Zázračný nos

Poté, co loňské vánoční Johančino tajemství zůstalo utajeno, doufala jsem v lepší příští. Ale ani Zázračný nos zázrak nepřinesl, opakoval se loňský scénář - v první polovině se nedělo nic, zato v té druhé... se taky nic nedělo. Jediné, co lze hodnotit pozitivně jsou krásné exteriéry a interiéry. Natočit dobrou pohádku, na to je holt potřeba mít nos. (27.12.2016)

Většina současné tv vánoční pohádkové tvorby se potýká s nekvalitou. Spojuje je jedna chudobná výprava, špatně předabovaní herci, v tomto případě ze Slovenska, příběh s nulovou pointou a debilním a plytkým průběhem, režie, která většinou v ničem nevyniká. Nejinak je to v případě téhle pohádky, u níž jsem si musel promrskat Einsteinovu teorii relativity a házet po sobě (granátovým) jablkem oděn do Newtonova kabátce, abych byl s to pochopit, co autor chtěl říci. Nakonec jsem volal Sysif(l)ovi, že mu helfnu, protože dívat se bezmála dvě hodiny na Amelii Mauresmo, byl poněkud nevděčný úkol. Kdyby alespoň ty princezny vybírali hezké, jenže opojen tou ohavou před i po zvětšení rypáku, jsem jaksi nenašel východisko se nad touhle pohádkou bavit. Záporák žádný pořádný, jen nějaký gej šizuňk s voňavkami, casting napřesdržku, dabing těsně před zavedením ruchů, příběh v nepochopitelné rovině, režie bez nápadu. Jak je vůbec možné, že tenhle importovaný patvar se vysílal v atraktivním vánočním čase. To už bych si dal radši pokračování Popelky s lákavým podtitulem Exhumace špindíry, než se ještě někdy dívat na tohle z prdele vytažené pohádko(ho)vno. 0/10 (21.01.2017)

"Kdo neumí čekat, sám sobě škodí.." Jeden nemusí mít nos jak Miro Noga, aby poznal, která z letošních vánočních pohádek se povedla nejlépe.. Nelze ovšem souhlasit, že se skutečně vyplatilo počkat, protože i Zázračný nos jen dokonale naznačuje, co tvrdím už léta, že pohádkový žánr, jak (se) jej většina tuzemských tvůrců stále tvrdohlavě chápe, je zkrátka mrtvější než véháesky.. Párnického Parfém: Příběh nosu totiž doplácí - Vedle svého vnitřního boje s dabingem.. -právě na svou snahu o komplexnost a nepohádkovou nejednoduchost postav i děje, která na půdorysu pohádky zkrátka dnes již nemůže fungovat.. Jedinou cestou ze stále větší hromady hnoje se tak jeví buď animovaná forma, sebereflexivní hrátky se vzorci a klišé či nejlépe posun k fantasy.. (26.12.2016)

Premiérově vysíláno 26.12.2016. Pohádka zalitá sluncem, úsměvy, příjemnými hrdiny, trochou inspirace u parfémového vraha a snad i Třemi veterány. Zní to šíleně, ale vyšel z toho příjemný pohádkový příběh, kde konečně není žádné výrazné zlo, nikdo s nikým nebojuje, nikomu nenadává a kde to špatné je přeci jen jaksi potrestáno (ne sice tak jasně, ale budiž). Škoda jen určité dialogové škrobenosti, chybí přirozenost a obyčejné chování. I tak ale lze říct, že vznikla pohádka příjemná pro oko diváka mladšího i staršího a že konečně má být Česká a Slovenská televize na co hrdá. Natáčelo se také na zámcích Lednice, Buchlovice a hradu Buchlově, poděkování patřilo obyvatelům měst Smolenice, Trnava, Buchlovice, Buchlov (to ale není město ani vesnice, jen název hradu!!!) a Mikulov. (26.12.2016)

Tak a máme tu vítěze letošních "koncesionářských" pohádek. Teda takhle, ono není o co stát, v zásadě je to k uzoufání pomalá srajda s příšerným dabingem, triky a neskutečně nesympatickým voňavkářem, ale zaprvý jsme se konečně dočkali aspoň nějakýho doušku nápadu (eště jsem neviděl pohádku s voňavkama), a hlavně postavy nebyly ani zlé ani dobré. A to mě bavilo. Teda takhle, záporák tam jeden byl, ale blonďatá princezna nebyla žádná namyšlená nána, a vévoda nebyl žádnej nafrněnej fracek. A když se k tomu přičte fakt, že jsem se asi zamiloval do Kristíny (s jakýmkoliv nosem, hlavně, když má mokré tričko), musím dát tu třetí navíc, aby letos ten vítěz přeci jen byl. (27.12.2016)