Režie:
Juraj JakubiskoKamera:
Stanislav DoršicHudba:
Petr HapkaHrají:
Jozef Kroner, Štefan Kvietik, Ivana Valešová, Michal Dočolomanský, Eva Jakoubková, Pavol Mikulík, Jana Březinová, Štefan Šafárik, Bára Štěpánová (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Sága slovenského zednického rodu Pichandů, jehož osudy sledujeme po třicet let na přelomu 19. a 20. století, slavila úspěch už ve své literární podobě – jako stejnojmenná kniha Petra Jaroše. Nutno však říci, že teprve ve filmovém zpracování režiséra Juraje Jakubiska, s řadou vynikajících slovenských a českých herců a hudbou Petra Hapky, se stala opravdu hitem. Propletená kronika jednoho liptovského rodu, osudy lidí denně bojujících o důstojný život na této zemi, o štěstí, lásku a smysl života, oslovila všechny. Poselství starého Martina Pichandy (nezapomenutelný Jozef Kroner) o tom, že všude, i v tom nejvšednějším a nejubožejším životě je třeba hledat si svou svobodu a smysl života, promluvila zvlášť výmluvně v totalitní realitě počátku osmdesátých let. Společnost se změnila, ale moudrost tohoto poselství zůstává stále stejně naléhavá. Film, který díky svému poselství a nevyčerpatelné Jakubiskově obrazové fantazii získal ocenění i na zahraničních filmových festivalech (např. nestatutární cenu La Fenice na MFF v Benátkách v roce 1983), patří k tomu nejlepšímu, co bylo v československé kinematografii od války natočeno. Kromě verze pro kina vznikl i čtyřdílný televizní sestřih. (Česká televize)
(více)Recenze (135)
Výborný film, ale rozhodně ne Jakubiskův nejlepší, ty natočil o nějakých patnáct let dřív. Tisícročnou včelou se ale dokázal vrátit po dlouhém zákazu natáčet a po několika nevyrovnaných projektech v plné síle na československou filmovou scénu. Přestože Kronerova postava Martina Pichandy je asi ze všech nejsympatičtější, tak se mi víc líbily poslední dva díly, v nichž už nežije. Asi proto, že v prvních dvou dílech na sebe strhává až příliš pozornosti i přesto, že pro plynutí děje filmu není jeho postava zas až tak podstatná. Na rozdíl od svých potomků se nijak nevyvíjí ani nemění. Snad vůbec nejpodařenější scénou filmu je jeho pohřeb. ad: Politická situace podle mě není vůbec překážkou nadčasovosti, ba naopak. Aby něco mohlo být nadčasové, musí to podle mě pevně vycházet z konkrétního času a jeho reality. A politika je úplně běžnou součástí lidského života, a to aniž by se v ní člověk angažoval. I ve Sto roků samoty je politika velmi důležitá. Jinak by vznikla spíš neuvěřitelná nečasovost. ()
Tisícročnú včelu vnímam a hodnotím rovnako, či už ide o štvordielny seriál alebo o hodinu kratší film. Vystrihnutá hodina neznižuje hodnotu pôvodného seriálu, ale ju ani nezvyšuje. Film je pohodlnejší na sledovanie, ako seriál, pretože divák nemusí týždeň čakať na ďalšie pokračovanie a lepšie vníma kontinuitu deja. Jakubiskovi sa podarilo bezchybne pretlmočiť Jarošov román i verne zobraziť dejinné obdobie, v ktorom sa príbeh rodiny Pichandovcov odohráva. Tisícročnú včelu považujem nielen za jeden z najslovenskejších filmov, ale aj za najlepší slovenský film vôbec. Ako u seriálu, aj u filmu považujem za potrebné oceniť majstrovstvo kameramana a nádhernú hudbu Petra Hapku. Českí herci vhodne doplnili slovenskú hereckú elitu, ktorá sa tu zišla. Možno by bolo lepšie trochu krotiť Císlera, ktorý sa s vervou pustil do úlohy maďaróna, ale je to iba vec názoru. Tisícročnú včelu som videl viackrát a nebudem považovať čas strávený pri jej ďalšom sledovaní za stratený. ()
V roku kedy vznikol som sa narodil a po prvom vzhliadnutí mi prirástol k srdcu. V tej dobe sa u nás na Slovensku hralo aj režírovalo srdcom a preto sa hralo a režirovalo dobre. Film prekonal knihu a prekonal aj sám seba, pretože odhalil gény slovenkého národa v období tridsiatich rokov, na prelomí storočí, tak pravdivo a čisto, že ako Slovák sa s tým bezpodmienečne stotožňujem. To prirovnanie k včelám je tak pravdivé. Náš údel je v tomto filme, naše dejiny sú tu a v neposlednej rade aj náš film. Už nebudú také filmy, ani takí herci ako Jožko Króner┼, Štefan Kvietik, Miško Dočolomanský ┼, Paľko Mikulík, Milan Kiš┼, Štefan Mišovic┼ a ďalší. Tento film je o nás Slovákoch a nemožno ho hodnotiť ako film. Pre mňa je to to isté ako písať kritiku na Bibliu. Kto hodnotí tento film negatívne siaha mi na Bibliu a na moje presvedčenie. ()
Viděla jsem filmovou verzi (kratší než seriál, cca 160 minut) a byla jsem nadšená. Film mě vtáhl do děje, spoluprožívala jsem s jednotlivými postavami jejich životní osudy, lásky, tragédie. Vizuálně krásné, drsné tak jak drsný byl život na slovenských horách na přelomu 19. a 20. století. Život s přírodou, milostné vztahy, rivalita, souboje, politické spory... až do toho všeho vpadla válka. Nevím zda tak byl zamýšlen, ale vnímám tento film jako silnou výčitku válečným hrůzám, které vtáhnou do boje nevinné lidi, seberou jim jejich talenty, jejich osudy a lásky, jejich budoucnost... pro co vlastně? ()
Jakubiskův styl magickýho realismu mně nesedl. Mnohý dramatický scény byly na můj vkus přehnaně teatrální, a naopak ty, který měly být vtipný, byly v lepším případě košatý a nevtipný. Ani symbolika mně k srdci nepřirostla. Ta tisícročná včela vypadala spíš jak pavouk a mnohý repetitivní motivy (třeba tu holčičku, co pořád chodí s ohněm sem a tam) jsem nepochopil a ani jsem po tom nijak zvlášť netoužil, protože jsem se většinu filmu nudil a ztratil chuť dopodrobna rozpitvávat tvůrčí záměry. První polovina je navíc strašně přeplácaná erotickýma scénama, až jsem z toho měl chvílema pocit, že se dívám na soft porno, a vůbec tomu nepomohly nesedící postsynchrony. Přes všechny ty nedostatky se mně to ale líbilo dějově a dostal jsem díky tomu celkem živej obrázek toho, jak vypadal na začátku století život v Horních Uhrách. Sledovat příběh tří generací na malé vesnici je přecijenom trochu živější než hodina dějepisu. Kdybych ale měl znovu sáhnout po tříhodinové historické rodinné sáze se špetkou magickýho realismu, jednoznačně si vyberu Jedny a druhé od Lelouche. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (12)
- Tisícročnej včele prepožičala hlas Zdena Studenková. (gogo76)
- Film se natáčel ve skanzenu Zuberec a vesnici Zázrivá na Slovensku. (M.B)
- Film byl natočený na motivy stejnojmenného románu Petera Jaroše, který je i spoluautorem scénáře. (Terva)
Reklama