Pokoj s vyhlídkou

Koukala jsem se kvůli Florencii a přiznám se bez mučení, že se mi to strašně nelíbilo. To předlouhé piplání se v ultrašosáckých přepjatých móresech, afektovaných promluvách a kožených ksichtech mi sice připadalo jako vynikající komedie pro Francouze, kteří podle mě Angličany nesnášejí i kvůli tomuhle jejich ultramegapovýšeneckému vystupování, ale jelikož bohužel Francouz nejsem, nevydržela jsem. Debilní český dabing snažící se imitovat britskou intonaci řeči horních vrstev (jako ostatně vždy) tomu dal korunu. Pěkná kamera a vymazelené kostýmy nebo jejich totální absence to u mě nezachránily. (10.04.2012)

Film, který Vás vtáhne na počátek 20. století - sama kamera působí jako obrazy z té doby a kostýmy (a účesy) dam jsou nádherné.... prostě belle epoque po anglicku... nicméně být v té době ženou znamenalo nemít téměř žádná práva a možnosti zařídit si život podle svého - Lucy měla sice rozum, ale také dost štěstí - nepotkat George, mohla skončit jako nudící se panička-manželka Cecila nebo neprovdaná tetička - "stará panna", což ve viktoriánské společnosti - jak je nejen zde nejen naznačeno - je ten nejzbytečnější a nejvysmívanější tvor pod sluncem (zatímco "starý mládenec"...!) (30.12.2012)

Šťastná kombinace dobové stylizace, nepřepálené romantiky, elegantní nadsázky a krásné poetické kamery, které nedokázal zásadně ublížit ani obrazový ořez na DVD z Levných knih. Kdo tvrdí, že z mladičké Heleny Bonham Carter nejsou dostatečně cítit emoce, nechť se odpoutá od záměrně rezervované fasády a zaposlouchá se do klavíru, tam to všecko je. To spíš Julianu Sandsovi vyšel jeho volnomyšlenkářský bouřlivák trochu jako bezkrevný uvzdychaný ňouma a důvod Lucyina uhranutí tak zůstává malinko záhadou; toť ovšem má jediná výhrada. (06.06.2018)

Máme tu zase jaro a já mám lýtka celá zapálená, i rozhodla jsem se přetlak vášně upustit u romantického dramatu, a když už něco cituplného, tak jedině z viktoriánské Anglie. Jak je patrné, tak jedinou tehdejší dívčinou povinností bylo se dobře vdát. Na výběr pak bylo ze dvou mužských exemplářů. První nápadník byl ztělesněná serioznost, nažehlené puky ostré jako břitva, s delším rodokmenem než měla Lassie, ovšem krapánek nudnej patron. Druhý potencionální manžel byl oproti tomu samej vtípek, většinou to bývál taky poměrně fešák, jenže duše rozervaná a každá žena ví, že s těmahle osudovejma je to kříž, protože se do vás sice zamilujou, ale dřív nebo později dostanou pocit, že je jich pro jednu ženu škoda. Těžký rozhodování. Tenhle film má ale bonus a to přibližně šedesátou druhou minutu, kdy jsem musela cudně sklopit zrak, protože tvůrčí tým nechal na plátně dovádět hned tři nahé mladíky (no, ten jeden možná úplně mladík nebyl, ale zase do tý doby hrál faráře). Takže dívkám a homosexuálům film vřele doporučuji, pokud ale máte normální hladinu testosteronu, tak se tomu raději vyhněte. (11.04.2015)

Nikdy by mě nenapadlo, jak dlouhý dialog lze vést na téma "náš pokoj nemá vyhlídku na Arno/je nebo není nepřístojné vyměnit si pokoj s těmi gentlemany?" - no, hodně dlouhej, ale upřímně řečeno, s takhle skvělým scénářem a fantastickými herci by asi bylo možný rozprávět třeba o rozmnožování ruměnice chlupaté, aniž by někdo mohl pípnout. Víc typicky anglický už je snad jen čaj o páté s okurkovým sendvičem... (13.01.2011)