Režie:
Juraj JakubiskoKamera:
Stanislav DoršicHudba:
Petr HapkaHrají:
Jozef Kroner, Štefan Kvietik, Ivana Valešová, Michal Dočolomanský, Eva Jakoubková, Pavol Mikulík, Jana Březinová, Štefan Šafárik, Bára Štěpánová (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Sága slovenského zednického rodu Pichandů, jehož osudy sledujeme po třicet let na přelomu 19. a 20. století, slavila úspěch už ve své literární podobě – jako stejnojmenná kniha Petra Jaroše. Nutno však říci, že teprve ve filmovém zpracování režiséra Juraje Jakubiska, s řadou vynikajících slovenských a českých herců a hudbou Petra Hapky, se stala opravdu hitem. Propletená kronika jednoho liptovského rodu, osudy lidí denně bojujících o důstojný život na této zemi, o štěstí, lásku a smysl života, oslovila všechny. Poselství starého Martina Pichandy (nezapomenutelný Jozef Kroner) o tom, že všude, i v tom nejvšednějším a nejubožejším životě je třeba hledat si svou svobodu a smysl života, promluvila zvlášť výmluvně v totalitní realitě počátku osmdesátých let. Společnost se změnila, ale moudrost tohoto poselství zůstává stále stejně naléhavá. Film, který díky svému poselství a nevyčerpatelné Jakubiskově obrazové fantazii získal ocenění i na zahraničních filmových festivalech (např. nestatutární cenu La Fenice na MFF v Benátkách v roce 1983), patří k tomu nejlepšímu, co bylo v československé kinematografii od války natočeno. Kromě verze pro kina vznikl i čtyřdílný televizní sestřih. (Česká televize)
(více)Recenze (136)
Jakubiskův styl magickýho realismu mně nesedl. Mnohý dramatický scény byly na můj vkus přehnaně teatrální, a naopak ty, který měly být vtipný, byly v lepším případě košatý a nevtipný. Ani symbolika mně k srdci nepřirostla. Ta tisícročná včela vypadala spíš jak pavouk a mnohý repetitivní motivy (třeba tu holčičku, co pořád chodí s ohněm sem a tam) jsem nepochopil a ani jsem po tom nijak zvlášť netoužil, protože jsem se většinu filmu nudil a ztratil chuť dopodrobna rozpitvávat tvůrčí záměry. První polovina je navíc strašně přeplácaná erotickýma scénama, až jsem z toho měl chvílema pocit, že se dívám na soft porno, a vůbec tomu nepomohly nesedící postsynchrony. Přes všechny ty nedostatky se mně to ale líbilo dějově a dostal jsem díky tomu celkem živej obrázek toho, jak vypadal na začátku století život v Horních Uhrách. Sledovat příběh tří generací na malé vesnici je přecijenom trochu živější než hodina dějepisu. Kdybych ale měl znovu sáhnout po tříhodinové historické rodinné sáze se špetkou magickýho realismu, jednoznačně si vyberu Jedny a druhé od Lelouche. ()
Možná sem blbej že schází 1 pecka ale prostě srdce mi říká že mi tam něco chybělo.Musím ale říct že je to krásný 4-dílný film který vás vtáhne a nepustí,herecké výkony sou zde bezdebat taky skvělé ale musím to porovnávat s podobnou 4 dílnou sérií ze stejné doby - Červené víno a to stojí opravdu o tu 1 pecku víš. ()
Viděla jsem filmovou verzi (kratší než seriál, cca 160 minut) a byla jsem nadšená. Film mě vtáhl do děje, spoluprožívala jsem s jednotlivými postavami jejich životní osudy, lásky, tragédie. Vizuálně krásné, drsné tak jak drsný byl život na slovenských horách na přelomu 19. a 20. století. Život s přírodou, milostné vztahy, rivalita, souboje, politické spory... až do toho všeho vpadla válka. Nevím zda tak byl zamýšlen, ale vnímám tento film jako silnou výčitku válečným hrůzám, které vtáhnou do boje nevinné lidi, seberou jim jejich talenty, jejich osudy a lásky, jejich budoucnost... pro co vlastně? ()
Ako film je Tisícročná včela oproti seriálu o niečo kompaktnejšia a zrozumiteľnejšia, kľudne môžem pridať jednu hviezdu. A možno je to aj tým, že postupne prichádzam na chuť Jakubiskovej poetike. O majstrovstve Kronera, Kvietika a Dočolomanského som nepochyboval nikdy, a boli skutočne skvelým výberom hlavných postáv. ()
Epická freska mapující těžké období slovenských dějin na přelomu 19. a 20. století. Úlohu moudrých očí a paměti života zde zastává filosofická postava Martina Pichandy, ztvárněného legendárním Jozefem Kronerem. Jakubisko dokázal ze všech filmařů nejlépe postihnout poetiku i bláznovství slovanské duše. Tisícročná včela je stvrzenkou jeho umu. Titulování Jakubiska jako "Felliniho východu" či "Márqueze stříbrného plátna" mi přijde s respektem k oběma jmenovaným jako nemístné. Márquez i Fellini byli jedineční; Jakubisko zrovna tak. PS: Hudba Petra Hapky a zpěv Mariky Gombitové zážitek ještě umocňují a v tragické scéně zastřelení malého Janka plně převezmou emocionální účinek. ()
Galerie (6)
Photo © Slovenský filmový ústav
Zajímavosti (12)
- Film se natáčel ve skanzenu Zuberec a vesnici Zázrivá na Slovensku. (M.B)
- Snímku videlo v československých kinách 1 milión ľudí a divácky sa stal najúspešnejším slovenským filmom desaťročia. (Raccoon.city)
- Jedná se o několikátou spolupráci hudebního skladatele Petra Hapky s režisérem Jurajem Jakubiskem. Vedle toho spolupracovali na filmech Postav dom, zasaď strom (1979), Nevera po slovensky (1980) a Perinbaba (1985). (Terva)
Reklama