Ocelová přilba

Brilantně natočený válečný film, který svou platností může znázorňovat jakoukoli válku. V podstatě se jedná o příběh několika vojáků, kdy Fuller dokázal znázornit nejrůznější charaktery, kterým kraluje cynický seržant Zack. Mezi nejlepší scény patří rozmluva mezi zajatým severokorejským vojákem, černým medikem a japonským scoutem o rasismu. Slabinou filmu je zvuk, především filmová hudba, která je velice hlasitá a jakmile se ozve, nutí vás to zacpat si uši - ovšem otázkou je, jestli to je chyba filmu nebo sálu, ve kterém se film promítal. Na druhou stranu, toto je můj čtvrtý Fullerův film a u všech byl stejný problém, tak nevím... (03.07.2011)

V 50 tých rokoch sa o 2. svetovej vojne točili len ľúbostné romance a melodrámy, ale sem tam sa objavili priami vojnoví účastníci, ktorí chceli oživiť svoje bojové spomienky a tak vznikali filmy ako Oceľová prilba, 1951; Merrilova banda, 1962 alebo Veľká červená jednotka, 1980. Tento film sa na prvý pohľad javí, ako veľmi starý film, ale aj napriek tomu je veľmi silný. Celý sa odohráva na pozadí Kórejskej vojny (1950 až 1953) ale najsilnejšími myšlienkami boli predsa len udalosti z 2. svetovej vojny. Objavila sa tu po prvýkrát informácia o internácii Japoncov žijúcich v Amerike po prepade v Pearl Harboru. Tento proces premiestňovania do koncentračných táborov prebiehal po dobu ôsmich mesiacov od 24. marca 1942 do 3. novembra 1942. Celkovo sa jednalo o 112 tisíc Japoncov. Režisér a scenárista Samuel Fuller prežil 2. svetovú vojnu, ako pešiak 16. pešieho pluku armády Spojených štátov a prežil ťažké boje v Afrike, pri vylodení na Sicílii a Normandii a oslobodzoval aj Československo. Pri poslednej bitke o mesto Sokolov 7. mája 1945 oslobodili zajatecký tábor so sovietskymi zajatcami, čo natočil na kameru a tieto zábery sa dostali aj do dokumentárneho filmu Falkenau – Vízia nemožného, 1988 a stali sa podkladom pre film Česká věsnice, 2012. (22.02.2016)

Nebýt několika trefných poznámek o rasismu, ani by mě nenapadlo, že tohle je Fullerův film. Po technické stránce docela odbytý, hrané sekvence jsou v závěru sestříhány s nekvalitními archívními materiály. Je zaměnitelný s mnoha jinými válečnými snímky, od někoho kdo sám prošel obdobnou zkušeností bych logicky čekal mnohem víc. (04.07.2011)

Opravdu mi nevadí, že namísto výhledu do přilehlé krajiny se vojáci ze strážní věže koukají přímo do jednobarevné šedé stěny studia ani že tank severokorejců je (podle zajímavostí) zhotoven z překližky... Naopak, jestli byl film opravdu tak nízkorozpočtový a rychle natočený, jeho kvalita je naprosto dostatečná a napínavých filmových scén se divák také dočká. Horší je to s tím údajnými klady filmu, jež se mají dotýkat odvážného nastolování palčivých otázek tehdejší US. Army, resp. celé společnosti. "Odvážné protirasisitcké komentáře"? Dobrý vtip. Naopak! Právě při nich mi teprve došlo, že film je z 50. let - tehdy zkrátka vládla ideologická čistota na Východě i Západě. Zaprvé, již kdo ty otázky pokládá - je to zrádný, bezskrupulózní a fyzicky odpudivý severokorejský komunistický oficír, který se jen snaží rozleptat naši americkou pěchotu. Zadruhé, i odpověď na tyto otázky je nasáklá ideologií: holt se musí počkat, ono se to časem spraví (nedej bože abychom s tím něco udělali sami!). Již vůbec se nezmiňuji o tom, že severokorejští rudí se samozřejmě oblékají do civilních šatů, aby mohli zákařně střílet po nic netušících Američanech atp., to se od válečných snímků dá očekávat. I tak dávám 3 hvězdy, protože jsme na filmové databázy a nebudu jako někteří uživatelé, kteří zásadně u filmů ze SSSR/ ČSSR fanaticky hodnotí jen a jen ideovou/ ideologickou náplň. (31.12.2013)

Palec nahoru za komixovou postavu seržanta Zacka, který Shrekuje jako nikdo jiný. I když je úžasné že film byl vytvořen za 100k dolarů a za 10 dní, tak padesátá léta, divadelní herectví a příliš patetické scény se na něm podepsaly spíše negativně. Ale pro jeho zpracování chápu že se tento film řadí po bok největších válečných dramat - jedno shlédnutí je možná pro nadšence povinnost. (06.07.2011)