Zlatá číše

Pro Jamese Ivoryho představovala Zlatá číše návrat k románům Henryho Jamese. V minulosti adaptoval ikonické Evropany a Bostoňanky. Původní román The golden bowl (1904) máme k dispozici sice jen ve slovenském překladu jako Zlatá čaša (1977), ale vzhledem k tomu, že jde o autorův vrcholný psychologický román, není problém s jeho srozumitelností. Obvyklá Jamesova formulka "Američanka v nesnázích se kochá renesančními italskými paláci a prožívá morální muka" je na svém místě, takže je zároveň dostatek času na skvělou práci s herci a na přehlídku nádherných secesních kostýmů. Jo, Uma Thurman nikdy nebyla atraktivnější. (08.01.2021)

Film, čo cez deň otupí a večer uspí. Zaoberá sa neverou z ranného 20. storočia, aká sa od tej dnešnej líši snáď len inou módou. To zásadné pretrváva, protagonisti sa utápajú v klamstvách, večnom skrývaní sa a nakoniec aj tak končia s uslzenými vreckovkami. Čo sa filmu týka prirovnal by som ho k snobskému večierku plného pretvárky, nezaujímavých spoločenských rečí a povrchných pohľadov. Čiže nič, čoho by sa ktokoľvek pri zmysloch chcel zúčastniť. Mne sa pozdávalo snáď len ono vykreslenie doby a šikovné vysporiadanie sa s jedným párom, inak bieda so známym hereckým ansámblom. (30.09.2017)

Zlatá číše se mi překvapivě velmi líbila, ač jsem podle reakcí mnoho nečekala. Tento román od Jamese jsem nečetla, takže můžu jen předpokládat slabiny či sílu této adaptace. Jednak Maggie je jedna z mála rolí, kdy se mi líbila Kate Beckinsale. Nick Nolte jako Adam Verver byl vysvětlen jen napůl. Maggie a Adam Ververové však v jejich podání předvedli - buď svou či autorovou či režijní zásluhou - jednu z nejzajímavější dvojicí otec-dcera. Rozhodně to ve mně vzbudilo silný zájem si knihu přečíst, protože příběh zrání a vývoje křišťálově čisté Maggie v ženu, která se dívá ošklivé skutečnosti do očí a vydrží to, mi uhranul. Jeremy Northam mohl být využit více a ač ho mám ráda, jeho roli klidně mohl hrát někdo jiný. Jeho vzhah s Umou Thurman mi připadal málo uvěřitelný. Neměli mezi sebou tu správnou chemii? Tím se dostávám k Umě Thurmanové, která tam podle mě být neměla vůbec, protože to není herečka do kostýmních filmů. Když se o ní (Charlottě) a princi Amerigovi mluvilo jako o omračujícím páru, tak jsem měla chuť převinout zpět, abych viděla, v čem to jejich kouzlo spočívalo. Uma možná září v Bill Killovi, ale není to osudová žena. Ona se vždy hodila do rolí uzavřených outsiderek. Jeremy NOrtham působí vinou líčení, vousů i svým hereckým projevem velmi nejistě a usedle, takže tomu mnoho nepomáhá. Nicméně celkem vzato příběh to byl silný a okamžitě se mi utkvěl. Kostými povětšinou velmi hezké. A závěr poskytl i kýžený morální výprask. (19.08.2007)

Nemohu říct, že bych se vyloženě nudil. V tom filmu ale chyběl náboj a to velmi. Téměř pořád se culící Amerigo šel už docela na nervy, Charlotte jsem její vášeň prostě nevěřil, Maggie byla neslaná nemastná a jedině Adam Verver mě přiměl přiklonit se ke třem hvězdičkám, protože byl zahraný sice rutinérsky a nijak překvapivě, přesto tam ale seděl. Škoda, mohl to být mnohem lepší film. (04.02.2005)

Není to vůbec špatný film, a to hlavně zásluhou herců a jistě reřiséra. Ano je to suché, ale všechno ve spojení James Ivory - Henry James takové je. Protože oba vypráví o době a společenském rozvrstvení, kdy projevovat své emoce -byť třeba falešné a negativní- nebylo zrovna nosné, kdy vládla konvenčnost a pokrytectví. V tomto filmu musí člověk hledat náznaky, nebijí ho do očí, musí naslouchat a mít oči dokořán, a hlavně tu musí být snaha pochopit jednání postav, ač někdy divné. Myslím si, že pokud takovou odezvu film vyvolá, nemůže být špatný, natož špatně zrežírovaný nebo zahraný. Upřímě, já jsem byla napnutá k prasknut, jakou lež nebo narážku zase někdo vypustí z úst ve jménu čohosi vyššího a lepšího! A nebyla jsem zklamána. (05.02.2005)