Modrý kód
VOD (2)
Série(4) / Epizody(264)
Obsahy(1)
Nejopravdovější seriál z lékařského prostředí. Moderní drama z urgentního příjmu s hvězdným hereckým obsazením a napínavými příběhy inspirovanými skutečnými osudy pacientů, lékařů i dalších pracovníků pohotovosti. Na přípravě seriálu spolupracuje široký tým odborných poradců z řad záchranářů a lékařů. Bušícím srdcem seriálové nemocnice Rubava, plným lékařských i osobních dramat, je urgentní příjem. Na místě, kde s vyhlášením modrého kódu, ohlašujícím nestandardní situace, začíná boj o život, pracuje tým profesionálů s jediným cílem – zachraňovat své pacienty. Velká snaha a diplomatické schopnosti primáře, ale i štědří sponzoři, stojí za špičkovým technickým vybavením této pýchy celé nemocnice i zdejší zdravotnické péče. Na pohotovosti tak lze provádět i složité chirurgické zákroky, pro které je tu moderní vybavení a špičkový personál, pamatující ještě staré dobré časy nemocnice. Nemocnice Rubava bývala nákladně a moderně vybavenou výkladní skříní socialistického zdravotnictví. Dnes má, stejně jako stejnojmenné město na úpatí Krušných hor, ve kterém se nachází, to nejlepší za sebou. Mezi pestrou směsí pacientů najdeme bývalé horníky z nedalekých, postupně uzavíraných dolů, chudší až kriminální postavy i bohatou klientelu blízkého luxusního střediska Stříbrný důl, tzv. Stříbrňáku. Lékaři, sestry i personál mají každý své důvody, proč jsou právě na tomto místě. Někdo pyká za profesní škraloup či slabost, někdo ztratil ambice nebo je prostě jen úzce spjat s místem, odkud pochází. Někdo se přišel schovat… (TV Prima)
(více)Recenze (218)
Rubava Hope(less). Pokud existuje v pekle nemocnice, vypadá přesně takhle. Špitál, v němž by doktor Dlaha nemohl zadržet smích a jeho kolega Nick Riviera by byl šéfprimářem. Pokud Dietlova Nemocnice na kraji města je vrcholem české seriálové tvorby z nemocničního prostředí, tohle je parodií zapáchající kanalizace pod sklepními prostory a patologií. Dožít se toho doktor Štrosmajer, viděl by autory Modrého kódu vznášet se nad holubicemi někde v stratosféře.. ()
Jednu neděli dopoledne jsem to náhodně zapnul. Se svým seriálovým přesvědčením, že seriály si hledám já a nehledím na doporučení známých, jsem to nechal běžet. A protože jsem to objevil já, našel jsem v tom jisté zalíbení. Pak jsem se podíval ještě asi na tři čtyři díly a ano, je to sračka, ale sračka, kterou jsem si objevil já. Popravdě ale musím říct, že si myslím, že si tento seriál na nic nehraje, až tak moc nežere osobní vztahy a v každém díle jsme svědky cca tří lékařských případů, které se bez výrazných keců ihned (a celkem dynamicky) řeší. ()
Seriál typu ulice nebo ordinace. Navíc rozpočet seriálu je na takové úrovni že nejsou schopni ani vytvořit logo nemocnice, místo toho tam je obří plagát na nějakém skladu. Herecké obsazení je nic moc, tedy až na ženské, ty jsou docela kosti. Proto také dávám 1 hvězdičku za ty sexy holky, jinak je to pěkná sračka. ()
Pul hodiny....tolik zivota jsem tomuto braku venoval, kdyz i moje znama rekla, ze se na to nedalo divat a jeji lQ povazuji za "ztelenovelizovne" tak to je co rici. Herecke obsazeni asi odpovida bide, v jakych zivotnich situacich se musi herci nachazet, ze vezmou tuhle smakuladu (prevzato z vystizneho predchoziho komentare...:-)) ()
Pro nezasvěcené zajímavě a poutavě představený chod urgentního oddělení a průběh rozličných těžších či lehčích zákroků lékařů, ne úplně špatné charakterové vymezení některých postav i jejich herecké ztvárnění. Příběhově však totální, ale úplně totální odpad. Zvláště scény z venku - mimo prostředí urgentu, jsou po obsahové stránce naprosto amatérské a šílené. 20%. ()
Galerie (2 076)
Zajímavosti (35)
- Anastázie Chocholatá (sestřička Eva) ze seriálu odešla na vlastní žádost, a to kvůli škole. (Duoscop)
- Přístroje, které mají herci k dispozici na place, jsou plně funkční a dokonce by se s nimi dalo operovat. Přístroje jsou blokovány proti případnému náhlemu sepnutí. (Duoscop)
- Na konci každého dílu se odehrávají zpomalené záběry. Herci v nich pokaždé vedou dialog, ale nikdo neví, o čem, protože jsou záběry němé, jen za doprovodu hudby. K těmto koncům není žádný scénář, buď si herci povídají jen tak, říkají nesmysly nebo vypráví vtipy. „Ve škole nás třeba učili, jak říkat slovo pes různými způsoby podle nálady. Zamilovaně, vesele, smutně, naštvaně. Tak tady je to něco podobného. Myslím, že jen neslyšící, který umí odezírat ze rtů, by to dokázal rozluštit,“ prohlásila Sabina Laurinová. (Duoscop)
Reklama