Válečníci

Pomalé a devastujúce. Niečo na štýl Shake Hands with the Devil. Žiadne napínavé spielbergovské šok terapie so satisfakciou na záver - len brodenie sa mŕtvolami, všadeprítomná bezmocnosť a postupný psychický rozklad, sprvu tvrdých mladých chlapov. Po troch hodinách tejto depresie sa cítite, jak keby vám niekto dal facku cez celú hlavu. No a nakoľko máme dobu revizionizmu, keby toho masochizmu bolo málo, skočte po filme ešte na internet a prečítajte si, že to bolo vlastne celé správne. Alebo že sa to nestalo. Vy slniečkarskí vlastizradcovia! (19.09.2016)

Warriors nepotřebují ani zlomek technické dokonalosti přestřelek vojína Ryana, stejně jako nemusí obsahovat scény tak detailně explicitního násilí na nevinných, jako třeba Schindlerův seznam. Přesto jsou po emoční stránce asi nejsilnějším válečným filmem, co jsem kdy viděl. Ty scény, kdy jsou před očima nešťastných vojáků metodicky zabíjeni civilisté, jsou mnohem dojemnější, než hrdinská úmrtí v prostřed bitevního pole. Obvyklá rovnice (kladný ozbrojený hrdina chrání plačící dítě před smrtí) tady totiž zvráceně neplatí a tato nezvyklost je pro diváka vcelku stresující, zvláště je-li zřejmé, že pramení z reálné podstaty. 100% (05.03.2015)

"Máte hodnost nadporučíka? Ano, byl jsem šest měsíců v Bosně. Snad jsem se choval divně. A ona se zlobí. Myslí si, že to dítě nechci, ale když vidíte bezhlavá mimina, mluvíte s lidmi, kteří mučili děti a házeli je do řeky, nezajímá vás, jaké plínky nebo výbavičku koupit. Nic vás netěší, trápíte se, že jste v tom ty lidi musel nechat." ... Z toho všeho co tam ti vojáci prožili, by se musel zbláznit každý normální člověk. Tu bezmocnost, kterou tam museli prožívat si v sobě ponesou zřejmě už napořád. Nejpůsobivější válečný film jaký jsem kdy viděla. (21.09.2013)

14.2.2010 ~ Aneb jak lidi byli, jsou a vždycky budou hovada, jak je všechno na hovno a o tom, že pomoc je jen na papíře. ~ Píše se rok 1992, ve válečné Bosně hlídkují mírové jednotky UNPROFOR. 'Válečníci' sledují osudy jedné z těchto jednotek a to britské. Jejím úkolem je dohlížet na tamní situaci, ale nevměšovat se do místních rozbrojů. Ale zkuste se nevměšovat do něčeho, co máte stále pod nosem. Vraždy a násilí omlouvané válkou mezi dvěma stranami vylízaných mozků se zbraněmi v ruce. Zkuste v takovém prostředí být den co den, den co den plnit hloupé nesmyslné rozkazy a den co den si uvědomovat, že jste v té zemi naprosto zbyteční, naprosto k ničemu a jen z rozmarů politiků nasazujete životy za lidi, kterým nemůžete nijak pomoci. A pak se vraťte domů a zkuste žít znovu normální život. ~ Tenhle film byl ve své době poměrně hodně propíraný a kontroverzní. Z dnešního pohledu nechápu proč. Vše, ve filmu vyobrazené, mi totiž přijde oproti skutečnosti , jaká si myslím, že byla, až příliš střídmě zpracované. Konflikty z poměrné dávné minulosti jsou zpracovávány čím dál tím realističtěji, ty současnější si to asi z důvodu, aby příliš neurazily, nějak nemohou dovolit, či co. Aneb mohlo být houšť. ~ Z celého filmu mi v hlavě utkvěly jen dvě hlavní herecké osobnosti z několika, okolo kterých se děj filmu točí: Damian Lewis a Ioan Gruffudd. Oběma ty role sedly. (22.01.2012)

Na tomhle televizním snímku si cením toho, jak silně působí i přes určitou nízkorozpočtovost. Není zde moc efektních krvavých a válečných scén. Film působí spíše skrze psychiky hlavním postav. Při shlédnutí jsem si uvědomil jaké peklo se dělo z humny a na sklonku 20. století. Něco takového jako by vůbec nepatřilo do Evropy devadesátých let 20. století. A přesto se to stalo. Genocidy, masové vraždy…Hodnota lidského života devalvovala. Těžko se tomu dá věřit. (12.02.2007)