Volha

Zcela oficiálně tímto prohlašuji, že mě Česká televize tímto seriálem velmi mile (a naprosto nečekaně) překvapila. Tvůrci přišli se zajímavým a zábavným dějem, u něhož se mohl divák i zamyslet, zavzpomínat, či využít obou možností (případně ani jedné, jak se v mnohých případech ukázalo). Rychle tak bylo jasné, že tahle záležitost rozdělila diváckou obec dosti razantně, protože sklerotičtí nostalgici opět zatoužili po benzínu zadarmo, diváci narození nejdříve v devadesátkách se okamžitě začali bušit v prsa s tím, jak by nikdy a ze žádného důvodu nesklonili hlavu před žádným režimem (ano, jsou to ti samí, kteří by byli i nejlepšími protifašistickými bojovníky a pravděpodobně i nejhorlivějšími abolicionisty), ale mé zkušenosti hovoří spíše o tom, že by lidé s podobně velkou hubou skončili pravděpodobně s přezdívkou na svazku. Seriál má své mouchy, o tom žádná, pozitiva u mě ale jasně převládla. Já si pro sebe dělím spolupracovníky s StB do tří kategorií: ideologické (ti to dělali z přesvědčení a já pro ně mám určitý druh pochopení, protože to dělali pro Věc), vydírané (ti to dělali ze strachu nejen o sebe, a i když ničili životy jiným lidem, které vlastně dostávali do situace, z níž spoluprací sami unikali, i je dokážu nějakým způsobem pochopit, protože každý nemůže být hrdina), a pak to byli všichni ti Pekárkové, kterým byla ideologie i lidé u zadku a kteří to dělali s velkým nasazením jen pro osobní prospěch. Poslední kategorii pokládám za jednoznačně nejhorší, takže bych nedokázal o Standovi Pekárkovi uvažovat jako o hlavním hrdinovi; pro mě to byl hlavní zmrd, jehož ani jeho znatelně nižší IQ neomlouvá. Na druhou stranu si jeho představitel, Kryštof Hádek, zaslouží za svůj výkon uznání. Skutečné, ne to čestné. Tvůrci mě ale celkově potěšili výběrem herců (hodím do placu alespoň čtyři: Klára Melíšková, Jiří Dvořák, Tomáš Jeřábek, Aňa Geislerová), maskami i výpravou, konečně jsem zase jednou slyšel kvalitně napsané dialogy a rušivými elementy tak pro mě byli asi jen Robert Mikluš a (někdy) Kristína Svarinská. / Poučení: Já vám ani nevím, někteří jsou nepoučitelní. (18.08.2023)

Rito, melouch, kšeftík, nachcat klouzačku, pohodička, klídeček a prdeníčko. A hlavně nohy v teple. Dvě barevné televize a tři auta jsou pro Standu důležitější než vlastní rodina. Přesně tihle lidi se školou života vzpomínají na minulý režim s láskou, protože po revoluci zůstali zcela osamoceni ve svém mikrosvětě deziluze. Za socíku se přece tak špatně neměli, no ne voe? Silné 4*. (06.05.2023)

Éra normalizace v pětidílné zkratce. Poměrně věrné zobrazení toho husákovsko-brežněvovského marasmu. Veřejnoprávní televize konečně začala splácet resty tkvějící v tupém následování ostalgických nálad a natočila Anti-Vyprávěj - konečně přestala točit o šedavém bezčasí normalizace v ostalgických pastelových barvách! Škoda jen, že tvůrci nenašli odvahu natočit Volhu ne jako retro komedii, ale coby temné normalizační drama typu Pout... PS: Standa ,,Třesu, šéfe" Pekárek je dokonalý prototyp oportunisty (z dramatického hlediska antihrdiny), tedy jeden ze základních typů českého národního povahopisu...a že takovýhle Standů tahle země měla a má... (30.04.2023)

První díl jsem překousla jen tak ze zvědavosti. Nechtělo se mi věřit, že to takhle chodilo, že tohle už bylo fakt hodně za hranou. No, pár známých včetně rodinných příslušníků mi ale potvrdili, že to takhle skutečně bylo včetně té kontroly podprsenek. Hádkovi už Pekárka nikdo neodpáře. Stvořil skutečně hnusnou figuru. (25.05.2023)

podívej se Jyrko, voe. Jedna stará píča si na internetu pochopitelně ztěžovala, jak si veřejnoprávní televize plete ze svého hovna bič, a uvede k výročí televize pořad, o sprostém buranovi, který dvakrát nereprezentuje televizi v dobrém světle. Neřekla to přesně do písmene takhle, ale lajcky bych zkrátil tak, že kdo jinej, než Česká televize by se z normalizační éry dávno zapadlého režimu, otevřeli brány vyobrazení české povahy, každého slušného českého občana, než Pepíčkem - Standou Pekárkem. Ono si potřebuje někdo otevřít hubu, a za mně, tam bylo těch nadávek možná zbytečně málo, a přitvrdit by se mělo i z nekonečnou soap operou Vyprávěj, kde tu minulou tamnější dobu vykreslovala, až moc růžově, stejně jako z Nemocnice na kraji města.. [zbytečná práce sanitářů, a škoda projetých kilometrů, kokoti, fakt..]. Vozit Gottáka by bylo terno, protože mile rád by mě zajímaly historky z natáčení Televarieté, a dát mu lék na rakovinu, podotýkám a předpokladám, že do té doby už bude vynalezen stroj času, tak bych národní poklad hezky uchoval. Rádoby zábavná retro smaženice, nepříliš s adekvátním hrdinou, který se chová jak hajzl, ale v seriálu buď fandíte menším hajzlům, než mega hajzlům, a jen ti hajzlové a kokoti, dopadnou nejlépe, protože se slušnejma se jen hadruje. Jako fanoušek českých filmů, a českého tématu obecně, byla Volha průměrnou time-machine podívanou, a jsem rád, že někdo má z České televize koule. [kdybych měl možnost vlastnit Volhu, zaparkoval bych jí do obyváku, a já klidně spal na zemi místo postele.] (03.05.2023)