Přežila jsem Picassa

"Oni nenáviděli jeho umění, ale milovali jeho jméno a věděli jak Picasso může být užitečný pro jejich propagandu." Ano v této větě z filmu je řeč o komunistech...jak smutné. Ale zároveň je tento snímek jednou velkou zfilmovanou povahovou clonou, která pomalu poodhaluje zálety už tak velmi starého ale nadaného muže. Vystihuje to také další věta - "..jakmile se v jeho životě objevila nová žena, tak to bylo vidět na jeho tvorbě." Taková menší role Julianne Moore, která tehdy vypadala velice mladě - dobré, ale celkově je snímek méně životopisný a mnohem více se stává pouze zpovědí jedné ženy co "přežila Picassa" a nezbláznila se. (18.01.2013)

Ivory už svá nejlepší díla natočil dříve (Soumrak dne, Pokoj s vyhlídkou), tento film příliš povedený není a stojí za vidění opravdu jen kvůli Hopkinsovi (nejlepšímu herci vůbec), který už dokázal vytáhnout aspoň na tři hvězdičky kdejakou blbost. Dobrá ale úplně stejnná jako jinde je i hudba Richarda Robbinse. (03.10.2003)

Tento film som pozerala kvôli Antonymu Hopkinsovi. Samozrejme, bol skvelý, ale čo bolo na filme najlepšie bola Natascha McElhone. Jej postava sa z poddajnej mladej milenky stala silnou ženou a Natascha tento prerod výborne zahrala. Film mal síce pomalší spád, ale napriek tomu nenudil a dokázal ma osloviť. (05.07.2007)

Filmový počin velmi plochý. Když to člověk srovná s Ivoryho Forsterovskými adaptacemi Howards end a Soumrak dne, jako by srovnával filmy dvou různých tvůrců. V prvním případě se jedná o propracované a mimořádně působivé dobové a psycholgické portréty určitého druhu lidí. Zde se nám však dostane jen jedné banální červené knihovny, a nebýt oním hrdinou, okolo kterého se tato story točí slavný malíř ztvárněný slavným hercem, nestálo by to vůbec za pozornost. Takto zůstává jen jakási trochu dojemná, trochu banální story o tom, jak jeden egoista byl zvyklý, že může ženy střídat jako ponožky, zatímco on je nedotknutelný. A vlastně i byl. Utrpěla jen jeho ješitnost, nikoliv city, kterých nebyl - k lidem - schopen. Jak povrchně plochý byl tento umělec, alespoň z toho úhlu pohledu, kterým byl tento příběh nahlížen, tak podobně ploše vyzníval i celý film. Podivné, od Ivoryho a jeho týmu bych to nečekal. (12.11.2011)

Nevím, jestli je to tím, že život Picassa moc neznám a filmový průmysl je mi blíž, ale když porovnám Antonyho Hopkinse jako Picassa a následně jako Hitchcocka, tak musím říct, že Hitchcock vyhrává na plné čáře. Skoro to vypadá, jak kdyby se Hopkins víc snažil. Tady hraje jak kdyby nic. Nebejt Nataschy a Julianne, tak je to totálně nevýraznej film bez ničeho hezkého. Zaplať pánbůh za ně, jinak bych tady snad zhebnul nudou. (27.09.2014)