Válečníci

Nevím co přesně napsat. Dokoukáno před chvílí a ještě teď se mi to přemítá v hlavě a pokouším se to všechno strávit. Jakou funkci vlastně UN jednotky v Bosně vykonávali, když měli rozkaz do ničeho nezasahovat, a tak museli přihlížet etnickým čistkám? Není jim dovoleno odvézt civilisty pokud nejsou zranění do bezpečí, i když ví, že za chvíli budou zmasakrováni. Že dítě, se kterým si hráli, pak najdou upálené zaživa. Pobíhání s torzem dítěte, které přišlo o hlavu a mnoho dalších scén toho, co se v tak moderní době a relativně blízko odehrávalo. A pro vojáky, kteří se cítí bezmocní, když tomu všemu musí přihlížet, pak ani zpátky v Británii nenajdou klid. Film neobsahuje patos a nesnaží se hrát na city, přesto je dokáže ve velké míře vyvolat. 10/10 P.S. Tím, že se natáčelo v ČR, tak Češi samozřejmě poznají svoje reálie (očividný nápis "Řeznictví", bus Karosa, Škoda 120), ale i tak o kvality nijak nesnižuje. P.P.S. Viděna původní 3-hodinová verze, ne ta 2-hodinová, kterou vysílala ČT. (09.10.2009)

Takové filmy mě vždycky mučí. A tenhle navíc ještě tím, že se to všechno stalo. Ne zas tak dávno. A ne zas tak daleko. Když vidím nějaký film o takovýchto hrůzách někde z Ameriky, Afriky, přijde mi to daleko. Všechno je tam jiné - jak se lidé oblékají, chovají, mluví, architektura a já nevím, co všechno ještě. Když se ale podívám na takovou Bosnu, zdá se mi, jako by to bylo tady, kousek, sousední ulice, o pár baráků dál. Ne, že by na mě filmy situované do Ameriky, Afriky a jinam nijak nepůsobily, jen mi připadne, že filmy, ve kterých poznávám místa, tu zmiňovanou architekturu, mluvu a oblékání lidí, mě daleko víc děsí. A tenhle film mě opravdu, opravdu děsí. Vždycky si říkám, jak je možné, že se TOHLE děje v civilizovaném světě. Nikdy mě to nejspíš nepřestane udivovat a nikdy si nepřestanu klást otázku, jestli je to všechno nutné. Warriors je další z filmů, který bych pouštěla ve školách. Starším studentům. Myslím, že zobrazuje to, co válka je. A to naprosto surově. Ne jen střílení červených do modrých a naopak, ale genocidu, náboženskou nesnášenlivost, lhostejnost vůči ostatním, bezmoc, násilí vůči nevinným civilistům, a to i dětem a starým lidem, bezcitnost, na druhé straně i ochotu pomáhat, sebeobětování, onu pověstnou lásku k bližnímu, nezištnost. Ukazuje různé charaktery různých vojáků, je opravdu rozdíl mezi těmi, kdo jsou v terénu a vidí na vlastní oči hrůzy, kterých už se nikdy nezbaví, a mezi těmi, co sedí v bezpečí a rozdávají rozkazy, aniž by viděli, co jimi způsobí. Nejsympatičtější mi byla postava Alana Jamese, zdál se mi z nich nejmíň voják, nejvíc citlivý. A jak bylo řečeno - hrdina. Tenhle film má co říct. (27.07.2009)

Tak drsný film ale spíš drsná fakta než film. Vyprávěné velmi suše a stroze. Celkové pocity z filmu proto jsou hluboké ale ne díky tomu jak to bylo natočené jakož to spíš uvědomění si toho, že to byla skutečnost. Celou dobu sem si to tak trosku srovnával s Hotelem Rwanda, který byl o podobné situaci, přesto natočený mnohem lépe. Byl to spíš dokument než film. (13.02.2008)

Poprve jsem měla film k dispozici v kratší verzi a ve velmi špatné kvalitě. Ačkoliv kvůli některým záběrům to možná bylo i lepší. Nakonec se mi podařilo sehnat delší verzi ale zase bez českých titulků. Měla jsem tak trochu obavu, jak se s filmem popasuju, protože od střední školy se válečným filmům vyhýbám. Ale popasovala jsem se velmi dobře (dokonce tak dobře, že jsem se později nebála zhlédnout 5 Days of August) a i když některé scény byly fakt drsné a drsný byl (aspoň pro mě) i závěr, kdy se angličtí vojáci a důstojníci (mj. Ioan Gruffudd, Damian Lewis a Mathew MacFadyen) pokoušeli se svými zážitky a traumaty srovnat již doma v rodné Anglii nebo ( někteří v sev.) Irsku. Jestli srovnali nebo nesrovnali, toť otázka, já myslím, že se s tím, co viděli a zažili, se srovnat jaksi nedalo. Ve zdejších komentářích k filmu se některým nelíbilo, že se jedná místy o hraný dokument. Proč? Bylo to pro ně příliš autentické? Nebo tam měli málo krve a napětí? Domnívám se, že tam bylo všeho tak akorát. Scény – např. jak mladý poručík už to nevydrží zasáhne do konfliktu, ač to od lidí, kteří tady té, s prominutím, pitomé jihoslovanské mentalitě rozumí, měli zakázané, a potom vidí, jak se Chorvati na místo vrátili a co za zvěrstvo provedli a má co dělat, aby svého kolegu (který jeho předchozímu zásahu nebyl přítomen) odvrátil od (nyní již zbytečné) poslední pomoci těmto lidem, která by mohla být i poslední pomocí toho kolegy... – byly velmi sugestivní a dostaly mě natolik, že jsem si musela k jejich sledování, stejně jako hlavní hrdinové tam, dát whiskey (já irskou, oni nějakou skotskou tedy whisky). Nebo jak ta krásná paní (co ji obdivuje a jeden z těch hlavních hrdinů) nedokáže své pubertální dceři rozmluvit návrat domů, kam se chce ta malá vrátit kvůli pro nás tady běžné věci, ale v dané situaci kvůli (pardon) hovadinám (šaty). Dále, jak se rozhodnou vypnout vysílačky, aby mohli převést ty lidi a nemuseli uposlechnout rozkazů svých nadřízených, neboť směli převážet jen raněné a nesměli zasahovat do etnických čistek ( prostě zase jsem se jednou styděla, že jsem Slovan a všem panslavistům bych v ten okamžik ty jejich teorie nacpala ráda někam), a pak samotný závěr... No, byla jsem sice rozhozená, ale tak je to dobře, zhlédnuté by nás rozhodně nechávat nemělo chladnými, ale s filmem víc než spokojená. (22.09.2011)

Veľmi kvalitný dvojdielny tv film, ktorý veľmi reálne ukazuje vojnu a situáciu bývalej Juhoslávii. Na film sa pozeráme z pohľadu modrých prilieb (šmolkovia - ako ich volali) a ku cti tvorcom slúžil fakt, že sa zbytočne nesnažili o nereálne akčné scény a sledovanosť za každú cenu. Skutočne si dali záležať a divák má naozaj nevtieravý pocit, že takto nejako to v skutočnosti vyzeralo. Vadili mi iba dve veci. Scéna, v ktorej "šmolkovia" trápne pomáhajú nosiť tašky moslimom a nastupovať do autobusu a tradičná seriálova rozťahanosť. Šikovným strihom by sa film dal určite skrátiť aj o 30 min. bez toho, aby sa čo i len trošku ubralo z kvality. Vznikol by tak určite veľmi kvalitný, u mňa možno aj päťhviezdičkový film, ktorý by tým pádom nebol dvojdielny, ale určite kompaktnejší. Aj bez toho sa však film môže smelo radiť k tomu najlepšiemu, čo na tému vojna v Juhoslávií vzniklo. 80%. (13.11.2011)