Válečníci

Kdysi jsem viděla zkrácenou verzi, která u nás běžela v TV. Ovšem teď, když jsem viděla film v plné délce, nemůžu jinak, než přidat jednu hvězdičku. Velice mrazivý a syrový snímek o válce a bezmoci britských vojáků, kteří pod vlajkou UN čelí zvěrstvům během války v Bosně, aniž by mohli výrazněji pomoci. Vedle autentického ladění filmu nadchne toto britské televizní dílo i skvělými hereckými výkony Damiana Lewise, Ioana Gruffudda či Matthewa MacFadyena. (17.08.2011)

Hrůzostrašná podívaná! Už od začátku jako jízda na horské dráze skrz dům hrůzy. V tomto případě je tím domem Bosna. Válečníci se nemohou pyšnit skvělými digitálními efekty, hereckými výkony, scénářem ani kamerou, jejich síla jeněkde jinde, a to v dopadu na divákovu psychiku. Jednotky OSN jako tiší pozorovatelé, který mají jasný rozkaz - hlavně nezasahovat. Tím pádem dochází k velice paradoxním situacím, jako například rozkaz, který zakazuje transport několika dětí z bitevního pole, dokud nebudou zraněni. Peter Kosminsky v klidu strčil do kapsy i takového borce, jakým je Sam Mendes a jeho Mariňák. Vykreslení psychiky všech zúčastněných a atmosféra absolutní bezmoci dělají z tohoto snímku nezapomenutelný zážitek a to nejen pro diváka, ale hlavně pro vojáky OSN, kteří tam v roce 1992 tohle zkusili na vlastní kůži. Věřte mi, tohle z hlavy jen tak nedostanete... (28.01.2007)

Trefně cynický název velmi dobře vystihuje evropskou politiku neutrálního nezasahování. Film ji zase vystihuje velmi věcně, dokumentární přínos je také to hlavní, co Válečníci dokáží nabídnout. To ovšem dokáží i články Matyáše Zrna. Jako film, kde fungují nějaké postavy nebo dramatické linky, je to jedna velká (předvídatelná) katastrofa se zoufalým pokusem o závěrečnou katarzi. Koukal jsem vůbec na to samé, co ostatní? (viděl jsem 175min. verzi) (25.01.2008)

Opravdu velmi dobře natočený válečný snímek. Pokud bych jej měl hodnotit pouze jako film, uvažoval bych možná o více než čtyřech hvězdách. Bohužel je to ale další kamínek do mozaiky překrouceného obrazu bosenské války, který nám již od začátku servírují západní média a politici. Ne že by nám filmaři vyloženě lhali, ale tím, že muslimy (Bosňáky) ukazují jako jediné oběti války v Bosně nepřijatelně manipulují veřejným míněním. Pochopitelně bych se velmi divil, kdyby tomu u filmu BBC, která byla po celou dobu bosenské války vlajkovou lodí všech šiřitelů polopravd, bylo jinak. Vlastně jsem i částečně příjemně překvapen, protože hlavními padouchy jsou ve filmu Chorvati a ne Srbové, jak bývá v západní propagandě zvykem. Srbové tam působí sice značně nesympaticky, ale vlastně ve filmu nezabijí jediného člověka (aspoň v té dvouhodinové verzi, kterou jsem viděl). Zazní tam i docela podstatná věta, když srbský velitel odpovídá důstojníkovi UNPROFOR na výzvu, aby zastavil palbu na muslimskou vesnici, ve které jsou přítomni vojáci UNPROFOR, že to na své vlastní lidi pálí Bosňáci. To může divák samozřejmě chápat jako očividnou lež, pravdou však je, že je zaznamenáno množství případů, kdy tomu tak pravděpodobně bylo. Pokud si položíte otázku, proč by to Bosňáci dělali, stačí si vzpomenout na masivní bombardování vojenských i civilních (!!!) cílů letectvem NATO v Republice srbské v srpnu 1995, které následovalo právě po jednom takovém sporném incidentu (2. výbuch na tržišti Markale). Dalším pozitivem je (stejně, jako třeba u známé Země nikoho) oprávněná kritika pokrytectví velení sil UNPROFOR. Pěkně je zde ukázáno také to, jak může propaganda působit na lidi neznalé situace. Na začátku filmu jsme svědky toho, jaké názory mají nováčci, kteří právě přiletěli z Anglie. (19.06.2011)

Velitel základny UN k nově příchozím: ,, Vojáci! Uvidíte šílené věci, ale nebudete smět zasahovat ! Jsme pozorovatelská mise, nemáme mandát k zasahování do etnických čistek. Střílet můžete pouze tehdy, pokud budete sami v nebezpečí. Pokud porušíte pravidla, můžete zde zemřít. Domorodci nepoužívají luky a šípy ! Mějte na paměti, že vaše APC vás neochrání proti RPG. '' - Tak jsem Válečníky konečně viděl v plné verzi. Věděl jsem do čeho jdu a stejně jsem byl nasranej. Tyhle pozorovatelské mise OSN už nejednou sloužily JEN k následnému dokumentování válečných zločinů a někdy i neskutečného barbarství na civilním obyvatelstvu a teď nemluvím jen o Bosně. Opravdu v šoku jsem sledoval jak kvůli rodící ženě uprostřed válečné vřavy vyjíždí několik obrněných transportérů, aby však nechali na pospas ženy a děti prchající z domovů před muslimy jejich palbě... Ta frustrace britských vojáků, kteří k tomuto museli nečině přihlížet obzvláště když druhý den tím samým místem jeli znova a viděli masakry... musela být strašná. Voják nevoják, výcvik nevýcvik, na tohle nemůže být připravena žádná psychika normálního člověka - v tomto případě mladých kluků. Stejně jako po každé válce i oni nakonec byli oběťi vydané napospas zlým snům a nočním můrám, při kterých se stále vracely vzpomínky na viděná zvěrstva... Medaile a pochvala za profesionálně odvedenou práci byla každému z nich asi jen hodně slabou náplastí na traumata z mise. Já osobně se divím, že se vůbec něco takového tam mohlo v devadesátých létech stát... Ale Balkán není Evropa a na to je stále třeba myslet! --- Ve filmu uvidíme řadu známých tváří jako např. ,,Hornblowera'' Iona Gruffuda nebo Damiana Lewise. Bedlivému divákovi mohla architektura a vůbec celé prostředí připadat nebalkánsky a má pravdu. Snímek se totiž točil u nás. Warriors jsou na televizní film sakra dobře zpracovaným (a z hlediska etnického konfliktu i vyváženým) válečným filmem. Co mi vadilo, byl fakt, že se ,,civilní'' komparz shlukující se kolem APC dost často culil (zejména děti) ačkoliv šlo často o velmi vypjaté situace, kdy civilisté žádali po UNPROFOR vojácích odvezení z míst, kde na ně po příchodu Srbů čekala jen smrt. 4 hvězdy. * * * * (12.08.2014)