v igelitové tašce. Strašlivý nález ji vtáhne do příběhu, ve kterém se mocní představitelé státu neštítí žádného zločinu, jen aby si upevnili pozici neomezených vládců. První rok mladé slovenské republiky je důvodem oslavy pro řadu lidí – například krále podsvětí Efendiho nebo pro Prezidenta. Jen Předseda nemá důvod se radovat. Kdysi pomohl do funkce Prezidentovi, jenže ten teď odmítne jmenovat ministrem Předsedova syna. Jak tedy hlavu státu přinutit, aby poslouchala? O několik měsíců později Prezidentova syna za bílého dne zmlátí organizovaná skupina útočníků a odvleče jej do zahraničí… Slovenský film režisérky Mariany Čengel-Solčanské je politickým thrillerem, natočeným podle skutečných událostí, jež v polovině 90. let otřásly republikou a jež mají dodnes neblahý vliv na slovenskou společnost i tamní politickou scénu. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (263)

Lokutus 

všechny recenze uživatele

Po vizuální stránce špička, ze který by se většina českejch neumětelů měla hodně co učit... solidní hudba (jen ta inspirace Interstellarem je místy až příliš zjevná), ale jinak? Dost zmatená koláž, v níž běhá snad 20 postav, jejichž vztahy nejsou nikterak definovaný a výsledkem je tak spíš překombinovanej maglajs, ze kterýho jde hlava kolem, byť se na něj celkem obstojně kouká... ()

sulimo 

všechny recenze uživatele

Zajímavé a silné téma o divokém evropském východě v devadesátkách. Sice filmu hodně ubírá na kvalitě mizerný zpracování a dementní obsazení, ale i tak to stojí za ten čas, už jenom pro zjištění, že na Slovensku v 90. letech by chtěl žít leda ten, kdo ví, že tam žít nikdy nemusí. Jako bonus je pak skvělý pozorovat, jak se tvůrci snaží obsazovat hlavnim aktérům fyzicky podobný herce, ale do role Mečiara obsadí Maroše Kramára, sice jsou oba podobně prkenný, ale jinak z toho byl maximálně facepalm, až to plesklo. ()

Reklama

Frajer42 odpad!

všechny recenze uživatele

Další žalostně odvedená práce. Nebýt zde uvdedené datumy, tak divák nemá šanci poznat, že se děj odehrává v docela hluboké minulosti. Slovensko zde vypadá naprosto stejně jako dnes. Snad jen s tím rozdílem, že tehdy tam jezdila o něco lepší auta. Ke zhlédnutí mě nalákal zejména plakát filmu, který nemá s filmem bohužel nic společného. Kdo nebyl s událostmi, které velmi špatně tento film vyobrazuje obeznámen před zhlédnutím, ten se jen velmi těžko v ději zorientuje. Film je špatně sestříhaný, špatně zahraný a děj je extrémně nudný. Téma hezké. Je vidět, že se slovenské politiky drží mafie pevně od samostatnosti. Bohužel zpracování bylo divácky krajně neatraktivní, chaotické a hlavně extrémně nudné. [8 %] ()

Sany33 

všechny recenze uživatele

Keď musíte celý film manželke vysvetľovať udalosti, ktoré sa dejú na plátne a hovoriť jej kto je kto. To je asi podnet toho čo vo mne nahlodalo pochyby o tom že nezainteresovaný divák, ktorý nevie o danom období na Slovensku ani hovno, bude mať zrejme veľký problém pochopiť dej. Všetci vedia o pozadí špinavej hry mafie a politikov v 90. rokoch minulého storočia ale nikto nebol natoľko odvážny aby sa do toho oprel formou celovečerného filmu. Myslím si že senilita veľkého bána premiéra Mečiara dovoľuje vykúkanie rôžkou pre väčšinu meinstreemových tvorcov. A konečne sa aj staršia generácia ktorá tohoto fenoména našej histórie milovala sa dozvedela čo to bolo za sviňu. Pre mňa bol film priemerný s priemernými hereckými výkonmi ale pre nezainteresovaného diváka to je úplný nezmysel a zlátanina akcie a vaty a pre to sa v tomto smere odzrkadľuje aj moje hodnotenie. 25% ()

JohnnyD 

všechny recenze uživatele

Ideology vs aesthetics. Úspech filmu ma teší. Je to ďalší zo slovenských filmov, ktoré v posledných rokov nalákali desiatky až stovky tisíc ľudí do kín. Dokonca na rozdiel od nich dokázal znovu otvoriť jednu veľkú tému, plniť strany denníkov, primäl ľudí diskutovať o dobe, ktoré len zdanlivo skončila a v neposlednom rade mladých dovzdelal o udalostiach, na ktoré si nemajú ako pamätať. Po stránke ideológie, či povedzme meta-roviny presahujúcej samotný film, je film Únos čisté víťazstvo. Problémom je estetika. Je fajn vidieť, že slovenskí tvorcovia vedia na svetovej úrovni nasvietiť scénu a používať kameru. Slovenská kinematografia bude kvalitná, len ak bude dostatok dobrých remeselníkov a zdá sa, že sa k tomu blížime. Únosu ale chýbajú tri veci: poriadny scenár, réžia a herci. Čengel-Solčanská vôbec nevie koncipovať scény. Vo filme vlastne žiadna ani nie je. Film je vyskladaný z krátkych "scénok" o dĺžke minúta až tri minúty, kde postavy povedia pár expozičných dialógov a nastane prestrih na ďalší podobný zlepenec záberov. Tento štýl funguje iba v jednej pasáži (výbuch auta) a i to do veľkej miery vďaka hudbe (ktorú je vo filme počuť zriedkavo). Dialógy sú preto strašne umelé, postavy sa nerozprávajú prirodzene, lebo nemajú na to priestor, keďže za minútu nastáva strih a je nutné povedať ďalšiu informáciu. Preto sa ani veľmi nečudujem mdlým výkonom hercov a ich strojenej artikulácii. Každopádne ešte bude trvať dlho, kým sa naši herci zbavia divadelného a televízneho afektu. Slabá atmosféra 90tych rokov je v porovnaním s týmto už len nepodstatnou závadou. Slovenský film má pred sebou svetlú budúcnosť, ale Čengel-Solčanská ju (asi) písať nebude. PS: Je inak paradoxné, že režisérka začínala študentským filmom Šimijé, ktorý mal úplne skvelé dialógy i herecké výkony. ()

Galerie (20)

Zajímavosti (19)

  • Plagát v kancelárii detektíva Petra (Milan Mikulčík) ukazuje skupinu KISS v zostave z roku 1992 - Paul Stanley, Gene Simmons, Bruce Kullick a Eric Singer. (Lukoh)
  • Tvorcovia filmu nemohli použiť skutočné mená, inak by sa vystavili žalobám od skutočných páchateľov, oslovovaní sú prevažne funkciami. Logá politických strán boli pre účely filmu rovnako zmenené. (Lucjen)
  • Film je inšpirovaný skutočnými udalosťami, ktoré sa odohrali v deväťdesiatych rokoch minulého storočia na území novo vzniknutej Slovenskej republiky. Vtedy šlo o jednu z najväčších politických káuz, do ktorej boli zapletení najvyšší štátni predstavitelia. Nad kauzou dodnes visí otáznik v zmysle udelených tzv. Mečiarových amnestií. Proces výroby filmu výrazne dopomohol k ich riešeniam. Tie nadobudli výsledok 5. apríla, kedy Národná rada Slovenskej republiky prijala uznesenie o zrušení amnestií a 31. mája osem z desiatich ústavných sudcov rozhodlo, že parlament zrušením neporušil Ústavu. (giaruj)

Reklama

Reklama