Peřinbaba

„Len sa predčasne neraduj. O šťastie treba bojovať.“ Rozprávka aká má byť: drsná, ponurá a hororová. Jakubisko za svoj život stvoril niekoľko pozoruhodných diel, ale nejeden raz predstavuje jeho achillovu pätu slabosť pre impozantné stopáže (4-dielna Tisícročná včela, "len" 150-minútová Nejasná správa o konci sveta). Vinou toho sa atmosféra občas vytráca a herecké výkony nemajú až takú silu. Intenzita legendárnej Perinbaby je aj práve v tom, že netrvá ani hodinu a pol. Takže všetko odsýpa, výprava je neopísateľná, herecké výkony magické, dialógy hladia dušu a nechýba hororový a sexuálny motív (+ podmanivá hudba). Mne sa ale na Jakubiskových filmoch aj tak vždy najviac páčili také tie jeho typické kuriózne wtf momenty, v prípade Perinbaby napr. diskoscéna. U bežných režisérov by to bilo do očí a bolo by to nechcene smiešne. U Jakubiska to bolo majstrovské a kúzelné. (22.12.2004)

Pán Juraj Jakubisko dozaista patrí medzi špičku slovenských režisérov. Získal za svoju tvorbu mnoho prestižných ocenení. Ja s ním mám však trocha problém. Niektoré jeho diela považujem za takmer geniálne (Nejasná správa o konci sveta; Tisíc ročná včela...) a niektoré sú doslova na hranici odpadu (Post Coitum; Bathory...). Rozprávka "Perinbaba", ktorú natočil v roku 1985 je niekde uprostred. Je to taký jakubiskovský priemer. Nie je to žiaden filmový zázrak, ale ani bezduchý prepadák. Z času na čas sa na to dá pozrieť. *** (27.12.2014)

Ťažko spočítať koľko krát som tento slovenský kult videl, ale zvlášť v zimnom období má svoje čaro. Jakubisko sa tu so svojím dvorným skladateľom Hapkom stretli vo vrcholnej forme. Jakubisko dodal fantastický príbeh a svoj pohľad a Hapka to korunoval miestami až božskou a kvalitnou hororovo-mrazivou hudbou. Zvlášť dobrá je v scéne pred popravou Jakuba, ale zbožňujem aj scénu, kde sa Jakub pozerá prvý krát na svet a vidí krásne Tatry. Táto postaršia dvojica dokázala svoju formu zužitkovať ešte v jednom z najlepších československých filmov- v Tisícročnej včele, ale to je už iná káva. Perinbaba je taký mix žánrov rozprávka-horor-komédia, ale funguje dokonale aj po X-tej repríze. Myslím, že bude mať stále , čo povedať ďalším a ďalším divákom, ktorí ešte nemali tú možnosť. Alebo mali a nevyužili ju? Ale čia je to smola, čia? Vaša, vaša...100%. (10.06.2012)

Přiznám se, že slovenské pohádky na mě působily vždy hodně zvláštně a jako malý jsem jim prostě nerozuměl nebo se mi nelíbily. Perinbaba je toho nejlepším příkladem. Mnohovrstevný příběh, zvláštní "hustá" atmosféra, velmi umělecké ztvárnění, to byly věci, které jsem jako malý nepřekousl. Teď už je sice ocenit dokážu, ale zase už ne jako pohádku. Podobný problém mám třeba s Kachyňovou "Malou mořskou vílou". No nevím, třeba tomu jednou přijdu na chuť. Nebo jsou ti Slováci tak jiní? (15.06.2005)

Pohádka, kde figuruje schizofrenní smrt, multifunkční peřina, ze které se sněžilo, ale dala se použít jako padák nebo člun (kam se hrabe Fantomas se svým lítacím autem), hlavní hrdinka pase pávy, což podle mě není obvyklá zábava ani na Slovensku (opravdu jsem přesvědčená o tom, že statisticky více zastoupeným ptákem na pastvinách jsou tam husy stejně jako u nás) a hraje jim na flétnu. Její nevlastní sestra je retardovaná, a to natolik, že si jí Jakub nechce vzít, ani aby si zachránil život, a to už je tedy co říct. Prostě celé to je divné, ale přesto to je pohádkově kouzelné s výraznými prvky hororu. (29.10.2010)