Válka světů

Anglický spisovateľ Herbert George Wells napísal v roku 1898 vedecko fantastický román "Vojna svetov", v ktorom opísal agresívnu mimozemskú inváziu na našu planétu. Mars zaútočil na Zem. Bohužiaľ som ešte túto knihu nemal možnosť čítať. Videl som však filmovú adaptáciu, ktorú v roku 2005 natočil režisér Steven Spielberg. No a teraz som si pozrel aj verziu z roku 1953. Tá nie je ani zďaleka tak akčne bombastická ako tá Spielbergova. No určite poteší všetkých divákov, čo majú radi klasické americké sci-fi filmy. **** (06.12.2017)

Triky vynikající (až tak, že jsem si občas nebyl jistý, jestli sleduji tu nejstarší verzi Války světů :-) ). To, že se snaží snímek pojmout celou problematiku globálně, je také velice sympatické. Díky tomu ale působí trochu chaoticky a nefilmově. Nejvíc mi ale nesedí na příběhu Války světů její rychlé rozřešení, alespoň v té filmové verzi, kdy se celý problém vyřeší v úplně posledních vteřinách tak strašně nahonem a dost hloupě (ale holt Wells to tak napsal). Rovněž ta obrovská akcentace náboženství v závěru mě strašně zklamala, jinak by to bylo za víc. (06.12.2008)

Tak teda nevim nevim, ale tohle mi připadlo jako kdyby někdo omylem strčil Edu Woodovi do kapsy pořádný balík peněz. Režisér Haskin je totiž totální neumětel. Něco jako atmosféru film ani neviděl, v hlavní roli typický americký playboy, kterému vrazili aspoň brejle, aby nevypadal tak natvrdle, hlavní hrdinka vříská jak námořní siréna a ostatní herci když už šíleně nepřehrávají, tak radši nehrají vůbec. Filmové efekty sice dostaly ve své době oscara, ale když vidíte ty šňůry, na kterých mimozemské lodě visí a nebo plexisklové poklopy, které znázorňují silové pole, máte dost i na dva týdny dopředu. O ztvárnění samotných Marťanů se ani nezmiňuju, tomu se snad museli smát i v době vzniku filmu. Scénáři se nic moc vytýkat nedá, ten je stejně béčkový jako samotná knižní předloha. Když ale slyšíte pseudovědecké výblevy typu "navigační gyroskopy", nemůžete opět nezavzpomínat na Eda Wooda a jeho Plan 9. Jediné, na co pak už jen čekáte, je, kdy se ve filmu objeví Bela Lugosi. (21.03.2007)

Hnací silou filmu je podnikavý producent George Pal (později producent a režisér adapce Wellsova Stroje času (1960), který si objednal scénář od známého scénáristy Barrého Lyndona, právě dokončivšího DeMilleovu Největší podívanou na zemi, velkou oskarovou hvězdu z roku 1952.) Mimozemšťani zde působí tuctově, ale efekty zkušeného Haskinse to s kvalitnímy prostřihy zachraňují a zasloužil tak Oskara za vizuální efekty. (09.03.2014)

Není to zlé. Opravdu. Až na ty hl. postavy na přesdržku. Ovšem ten opuletní vizuál, kde je jen málo filmových políček nezaplněno nějakým tím SFX, je i dnes waw. Tady se fakt dolárky nešetřilo. Však taky efekty spolkly většinu rozpočtu. Což je vidět. A když už z toho skoro vůbec není ten Wells cítiti (chybí zde citelně původní místo/země děje a mechanické tripody), tak aspoň je to parádní podívaná. Tedy hl. pro filmové fanoušky, co beznadějně propadli kouzlu 50tkových SF filmů, typu Forbidden Planet. ;-) Vsadím se, že pokud by to Pal natočil a ne jen produkoval, dopadlo by to mnohem lépe. Viz. s láskou vytvořený the Time Machine z 1960. (08.04.2020)