Přežila jsem Picassa

Zajímavosti ze života malíře PICASSA, viděno záznamy jeho poslední pořádné ženy. S PICASSEM nebylo snadné vyjít, jako s každým velkým kumštýřem. A přece to s ženskými uměl, a ty nejlepší se staly jeho kvalitními milenkami, či manželkami. Film patrně bude šokovat naivní pohlížeče na životy kumštýřů odkojených bolševickým školstvím, stále úspěšně se držícím v našem školství. Ale dobře jim tak! (04.09.2010)

Může mi někdo říct, co je na tomto filmu romantického Viz označení)? Paříž? Azurové pobřeží? Nechápu. Už několikrát jsem psala, že "romantický" je tu nalepené skoro u všeho. Jinak dobrý film, vynikající Anthony Hopkins i krásná Natascha McElhone. Postava Francoise Gillotové je mi ale na základě její knihy dost nesympatická. Obecně nemám ráda pomlouvání bývalých partnerů a praní špinavého prádla ani mezi kámoškami, natož pak veřejně, i když slouží k lepšímu poznání génia. Knižní předloha je o dost horší než film a strašně trpí jáismem (jako ve stylu co by byl ten mazal Picasso beze mě). Picasso se s ženami vůbec nemazlil, to je asi pravda, ale taky jim nic nesliboval a všechny věděly do čeho jdou a některé uměly pěkně citově vydírat. Pěkně je to popsáno v jeho velmi podrobném životopise od Patricka O´Briena, a tam také není Francoise vylíčena moc kladně. Jako umělec byl jedinečný, i kdyby namaloval jenom Guernicu. Líbí se mi i to, že byl ve filmu Matisse, toho mám ještě raději. (21.04.2010)

Filmový počin hranatý a ostrý jako většina Picassových obrazů. Soudržný především díky úchvatnému výkonu Hopkinse (v jeho podání je Picasso vskutku středobodem svého vlastního vesmíru, jenž neodvratně magnetisuje okolí, vtahuje a vysává je, přičemž ze svých blízkých činí až na výjimky pouhé existence, takořka bez vlastní osobnosti) a McElhone. Nesmírně intenzivní, elektrizující, živelný, a zároveň jistým způsobem neokázalý film. Nutno vidět a slyšet v původním znění. Velké překvapení a radost z velice netradičně pojatého životopisu, který nikdy nebude součástí mainstreamu (což je dobře). Velmi silné 4 hvězdičky. P.S. Picassa netřeba odsuzovat, byť měl ego rozlehlé jako Texas a psychické násilí mu v žádném případě nebylo cizí. Měšťácká morálka je jedna věc, sensitivita, vize a schopnost komunikace prostřednictvím uměleckého díla, druhá. (15.04.2010)

Ženy chcú mužov, ktorých nemôžu vlastniť a ktorí ich nebudú bezbreho milovať paradoxne práve preto, že po tom nesmierne túžia. Na bohémskom Picassovi videli iba tú charizmu a slávu, dokonca ani jeho peniaze si nemohli užívať plnými dúškami. Požierač všetkých naokolo dosiahol to, čo dosiahol práve tým, že ľudia okolo neho boli ochotní sa nechať požierať. Je to v rámci vesmíru nespravodlivé, ale tak to je. Určite nebude Pablo jediným príkladom v histórii, skôr jedným z mnohých. Rozhodnutie urobiť z Francois hlavnú postavu rozprávania považujem práve kvôli jej uhľu pohľadu ako najnezávislejšej ženy jeho života za veľmi šťastné. (29.09.2016)

Ač jsem v mládí utrpěla výtvarné vzdělání, nějak mě prostředí bohémů prudí a filmy o nich nudí. Snad proto, že jsem nikdy neměla správnou bohémskou povahu: chlastání i promiskuita jsou mi cizí, nemám ve zvyku vést pseudofilozofické pindy, nepovažuju za umění, když někdo chlístne barvu na plátno a přikreslí k tomu fixem kokota jedním tahem. Snad mi tedy Pablo Picasso i samice, které mu proběhly postelí, odpustí můj nezájem, vyjádřený veskrze průměrným hodnocením. Bylo to pěkně natočené, zahráli si v tom dobří herci a několik scén ze života slavného matlala působilo celkem zajímavě, ale přes 55% ze sebe nevydojím. Mimochodem, mladý Pablo byl fešák, ale starého bych se nedotkla ani koštětem na dlouhé násadě - co ty ženské viděly na proplešlém, egoistickém dědkovi s chladnýma očima? (22.01.2013)