Vládci chaosu

Musím s hodnocením jít na neutrální střed. Nejde o zpracování, protože to je na výborné úrovni ve spojení s uhrančivými hereckými výkony. Film dokonce i skvěle odsýpá a ani minutu jsem se nenudil. Největší kámen úrazu je zobrazení faktů. Jasně, že dění kolem druhé vlny black metalu je provázáno velmi temnými událostmi související s kriminalitou a kdyby se muzikanti soustředili více na muziku a budování nově vznikající scény, prokázali by žánru bezesporu lepší službu. Nemůžu se prohlásit za odborníka na black metal, ale něco málo už jsem četl a viděl a opravdu si nejsem skálopevně jistý jestli se věci staly tak, jak jsou zde prezentované. Jde především o vykreslení charakterů hlavních protagonistů, kteří jsou přímo založeny na skutečných osobnostech. Tady se nabízí spousta otazníků a myslím, že laikům zkreslí pohled na black metal. Nejde se ubránit dojmu, že jde o určitý druh povrchního zpracování, které se snaží udělat dojem senzace. Nutno říci, že dost kontroverzní. Dřív než někdo začne dělat závěry bych chtěl odkázat na vynikající dokument Until the Light Takes Us ze kterého si jde udělat jakýs takýs obrázek o událostech a postavách podílejících se na vývoji nebo úzce spjatých s black metalem. A pak samozřejmě na další prameny, nejenom textové. Vládci chaosu bych ve zobrazování událostí radši bral dost skepticky a nebral to jako výchozí pohled. Jasně, že členové skupin nebyli žádní svatoušci, jen je tu to ALE. Z tohoto důvodu nemůžu jít výš nebo míň, protože zase na druhou stranu ne vše je bohapustá lež. Za mě menší zklamání, protože Vládci chaosu budou metalovou komunitu dost rozdělovat a vrhat ne tolik dobrý stín na metalisty. (06.03.2019)

Naprostá pecka, ale samozřejmě jen pro ty, kteří tenhle humus neposlouchají (pokud vy ano, neznám vás). Jednak vám může být jedno, že tvůrci neměli práva na skutečné "songy", protože rozdíl stejně nepoznáte, a jednak proto, že se můžete protagonistům filmu (což jsou všechno naprostí idioti) smát. Metalisti jsou obecně druhou nejsměšnější hudební subkulturou (hned po ortodoxních soundtrackářích), ale tito konkrétní jsou ještě o level výš. Samozřejmě jde o hodně hořký smích, když víte, že se to vše skutečně stalo. Film hladce skloubil brutalitu a humor, každá drsná či patetická scéna je hned shozena nějakým vtipem, a normální podkresová hudba (méně profláklé songy od Sigur Rós a jeden nejprofláklejší od DCD) tam skvěle zapadne. Bonusový bod tvůrcům za to, jak hezky vytrolili největšího nácka Vikernese obsazením židovského herce. (10.03.2019)

Tak, že chlápek s jménem Euronymous hledá někoho do kapely. Ozve se mu chlápek Dead, ale je to magor tak se po několika letech podřízne a zastřelí tak si Euronymous založí hudební obchod a nakladatelství a časem hledá nového člena. Ozve se mu další magor s přezdívkou Varg, který si libuje v zapalování kostelů pak se pohádají a dopadne to tragicky. Předem upozorňuji, že nejsem fanoušek žánru (nepovažuji to ani za hudbu) tak, že jestli se Vám něco takového líbí přidejte nebo uberte si libovolný počet hvězdiček co chválím je gore a brutalita, které jsou na hodně vysoké úrovni dokonce na tak velké, že to místy opravdu vypadá skutečně na rozdíl od takového kečupového Mansona (1997) P.s. co ve filmu nezazní je to, že za vraždu dostal 21 let a už je na svobodě https://cs.wikipedia.org/wiki/Varg_Vikernes Dám 60 procent zlatý střed (20.03.2019)

Milovníci dechovky jsou znechuceni tím, jaký to ohavný hnus se k nim právě dostal. A okamžitě nastupují špunty do uší. Trumpety a plechové bubínky tak ustupují tvrdé muzice z Norska. Kontroverzní režisér Jonas Åkerlund představuje šílenou hudební partičku Mayhem, která se oddala black metalu a satanismu. O jejich hudební tvořivosti to moc není. Na pořadu dne je zapalování kostelů, nenávistný projev, vraždění a magorismus všeho druhu. Tak tohle by vyhlášenému režisérovi hudebních klipů opravdu šlo. A když má i skvělou hereckou podporu, tak je na světě intenzivní podívaná, která může citlivějším divákem zamávat. Rory Culkin v dlouhých vlasech je frontmanem a vyprávěním diváky provede velmi hravě. Posléze na scénu nastoupí v podstatě jeho protipól Emory Cohen, jehož chuť páchat zlé skutky dodává filmu ten správný dekadentní tón. Najde se prostor pro nějakou tu nahotu a krev z útrob těla. Režisér neslaví se svými filmy takové markantní úspěchy, jaké má se svými videoklipy. Jeho agresivní režijní styl určitě nevyhovuje každému, navíc některým svým filmům nedokázal vtisknout dostatečně zajímavý ráz. Ovšem to neplatí o tomto jeho snímku, kterým dává znát, že režijně značně vyspěl, intenzita každého bodnutí do těla je cítit až náramně fyzicky a skvělá herecká sestava urputně obstarává ryzí znechucení svými abnormálně zvrhlými postoji. Takový svébytný životopis tady hned tak nebyl. 8/10 (14.03.2021)

Natočených filmů o metalu moc není a už vůbec ne o black metalu a tento je pekelně dobrý. Je to přesně takové, jaké byste si to představovali. Vyznávání satana, tvrdá hudba, chlastání a hlavně zapalování kostelů, to je vážně top. Supr byla i scéna s metalovou párty. Akorát se musí přežít to, že hlavní postava je strašně nesympatická, což je samozřejmě schválně. Pak je celkem škoda, že v tom paradoxně není moc hudby. 85/100 (09.04.2022)