Tisícročná včela

Tisícročná včela je svojím spôsobom okrem dramatického filmu aj dosť úchylný film. Neviem, chápem Jakubiskov štýl, no tých erotických scénok tam bolo viac než dosť. Prekypuje nimi takmer väčšina filmu a niekomu to môže prísť úchylné. Osobne nemám nič proti scénkam takéhoto typu :), ale aspoň z môjho pohľadu chcel Jakubisko pripomenúť, že kedysi slovenské ženy nemali na práci nič iné, len furt z niekým mať sex a dokázať, aké boli úchylné, a tento názor si mohol Jakubisko nechať radšej pre seba. Z druhej strany film má svoje drama a pri poslednej polhodine som mal vnútorný boj medzi dvoma súperiacimi názormi. Nemohol som sa rozhodnúť, či filmu prihorším, alebo prilepším. Neviem ako, ale skončil som pri štyroch hviezdach. Film určite patrí do zlatej slovenskej filmovej tvorby. Obsah je dobrý. Poukazuje na životy členov malej chudobnej dedinky. Ukazuje na ich pekné zážitky, ale väčšinou aj na tie ich zlé v časoch posledných rokov 19. storočia až po kruté začiatky 1. sv. vojny. Starí slovenskí herci hrajú dobre, ako vždy a na konci filmu som vôbec neľutoval tých 163 nekonečných minút. (23.12.2015)

To co sa podarilo Jakubiskovi a Jarosovi (scenar a povodna predloha) v postnormalizacnom filmovom obdobi nema v historii tedajsieho ceskoslovenskeho filmu obdobu. Ked zobereme do uvahy ze zhruba za desat rokov od zaciatku "normalizacie" ktora zacala rokom 1971 vzniklo v Ceskoslovensku cez 600 filmov, (rocne sa v tej dobe tocilo len Cechach 30-50 filmov a cez desat na Slovensku) neda sa ani jeden co do vizualnej, rozsahovej ci produkcnej stranky s Jakubiskovou Tisicrocnou vcelou porovnat. Prevladali v tej dobe dnes uz tradicne a samozrejme niektore z nich aj kvalitne ceske komedie ktore sa hraju dodnes, filmy pre deti z ktorych niektore sa stali doslova kultovymi ale ostatok boli zvacsa nevyrazne a divackeho zaujmu pravom ukratene filmy ktorych nazvy si uz dnes takmer nikto nepamata... A do tohto filmoveho prostredia konca sedemdesiatych a zaciatku osemdesiatych rokov prisiel Jakubisko s Tisicrocnu vcelou ktoru kvoli obrovskej latke ktoru spracovaval tento velkofilm (toceny samozrejme ako televizny viacdielny film nasledne zostrihany do kin) zastreseny zapadonemeckou produkciou. Divacky zaujem bol obrovsky a opravneny. Jakubiskovi sa podarilo vytvorit doslova jeden z najlepsich slovenskych filmov. Bohate vytvarne obrazy, bravurne herecke vykony, zaujimavo prerozpravany pribeh rodiny Pichandovcov podoprety majstrovskou hudbou Petra Hapku s titulnou piesnou pre vtedy najvacsiu hviezdu slovenskej pop music Mariku Gombitovu. To vsetko vo velkom style aky nemal v tych rokoch obdobu . Ked zobereme do uvahy ze Jakubisko mal po roku 1971 distanc v natacani a jeho navrat vtedajsia vrchnost len pozvolna davkovala cez obcasnu televiznu reziu tak je vobec zazrak ze dostal na takyto projekt vobec povolenie a ze toto majstrovske dielo vobec vzniklo... (18.10.2008)

Jakubiskův styl magickýho realismu mně nesedl. Mnohý dramatický scény byly na můj vkus přehnaně teatrální, a naopak ty, který měly být vtipný, byly v lepším případě košatý a nevtipný. Ani symbolika mně k srdci nepřirostla. Ta tisícročná včela vypadala spíš jak pavouk a mnohý repetitivní motivy (třeba tu holčičku, co pořád chodí s ohněm sem a tam) jsem nepochopil a ani jsem po tom nijak zvlášť netoužil, protože jsem se většinu filmu nudil a ztratil chuť dopodrobna rozpitvávat tvůrčí záměry. První polovina je navíc strašně přeplácaná erotickýma scénama, až jsem z toho měl chvílema pocit, že se dívám na soft porno, a vůbec tomu nepomohly nesedící postsynchrony. Přes všechny ty nedostatky se mně to ale líbilo dějově a dostal jsem díky tomu celkem živej obrázek toho, jak vypadal na začátku století život v Horních Uhrách. Sledovat příběh tří generací na malé vesnici je přecijenom trochu živější než hodina dějepisu. Kdybych ale měl znovu sáhnout po tříhodinové historické rodinné sáze se špetkou magickýho realismu, jednoznačně si vyberu Jedny a druhé od Lelouche. (10.04.2022)

Jakubiskova epická sága z přelomu 19. a 20.století o jednom kusu Slovenské historie.Film je natočený podle románu Petra Jaroše a už vzhledem k dlouhému časovému úseku,který popisuje,nebylo jednoduché ho na plátno převést.Jakubisko se s tím ale popral po svém a svými obrazy a atmosférou perfektně dotváří smysl a děj celého příběhu.Knihu jsem nečetl a tak nevím,nakolik se film od ní liší.Je tu opravdu mnoho postav a je nutné velmi pečlivě sledovat děj,neb se divák v tom kolotoči snadno ztratí.Místy je film plný magických a snových vizí,které střídají scény normální a vyprávěcí,což může být pro někoho kámen úrazu a nepochopení,protože ho to odvádí od příběhu a tím mění tempo vyprávění.Osobně jsem s tím neměl problém,neb vím,že Jakubisko se bez těchto zpodobněních ve svých filmech neobejde a v těchto obrazech se přímo vyžívá.Navíc jsou jeho obrazy a vize vskutku živé,magické a jsou jako z jiného světa.Bez těchto zpodobnění si Jakubiskovy filmy vlastně ani nedovedu představit,takže dávám včelích 85%. (07.08.2011)

Tisícročnú včelu vnímam a hodnotím rovnako, či už ide o štvordielny seriál alebo o hodinu kratší film. Vystrihnutá hodina neznižuje hodnotu pôvodného seriálu, ale ju ani nezvyšuje. Film je pohodlnejší na sledovanie, ako seriál, pretože divák nemusí týždeň čakať na ďalšie pokračovanie a lepšie vníma kontinuitu deja. Jakubiskovi sa podarilo bezchybne pretlmočiť Jarošov román i verne zobraziť dejinné obdobie, v ktorom sa príbeh rodiny Pichandovcov odohráva. Tisícročnú včelu považujem nielen za jeden z najslovenskejších filmov, ale aj za najlepší slovenský film vôbec. Ako u seriálu, aj u filmu považujem za potrebné oceniť majstrovstvo kameramana a nádhernú hudbu Petra Hapku. Českí herci vhodne doplnili slovenskú hereckú elitu, ktorá sa tu zišla. Možno by bolo lepšie trochu krotiť Císlera, ktorý sa s vervou pustil do úlohy maďaróna, ale je to iba vec názoru. Tisícročnú včelu som videl viackrát a nebudem považovať čas strávený pri jej ďalšom sledovaní za stratený. (26.11.2008)