Peřinbaba

„Len sa predčasne neraduj. O šťastie treba bojovať.“ Rozprávka aká má byť: drsná, ponurá a hororová. Jakubisko za svoj život stvoril niekoľko pozoruhodných diel, ale nejeden raz predstavuje jeho achillovu pätu slabosť pre impozantné stopáže (4-dielna Tisícročná včela, "len" 150-minútová Nejasná správa o konci sveta). Vinou toho sa atmosféra občas vytráca a herecké výkony nemajú až takú silu. Intenzita legendárnej Perinbaby je aj práve v tom, že netrvá ani hodinu a pol. Takže všetko odsýpa, výprava je neopísateľná, herecké výkony magické, dialógy hladia dušu a nechýba hororový a sexuálny motív (+ podmanivá hudba). Mne sa ale na Jakubiskových filmoch aj tak vždy najviac páčili také tie jeho typické kuriózne wtf momenty, v prípade Perinbaby napr. diskoscéna. U bežných režisérov by to bilo do očí a bolo by to nechcene smiešne. U Jakubiska to bolo majstrovské a kúzelné. (22.12.2004)

Jedine dva filmy z Jakubiskovej tvorby, ktore sa daju pozriet /+ Sedim na konari a je mi dobre/ Tento sa da pozriet iba kvoli Giulette Masin-e /manzelka talianskeho rezisera Federica Fellinniho/. Jediny dovod, preco si film obcas pozriem, je herecka ucast mojho oblubenca menom Sona Valentova /Kladivo na Carodejnice/. Jakubiska osobne neuznavam : 76 % (16.01.2013)

Můj první Jakubisko a hned taková perla - tedy pokud si pod perlou představíte něco typu Princezna koloběžka - učesaná/neučesaná, oblečená/neoblečená... pohádka-nepohádka. Ze začátku mi film přišel jako něco z produkce České televize pro víkendové odpoledne na čt2 nebo ještě lépe špatnou rozhlasovou hru z Českého rozhlasu. Chvíli mě v této doměnce ještě Perinbab utvrzovala, ale pak náhle se na pohádku dalo dívat, a i když místy byla podivná a i když místy připomínala Popelku a Mrazíka v jenom, tak jsem se do ní nějakým způsobem dostal. Ale kdo se má v těch pohádkových bytostech vyznat. Nejenže jich je přehršel, ale ještě se chovají vážně podivně. Třeba takovou Smrtku bych chtěl za kmotru, když jsem viděl, jak se ke svému kmotřenci chová. Ale konec dobrý všechno dobré, objektivně lepších 70% a vezmu-li v uvahu závěr ("Čí je to smola? Vaše!"), tak dám tedy ty 4*. (04.01.2009)

Ťažko spočítať koľko krát som tento slovenský kult videl, ale zvlášť v zimnom období má svoje čaro. Jakubisko sa tu so svojím dvorným skladateľom Hapkom stretli vo vrcholnej forme. Jakubisko dodal fantastický príbeh a svoj pohľad a Hapka to korunoval miestami až božskou a kvalitnou hororovo-mrazivou hudbou. Zvlášť dobrá je v scéne pred popravou Jakuba, ale zbožňujem aj scénu, kde sa Jakub pozerá prvý krát na svet a vidí krásne Tatry. Táto postaršia dvojica dokázala svoju formu zužitkovať ešte v jednom z najlepších československých filmov- v Tisícročnej včele, ale to je už iná káva. Perinbaba je taký mix žánrov rozprávka-horor-komédia, ale funguje dokonale aj po X-tej repríze. Myslím, že bude mať stále , čo povedať ďalším a ďalším divákom, ktorí ešte nemali tú možnosť. Alebo mali a nevyužili ju? Ale čia je to smola, čia? Vaša, vaša...100%. (10.06.2012)

Heuréka! Heuréka! Heuréka! ...konečně jsem viděla Perinbabu. Až teď, v dospělosti, jsem si odžila a odslzela celý překrásný počin Juraje Jakubiska. Jeho filmy mám moc ráda, ale tento mě míjel. Snad kdysi dávno, v dětství...? Zírala jsem na výpravu, kostýmy, vlky, lokace, peří, kožešiny, pávy, Tatry, bubliny, koně, výšivky, sníh, zuby, kapry, šperky, holubice, směsici erotiky, hororu, života a smrti.... Vím, Jakubiskova tvorba není pro každého, ale Heuréka! Ten pán je génius. Klobouk dolů před scénářem, hudbou, před každým veskrze dokonalým záběrem, jako z obrazů, před všemi vymakanými detaily, které spojil v něco tak působivého. Není to pohádka, on je to sen. „Mládí být krásné! Chtěl bych to ještě jednou zažít! Hergot!“ P.S.: Chystá se pokračování. A já doufám, že stejně jako Anděl Páně, bude důstojné a hodné úcty. (01.01.2017)