Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Všichni jednou usneme, náš sen se stane skutečností a den začne o půlnoci... Na odlehlém vesnickém sídle si skupinka lidí chce žít vlastním životem daleko od celosvětové katastrofy. Založí svou vlastní fiktivní rodinu a po celou dobu se oddávají neustálým radovánkám, potápí se do úvah o smrti a životě a upadají do nejrůznějších meditací či zdivočelého jednání. V sídle se k ústřední trojici postupně přidávají další lidé a vznikne jakási bizarní komunita existující mimo čas a prostor. Teror fanatického diktátu, kázající spásu v budování „rudé archy“, je však dožene i zde… Jeden z klíčových filmů „slovenského Felliniho“ Juraje Jakubiska, založený na alegoriích a symbolech, měl velmi pohnutý osud. Začal se natáček během Pražského jara 1968, za kamerou stanul sám Jakubisko a scénář sepsal společně s Karolom Sidonom, ale natáčení bylo před koncem zastaveno a film se nedokončil. Italský koproducent sice v roce 1972 uvedl svou verzi snímku, od ní se ale režisér zcela distancoval. Jakubisko se po tvrdém cenzurním zásahu dostal na černou listinu tvůrců a svůj další hraný film natočil až v roce 1979 – Postav dom, zasaď strom. Až po pádu režimu a v opojné atmosféře Sametu se mohl opět vrátit k projektu a po dotočení několika scén s původními herci se film dočkal premiéry, a to po dlouhých dvaadvaceti letech. (Česká televize)

(více)

Recenze (56)

ScarPoul 

všechny recenze uživatele

Jakubiska nemám rád. Jeho tvorba ide celkovo mimo mňa a každý jeho film pozerám skôr z povinosti, než preto, že by som ho vyhľadával. Dovidenia v pekle, priatelia bola jednou z týchto poviností. O filme sa dá povedať veľa vecí. Je obrazovo bohatý, významovo obsiahly. Nájdete v ňom hravosť, erotiku, drámu a celým filmom sa nesie subjektívny hlas hlavného hrdinu, ktorý nám či už samostatne, alebo na pozadí situácií filozofuje o živote a o smrti. A aj keď je formálna stránka typicky Jakubiskovo hravá a pre mňa značne iritujúca - význam tohto filmu tkvie u mňa niekde úplne inde. Je to práve tá snaha hovoriť o dôležitých veciach hravým spôsobom. Postavy sú kulisou pre myšlienky a obrazové kompozície. A na konci som už nemohol odtrhnúť oči od obrazovky. Dokonca aj ten Palo Hammel tam akosi sedel. Pre mňa po dlhom čase príjemné prekvapenie. ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Filozofujúci Jakubisko o konci sveta a ďalších príjemných veciach pribalil do filmu slušnú dávku pekných žien, takže aj v slabších momentoch sa je na čo pozerať. Veselé, akoby divadelné scény, ukazujú nezvyčajné výjavy, taký náznak popravy dieťaťa sekerou k nim určite patrí. V chaotickom deji som sa veľmi nezorientoval, ale až tak mi to nevadilo. –––– Tak čo, videla si, ako sa robia deti? – Tvojim čuráčikom! –––– Nie prvý raz sme na svete, a nie naposledy. ()

Reklama

Davson 

všechny recenze uživatele

Slabší a méně zajímavé, než předchozí dva Jakubiskovy opusy, přesto by to stále byla výborná záležitost nebýt toho idiotského konce, který svou estetikou a symboly (děti, vlajky, průvod vstříc světlým zítřkům, optimismus až na půdu... a jako bonus slovenský popík z roku 1990!) přípomíná budovatelská 50. léta. Myslím, že by bylo tvrdé ten film odstřelit jen kvůli Jakubiskově úletu, ale víc jak 3* určitě dát nemůžu. ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

Stačí minúta, v niektorých momentoch iba pár sekúnd a vizuálne je to ihneď rozoznateľný Jakubisko. V tomto film resp. Jakubisko nesklamal. On sklamal vo všetkých ostatných nemenej dôležitých zložkách. Ak užívateľ nascendi niekde napísal , že starším film Jakubiska nerozumie, tak musím súhlasiť, pretože tento film je gulášom nezmyselnosti. Takmer žiadny dej, skáčeme z jednej scény do druhej bez nejakej náväznosti, dialógy úplne od veci a ja nechápavo krútim hlavou. Olga je sexi kočka , ale okrem nej nebolo na čo pozerať. Prvý Jakubiskov film, ktorý odo mňa dostáva úbohé 2 hviezdy. Určite by ich dostal i Post Coitum, ale ten ani nemám chuť vidieť. 40%. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Mám moc rád filmové absurdno, filozofické podobenství, či symboliku, ovšem nic by se nemělo přehánět. Stačilo málo a snímek by se mohl směle rovnat Josefíně. Lidská hříšnost, touha po rodinném štěstí, ať už je složení jakékoli, ale i pokání, vina a odpuštění. Ve filmu je vše, jen je to tak nějak hozeno na hromadu a přehazováno. Slaboučká dějové linie se sice nepřetrhla úplně, nicméně nejistota reality a snů, udělá s divákem své. Opravdu nevýrazná hudba a takové váhání mezi tajemnem, humorný pojetím, či dramatem. Film v sobě nemá nic konkrétního, v některých chvílích to skutečně vypadá, jakoby se chtěl Juraj s Olinkou pouze chlubit. Herci zde vypadají jako cizinci, kteří jsou pouze slovensky nadabování, chybí mi v tom to československé. A závěrečná revoluční oslava už byla vskutku naivní. Režisérovo svobodomyslné nadšení bylo zřejmě omamující. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (6)

  • Snímok dostal konečnú podobu až v roku 1990. (Raccoon.city)
  • Filmovanie prebiehalo v lokalitách Liptovský Ján, Liptovský Mikuláš a okolie, Ráztoky, Štrbské pleso, Žiarska dolina a v roku 1990 sa v Korytnici a Lakšárskej Novej Vsi konali dokrútky. (Raccoon.city)
  • Film sa natáčal v spolupráci s talianskymi spoločnosťami Stella Telecinematografica Roma, RAI TV 2 Roma a lichtenštajnským štúdiom Gold Film Anstalt Vaduz. (Raccoon.city)

Související novinky

Zemřel režisér Juraj Jakubisko

Zemřel režisér Juraj Jakubisko

25.02.2023

Československá kinematografie přišla o jedno ze svých velkých tvůrčích jmen, ve věku čtyřiaosmdesáti let totiž v pátek 24. února v Praze zemřel legendární slovenský režisér, scenárista, výtvarník a… (více)

Reklama

Reklama