Anne s E na konci

Zoufalost přežít 3 série,ale dala jsem to. Anne hrozně přehrává, je nesnesitelná, hysterická, panovačná, především sebestředná. Je to fracek, kterého bych vykopla z domu po týdnu.Nenašla jsem pro ni ani za mák soucitu a s chutí bych se přidala k těm, kteří ji šikanovali. Ublíženého a zrazeného černouška tam vpáčili ve druhé sérii velmi kostrbatou zápletkou s následným rasismem, pochopitelně. Neurčité pohlaví, velkolepá oslava homosexuality a feminismus také splněno.Integrace černochů a indánů jsou pak už jen nezbytnou třešničkou na dortu ve 3. sérii. (24.11.2020)

Dlouho jsem neviděla seriál, který by mě zasáhl a pohltil tak jako Anne with an E. Nevím, jestli je to scénářem, hereckým obsazením, hudbou nebo nádherným prostředím, ale každá epizoda ve mě vyvolávala tolik emocí, že jsem se ne jednou přistihla, jak brečím. Ať už smutkem, dojetím, občas i vzteky kvůli zobrazené nespravedlnosti... Bylo to tak dokonale propracované a plné lásky... Anne má úžasnou osobnost, líbilo se mi dívat, jak se postupně učí, vyvíjí, pracuje na sobě... Jak mění životy ostatních (vlastně úplně všech) a dokáže všechno podat tak rozumně... Udělala jiné lidi i z Marilly a Matthewa a otevřela jim srdce. Líbilo se mi i to, jak byla podaná témata jako rasismus, feminismus, homosexualita... Možná je to stoletím, ve kterém se příběh odehrával, ale všechno to působilo tak skutečně a občas i drsně, vůbec ne jako ty filmy a seriály, které cpou tato témata do svého děje na sílu... Tady to dávalo dokonalý smysl... Cením i to, jak seriál zobrazoval různé druhy výchovy a nabádal diváky jít si za svým srdcem a hlavně spolu mluvit a řešit problémy komunikací. Bavil mě úplně každý díl a jasně, není to seriál pro každého, ale pro lidi, co jsou snílci s hlavou věčně v oblacích, stejně jako Anne, můžu doporučit. S čistým svědomím dávám 100%, protože když mi postavy takhle přirostou v srdci a tolik toho ve mě příběh zanechá, tak nejde jinak. (04.12.2020)

Kníh, ktoré formovali moju detskú predstavivosť nie je až tak veľa. Okolo dvadsiatky. Pamätám si, ako som milovala cez prázdniny posadiť sa na deku na lúke u babičky a čítala som, že o mne celé dni nevedeli. Krásne sa tam snívalo. „Anna zo Zeleného domu“ je jedným z kľúčových románov, ktoré najmä nám, dievčatám, pomáhali v období dospievania. Predstavovala v období socializmu jednu z foriem „hodnotovej orientácie“, učila o kráse vzťahov na úrovni prežívania mladej slečny. Veľkým plusom tohto seriálu je obsadenie postáv – presne takto som si predstavovala Annu, Marillu, Matthewa či Miss. Stacy. Čo ma však rozčúlilo, (hlavne v druhej sérii) boli nepresnosti voči pôvodnému obsahu, navyše som nadobudla pocit, že zámerné. (22.07.2022)

První díl ještě ušel. Docela zajímavá nepovrchní poetická Anna s bujnou fantazií, tak trochu malá podivínka, s bohatým vnitřním světem a vděčná za každý projev něčeho milého, vděčná za rozkvetlou alej, nadšená ze stříbrného rybníku, ohromená krásou koní a letem ptáků, za krásu okolního světa... Tyto prosté dary si nechce nechat nikým a ničím vzít, raduje se ze všeho milého a mimoděk ukazuje na drobné životní radosti, které přenáší na ostatní... Je srdečná, recituje ohromeně, okouzleně pasáže z knih, je bystrá, bezejmenným zvířatům a místům dává přiléhavá jména .... Navíc se upřímně snaží zavděčit novým pěstounům, kteří váhají zda se jí ujmout, neboť chtěli dostat místo dívky ze sirotčince chlapce, který by dvěma postarším sourozencům pomáhal s hospodářstvím, na které už vlastní silou kvůli věku sourozenci nestačí. Anna si prožila toho tolik zlého, v jiných rodinách byla neplacenou služkou až otrokem, s níž bylo surově a nespravedlivě zacházeno. V prvním díle jsem s ní musela sympatizovat a líbila se mi její upřímnost a byla jsem si jistá, že jí ta vděčnost a pozitivismus zůstane. - Bohužel od druhého dílu se z ní náhle stává svéhlavej, nevděčnej spratek, který tak snadno něco neodpouští, druzí se o její přízeň musí doprošovat, patrně kvůli přílišnému důrazu na její "hrdost", ztrácí svojí dětskou "diplomacii" a pokoru za to, že nalezla domov... Nevím jestli hned naleznu ty nesprávnější slova. Anna se vzteká, mračí, poroučí, je mnohdy nedůtklivá, nevlídná například k chlapci-konkurentovi, který byl za plat najat na práci, jíž měla původně vykonávat ona, nechá si několikrát dokazovat lásku od svých pečovatelů a dlouho jí to nestačí. Ne že bych byla zastáncem dětské práce, ale když Anna při vstupu do domu, jež je nejhezčím stavením v jakém kdy bydlela, urputně slibuje, že zastane veškeré domácí práce a dokonce i práci na farmě a pak jí vidím převážně, jak se tato původně bezprizorní dívka jen znuděně poflakuje kolem, například s bohatou kamarádkou a nahlas fantazíruje a vymýšlí si prapodivné historky, mám dojem, že se dívám na zcela jinou postavu. Navíc se chová zbrkle a náhle mění temperament a chování, že by se těžko své kamarádce-slečince z lepší rodiny svými zkraty zalíbila. Také chápu, že může být znejistělá svojí pozicí z kraje seriálu, která opravdu nevypadá růžově, ale ta nedůvěra a ujišťování se v něčí lásce je protivně, necitlivě natočeno. Ten přerod (nejenom v této záležitosti u této konkrétní postavy) je tak unáhlený, že mi do příběhu nesedí. Právě kvůli tomuto přerodu ztrácí mé sympatie nejenom " pozměněná" hrdinka Anna, ale vlastně i celý seriál. (12.08.2017)

Snaha tvůrců o odlišení se od nádherné Sullivanovy verze se podařila. Je to jiná verze, ale rozhodně ne lepší. Naopak. Nelíbí se mi to ani u jiných zpracování knižních předloh, kdy tvůrci musí nafouknout příběh tak, aby vše bylo dramatické, ještě dramatičtější, nejdramatičtější... Oproti Anně v podání Megan Follows je tato Anna běžná dnešní puberťačka... s opravdu velkou vyřídilkou. Škoda, že tvůrci z knihy převzali opravdu minimum, protože Anna se mnohdy chová jako spratek. A všichni jsou zlí a všechno je špatně. Gilbert se mi navíc nelíbí vůbec. Komentář je jen za první sérii, na druhou a třetí nemám odvahu... S hodnocením jsem na vážkách, nechám to ještě zrát. (14.04.2020)