Válečníci

Jednou jsem psal námět na docela slušnou válečnou podívanou, chtěl sem to postavit na citech a emocích a myslel sem, že se mi to celkem povedlo. Ale pak jsem shlédl Válečníky. Všechny prostiválečné nálady mého já tenhle film jenom podtrhl. Surovost a nevyumělkovanost záběrů, naprosto dokonalý scénář který dává naprosto zapomenout na nějaký náznak až kýčovyté emotivnosti. Díky Bohu že se tohle nedostalo do rukou amíků, neb sice by možná přihodili kupu úžasných efektíků, ale to hlavní by pohřbili. Lidskost, opravdovost a reálnost celého děje. Nenašel jsem jedinou chybu, jediný moment díky němuž bych musel zvažovat svoje hodnocení a pokud by bylo možný dát víc než 5 hvězdiček, tohle by byl jeden z mála filmů kde bych neváhal. Zkrátka pokud nemáte zálusk pouze na mega výpravnou podívanou a jde vám spíš o psychologický podtext válečných filmů, pak můžu jedině doporučit. Válka je svinstvo a tahle myšlenka je v každé větě a v každém dilaogu. Absolutní top dámy a pánové! (01.05.2004)

Televízne dielo, ktoré napriek svojej natiahnutosti, je kruto silné. Síce v niektorých momentoch pôsobí nepresvedčivo, najmä kvôli malému počtu zvráteností a vojnových zločinov, no tí ktorí pôsobia niekde pridlho sa stávajú až veľmi cynickí a chladní. Taktiež mi nešlo do hlavy, prečo niektorí zostávali doma, keď všade naokolo sa bojovalo, do práce, či do škôl sa nechodilo, zásobovanie viazlo a časom nemali ani čo jesť, no nepoznám vtedajšie reálie až tak dopodrobna, či boli až tak veľmi pripútaní k majetku, k pôde alebo v niečo verili, celkovo však film bol nestranný a napriek tomu, že sa snaží pôsobiť univerzálne, je príznačný vtedajším vojnám, napríklad tej v Juhoslávii, kde sa spočiatku jednotky OSN tomu museli prizerať, či Rwande. Ono, na hrdinov sa hrať aj mohli, no ohrozili by celú misiu OSN a aj svojich spolubojovníkov. Možno teda radšej mohli vyzliecť uniformy a začať pomáhať, no dlho by asi neprežili a ktovie, či by tým tiež neohrozili misiu. Jasné, že to bola chyba vedenia, no chyby sa urobili najmä na začiatku, lebo vraždiace monštrá od seba asi ťažko odtrhnete. Dnes by sa to vyriešilo zbombardovaním vojenských pozícií všetkých strán, no vtedy boli obyčajní vojaci v humánnej dileme, ktorá nedopadla pre mnohých tak v úvodzovkách šťastne, ako tu na konci, ale omnoho horšie. Dôvod prečo som tomu dal plný počet, no nejasám nad tým je, že si viem predstaviť podľa súčasnosti horší film a silnejší, ktorý realitu oholí dohola a bude skôr o nezmyselnom zasahovaní, ktoré funguje, čiže opak tohto a navyše, čo vyrába podobné hrôzy, no aktívne. Predstavím ho v mojom denníku tu na stránke, je to moje pokračovanie k tomuto komentáru, hľadajte ho tam pod nadpisom Bojovníci. (06.08.2013)

Dosť dobre nechápem vysoké hodnotenie Kosminského filmu, ktorý bol podľa mňa mimoriadny iba v tom, že bol mimoriadne dlhý. Začiatok mi pripomenul dlhú úvodnú epizódu z Lovca jeleňov. A potom už nasledovalo iba prekvapenie mladíkov v modrých prilbách nad dianím v miestach styku dvoch náboženstiev. A vynútená impotencia šmolkových bojovníkov, ktorú som už videl v Hoteli Rwanda a v Quo vadis, Aida. Nechápem načo OSN organizuje tieto mierové zbory ? Načo sú vojaci, ktorí nebojujú? Ktorí musia strpieť ponižovanie zo strany kdejakých otrhaných "bojovníkov". A z toho mi vyplýva záverečná otázka, načo nakrúcať o nich filmy? Zaujímavé je, že aj keď nebojovali, ich demilitarizácia a zaradenie do bežného života je rovnako zložitá, ako u bežných vojakov. (18.02.2024)

Na podzim roku 1992 se britské oddíly zapojují do mírové mise OSN v Bosně. Jejich úkolem je .... co vlastně? Hlavně nezasahovat. „ Když se začne střílet, musíme být neutrální. Nepomáháme při etnických čistkách“. Takže jen dohlížejí, takové jsou rozkazy, jenže na každém kroku se dostávají do situací, kdy je jejich zásah nezbytný. Ale rozkazy jsou rozkazy. Modré přilby tedy přihlíží rabování, vypalování domů, vyhánění obyvatel, střílení do civilistů. Nemají ani mandát k převezení malých dětí do bezpečí „ Jak zní rozkaz? Čekat až je zabijou? Tak nám pošlete pytle.“ Situace, kdy polovojenská banda se samopaly vyhání dva bezmocné starce z jejich rozpadajícího se domku a jen díky zásahu vojáka OSN nejsou odvlečeni, pouze jim zastřelí psa, by se dala brát jako ojedinělý úspěch. Kdyby ovšem druhý den neležela stařenka vedle psa a muž nevisel umučený na domě. Film ukazuje válku takovou jaká je, bez zbytečného patosu, bez příkras. Po filmu „ Hotel Rwanda“ jsem si myslela, že už se mnou nic nedokáže tak otřást. Spletla jsem se „Warriours“ byl pro mě ještě hrůznější zážitek, možná i proto, že místo, kde se vše odehrálo je i mnohem blíž. (09.04.2006)

Obsah je výše, takže jen ke zhodnocení kvalit snímku. Je to sice TV film, ale s výjimkou poměru obrazu to člověku ani moc nepřijde (koneckonců,. na ztvárnění většiny scén, které tam jsou, stačí deset herců, tři transportéry a padesát mrtvol). Válka v bývalé Jugoslávii se vyznačovala mimořádnou krutostí vůči civilistům, a to v rámci všech válčících stran, vysokou mírou zastoupení kriminálních živlů v polovojenských útvarech a také tím, že tu byly modré přilby, ale tradičně jen v malém počtu a se slabým mandátem. A podle toho to tam také vypadalo - speciálně v Bosně. Co s člověkem asi udělá, přijet tam, dívat se a nemoci udělat nic..... Celkově dobrý, historicky věrný, psychologický válečný film. Vřele doporučuju. (18.08.2007)